VYBERTE SI REGION

Dům kultury kulturní památkou? Návrh byl podán

Mladá Boleslav - Chystaná rekonstrukce boleslavského Domu kultury se komplikuje. Památkáři objekt navrhují prohlásit kulturní památkou

11.7.2016
SDÍLEJ:

Dům kultury v Mladé BoleslaviFoto: Boleslavský deník

Úpravy největšího kulturního stánku Mladé Boleslavi měly začít v první polovině příštího roku. Když tento odhad vedení města oznámilo, nemělo ještě tušení, že před vyhlášením architektonické soutěže se bude muset vypořádat s návrhem na prohlášení DK kulturní památkou.

Podnět už byl podán právě v souvislosti s blížící se rekonstrukcí podán a Národní památkový ústav požádal magistrát o vyjádření. Co to znamená pro město? Že se k DK musí už nyní chovat, jako by se o památku chráněnou státem jednalo.

„Běžné to ještě rozhodně není, spíše ojedinělé. Jednou ale podle mě dojdeme k tomu, že budeme chránit i panelové domy," říká bývalá pracovnice oddělení památkové péče magistrátu Kristýna Licinbergová.

V případě, že by DK kulturní památkou prohlášen byl, jednalo by se o jednoznačně nejmladší takto chráněnou stavbu v Mladé Boleslavi a zároveň o jednu z nejmladších takto chráněných objektů v ČR. V Boleslavi se aktuálně jedná ještě o prohlášení další kulturní památky Poplužního dvora.

Dům kultury byl dokončen v roce 1972 a jeho hodnota spočívá podle památkářů zejména v použitých materiálech, celých kolekcích prvků vyrobených na míru, které se dochovaly ve své úplnosti, nebo v tom, jak vyjadřuje charakter doby, v níž vznikl.

Jednou budeme chránit i panelové domy

Jak se stane objekt kulturní památkou? Může tomu jeho vlastník zabránit? A zkomplikují snahy o prohlášení boleslavského Domu kultury jeho plánovanou rekonstrukci? S nyní již bývalou pracovnicí oddělení památkové péče mladoboleslavského magistrátu Kristýnou Licinbergovou jsme hovořili o procesu vyhlašování kulturních památek, šancích Domu kultury na tento status i o proměnách památkové péče v čase.

Odkud vzešel návrh na prohlášení boleslavského Domu kultury kulturní památkou?
Pravděpodobně od Národního památkového ústavu, který vypracoval návrh na prohlášení a zaslal jej na ministerstvo kultury. Ministerstvo ve chvíli, kdy obdrží návrh, zahájí správní řízení a osloví všechny zúčastněné, tedy krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností, v tomto případě tedy magistrát, oddělení památkové péče a vlastníka. Ve chvíli, kdy se k danému návrhu vyjádří orgány státní památkové péče, bude vlastník vyzván k seznámení s podklady, které byly v řízení nashromážděny. Vlastník s nimi může souhlasit, může je rozporovat či navrhovat zpracování posudků, studií a podobně, čímž se řízení může protáhnout i na několik let. Po skončení lhůty, kterou má vlastník k vyjádření k podkladům řízení, ministerstvo vydá rozhodnutí, kterým objekt bude, nebo nebude prohlášen kulturní památkou.

Jaké náležitosti předcházejí udělení statutu „kulturní památka"? Co musí objekt splňovat?
Hodnotová kritéria, kterými jsou: podstatná míra dochování věci samotné, tedy celistvost, aby byla zachována její vypovídací hodnota, autenticita dochovaných prvků, přihlíží se i k hodnotě stáří věci, četnosti, umělecko-řemeslné či výtvarné úrovni, hodnotě historického významu (například reprezentace jednoho zcela určitého, jakoby individuálního stupně vývoje nějaké tvůrčí oblasti lidstva, dokládá práci, tvorbu a způsob života a všechny souvislosti v daném historickém období), dále k hodnotě historického kontextu věci s dějinným vývojem společnosti, hodnotě působení věci na místo, hodnotě ojedinělosti technologie vzniku věci…

Máme si snahy o prohlášení DK kulturní památkou dávat do souvislosti s připravovanou rekonstrukcí?
Rozhodně. Diskuze o rekonstrukci se vždy dostane k odborníkům památkové péče a ti vyhodnotí, zda objekt má hodnoty, pro které by mohl být prohlášen kulturní památkou. Pokud by je měl a nebyl by památkou prohlášen, mohlo by se stát, že by tyto hodnoty během rekonstrukce vzaly za své.

