VYBERTE SI REGION

Dům kultury kulturní památkou? Návrh byl podán

Mladá Boleslav - Chystaná rekonstrukce boleslavského Domu kultury se komplikuje. Památkáři objekt navrhují prohlásit kulturní památkou

11.7.2016
SDÍLEJ:

Dům kultury v Mladé BoleslaviFoto: Boleslavský deník

Úpravy největšího kulturního stánku Mladé Boleslavi měly začít v první polovině příštího roku. Když tento odhad vedení města oznámilo, nemělo ještě tušení, že před vyhlášením architektonické soutěže se bude muset vypořádat s návrhem na prohlášení DK kulturní památkou.

Podnět už byl podán právě v souvislosti s blížící se rekonstrukcí podán a Národní památkový ústav požádal magistrát o vyjádření. Co to znamená pro město? Že se k DK musí už nyní chovat, jako by se o památku chráněnou státem jednalo.

„Běžné to ještě rozhodně není, spíše ojedinělé. Jednou ale podle mě dojdeme k tomu, že budeme chránit i panelové domy," říká bývalá pracovnice oddělení památkové péče magistrátu Kristýna Licinbergová.

V případě, že by DK kulturní památkou prohlášen byl, jednalo by se o jednoznačně nejmladší takto chráněnou stavbu v Mladé Boleslavi a zároveň o jednu z nejmladších takto chráněných objektů v ČR. V Boleslavi se aktuálně jedná ještě o prohlášení další kulturní památky Poplužního dvora.

Dům kultury byl dokončen v roce 1972 a jeho hodnota spočívá podle památkářů zejména v použitých materiálech, celých kolekcích prvků vyrobených na míru, které se dochovaly ve své úplnosti, nebo v tom, jak vyjadřuje charakter doby, v níž vznikl.

Jednou budeme chránit i panelové domy

Jak se stane objekt kulturní památkou? Může tomu jeho vlastník zabránit? A zkomplikují snahy o prohlášení boleslavského Domu kultury jeho plánovanou rekonstrukci? S nyní již bývalou pracovnicí oddělení památkové péče mladoboleslavského magistrátu Kristýnou Licinbergovou jsme hovořili o procesu vyhlašování kulturních památek, šancích Domu kultury na tento status i o proměnách památkové péče v čase.

Odkud vzešel návrh na prohlášení boleslavského Domu kultury kulturní památkou?
Pravděpodobně od Národního památkového ústavu, který vypracoval návrh na prohlášení a zaslal jej na ministerstvo kultury. Ministerstvo ve chvíli, kdy obdrží návrh, zahájí správní řízení a osloví všechny zúčastněné, tedy krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností, v tomto případě tedy magistrát, oddělení památkové péče a vlastníka. Ve chvíli, kdy se k danému návrhu vyjádří orgány státní památkové péče, bude vlastník vyzván k seznámení s podklady, které byly v řízení nashromážděny. Vlastník s nimi může souhlasit, může je rozporovat či navrhovat zpracování posudků, studií a podobně, čímž se řízení může protáhnout i na několik let. Po skončení lhůty, kterou má vlastník k vyjádření k podkladům řízení, ministerstvo vydá rozhodnutí, kterým objekt bude, nebo nebude prohlášen kulturní památkou.

Jaké náležitosti předcházejí udělení statutu „kulturní památka"? Co musí objekt splňovat?
Hodnotová kritéria, kterými jsou: podstatná míra dochování věci samotné, tedy celistvost, aby byla zachována její vypovídací hodnota, autenticita dochovaných prvků, přihlíží se i k hodnotě stáří věci, četnosti, umělecko-řemeslné či výtvarné úrovni, hodnotě historického významu (například reprezentace jednoho zcela určitého, jakoby individuálního stupně vývoje nějaké tvůrčí oblasti lidstva, dokládá práci, tvorbu a způsob života a všechny souvislosti v daném historickém období), dále k hodnotě historického kontextu věci s dějinným vývojem společnosti, hodnotě působení věci na místo, hodnotě ojedinělosti technologie vzniku věci…

Máme si snahy o prohlášení DK kulturní památkou dávat do souvislosti s připravovanou rekonstrukcí?
Rozhodně. Diskuze o rekonstrukci se vždy dostane k odborníkům památkové péče a ti vyhodnotí, zda objekt má hodnoty, pro které by mohl být prohlášen kulturní památkou. Pokud by je měl a nebyl by památkou prohlášen, mohlo by se stát, že by tyto hodnoty během rekonstrukce vzaly za své.

Musí ministerstvo vyjádření vlastníka respektovat? Lze přece předpokládat, že město se k návrhu postaví negativně, jelikož prohlášení kulturní památkou rekonstrukci bezpochyby prodlouží, prodraží či jinak zkomplikuje.
Ministerstvo musí názor vlastníka reflektovat. Pokud však vyhodnotí, že objekt dané hodnoty má, musí se s námitkami vlastníka vypořádat a v rozhodnutí argumentovat.

A během té doby by mohla rekonstrukce proběhnout, nebo je objekt de facto zaplombovaný?
Vlastník by se k objektu navrženému na kulturní památku měl chovat tak, jako by už kulturní památkou byl musí chránit svoji věc nebo stavbu před poškozením, zničením nebo odcizením a oznámit ministerstvu kultury každou zamýšlenou i uskutečněnou změnu jejího vlastnictví, správy nebo užívání. Na to upozorňuje památkový zákon. Pro magistrát je tedy aktuálně tento návrh značnou komplikací.

Jako dlouholetá pracovnice památkové péče a člověk, který DK zná, jistě máte názor na to, zda tato budova splňuje hodnotová kritéria a měla by být památkou prohlášena. Jaký je tedy váš názor?
Pro podobné objekty, jako je boleslavský Dům kultury, se v době jejich vzniku vyráběly detaily na míru osvětlovací prvky, stěny, schodiště. Třeba právě ta krásná mramorová schodiště boleslavského DK by podle mě mohla být během rekonstrukce například nahrazena betonovým schodištěm a dlažbou. I přes tyto prvky stále zůstává celá řada prvků, které by si výměnu samozřejmě zasloužily.

Je běžné, že dnes už se prohlašují kulturními památkami stavby z 50. a 60. let, z období socialismu?
Běžné to ještě rozhodně není, spíše ojedinělé. Je to ale vývoj. Jednou k tomu určitě dojdeme. Chrání se stavby z 19. století, na vesnici takřka každá roubenka a zděný dům na náměstí, už i Krohovy stavby například boleslavská střední průmyslová škola a padl už i návrh prohlásit kulturní památkou boleslavskou bývalou dětskou nemocnici. Je to rozporuplné. Například v Liberci, kde se jednalo o prohlášení obchodního domu Ještěd, nebo v České Lípě, kde se zvažovala rekonstrukce obchodního domu Banco (dříve Uran), vyvolal návrh na prohlášení za kulturní památky ostré reakce. Stejně mohutnou diskuzi vyvolal i demoliční záměr těchto budov. V obou případech šlo o stavby z období socialismu, konkrétně ze 70. a 80. let. Osobně si myslím, že jednou budeme památkově chránit i panelové domy. V Milíně na Příbramsku se už dnes chrání dokonce jedna benzínová stanice. Také pochází z 50. let a kulturní památkou byla prohlášena letos.

Autor: Martin Weiss

11.7.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Klaus odsoudil vynucený odchod Forejta a jeho diskreditaci

Praha - Bývalý prezident Václav Klaus rezolutně odsoudil podle něj vynucený odchod Jindřicha Forejta z funkce šéfa protokolu Pražského hradu. Zacházení s ním ho lidsky velmi zasáhlo, uvedl v prohlášení, které redakci poskytl Petr Macinka z Institutu Václava Klause. Forejt na svou funkci rezignoval v úterý, zdůvodnil to osobními a zdravotními důvody.

Antiislamista Konvička opustil Alternativu pro ČR

Praha - Antiislamista Martin Konvička k dnešnímu datu vystoupil z politické strany Alternativa pro Českou republiku, za kterou neúspěšně kandidoval v říjnových senátních volbách na Táborsku. Na facebooku uvedl, že k projektu přestal mít důvěru. Důvodem je i to, že strana nebyla schopná odstranit nedostatky, kvůli kterým vláda v pondělí rozhodla, že navrhne soudu pozastavit její činnost.

Nejnovější kasino v