Musí ministerstvo vyjádření vlastníka respektovat? Lze přece předpokládat, že město se k návrhu postaví negativně, jelikož prohlášení kulturní památkou rekonstrukci bezpochyby prodlouží, prodraží či jinak zkomplikuje.
Ministerstvo musí názor vlastníka reflektovat. Pokud však vyhodnotí, že objekt dané hodnoty má, musí se s námitkami vlastníka vypořádat a v rozhodnutí argumentovat.

A během té doby by mohla rekonstrukce proběhnout, nebo je objekt de facto zaplombovaný?
Vlastník by se k objektu navrženému na kulturní památku měl chovat tak, jako by už kulturní památkou byl musí chránit svoji věc nebo stavbu před poškozením, zničením nebo odcizením a oznámit ministerstvu kultury každou zamýšlenou i uskutečněnou změnu jejího vlastnictví, správy nebo užívání. Na to upozorňuje památkový zákon. Pro magistrát je tedy aktuálně tento návrh značnou komplikací.

Jako dlouholetá pracovnice památkové péče a člověk, který DK zná, jistě máte názor na to, zda tato budova splňuje hodnotová kritéria a měla by být památkou prohlášena. Jaký je tedy váš názor?
Pro podobné objekty, jako je boleslavský Dům kultury, se v době jejich vzniku vyráběly detaily na míru osvětlovací prvky, stěny, schodiště. Třeba právě ta krásná mramorová schodiště boleslavského DK by podle mě mohla být během rekonstrukce například nahrazena betonovým schodištěm a dlažbou. I přes tyto prvky stále zůstává celá řada prvků, které by si výměnu samozřejmě zasloužily.

Je běžné, že dnes už se prohlašují kulturními památkami stavby z 50. a 60. let, z období socialismu?
Běžné to ještě rozhodně není, spíše ojedinělé. Je to ale vývoj. Jednou k tomu určitě dojdeme. Chrání se stavby z 19. století, na vesnici takřka každá roubenka a zděný dům na náměstí, už i Krohovy stavby například boleslavská střední průmyslová škola a padl už i návrh prohlásit kulturní památkou boleslavskou bývalou dětskou nemocnici. Je to rozporuplné. Například v Liberci, kde se jednalo o prohlášení obchodního domu Ještěd, nebo v České Lípě, kde se zvažovala rekonstrukce obchodního domu Banco (dříve Uran), vyvolal návrh na prohlášení za kulturní památky ostré reakce. Stejně mohutnou diskuzi vyvolal i demoliční záměr těchto budov. V obou případech šlo o stavby z období socialismu, konkrétně ze 70. a 80. let. Osobně si myslím, že jednou budeme památkově chránit i panelové domy. V Milíně na Příbramsku se už dnes chrání dokonce jedna benzínová stanice. Také pochází z 50. let a kulturní památkou byla prohlášena letos.

Autor: Martin Weiss

11.7.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ministr vnitra Milan Chovanec.
1 22

Chovanec nepředpokládá, že bude obnoven program přesídlování uprchlíků

Ilustrační foto.
17 8

O oblékání mrtvých není zájem, komentuje novelu majitel pohřební služby

Pod lavinou v Rakousku zahynuli dva Češi

Dva Češi dnes přišli o život pod lavinou v horském středisku Wildgerlostal u Krimmlu v rakouském Salcbursku. Pod sněhem skončili celkem čtyři čeští turisté, oznámila rakouská horská služba. Zatímco dva se dokázali ze sněhu včas vyhrabat, druhé dva se již oživit nepodařilo, uvedla agentura rakouská agentura APA.

Pátrání po pohřešované Míše o víkendu nabírá na intenzitě. Tým se rozšířil

Ústí nad Labem - Pátrání po pohřešované Michaele Patricii Muzikářové z Ústí nad Labem nepolevuje ani o víkendu. Kriminalisté vyhodnocují informace získané od veřejnosti. Kromě speciálního týmu se do pátrání zapojil rozšířený tým kriminalistů z jednotlivých územních odborů v kraji.

AKTUALIZOVÁNO

V zasypaném hotelu v Itálii jsou vzduchové kapsy, v nichž mohou být živí

V hotelu zavaleném lavinou ve střední Itálii jsou vzduchové kapsy. Záchranáři dnes sdělili, že pod troskami mohou být stále živí lidé. Lavina se na hotel zřítila ve středu, přežilo alespoň 11 osob a pět přišlo o život. Počet pohřešovaných se o jednoho zvýšil na 24. Podle italských médií se z hotelu od soboty neozvaly žádné hlasy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies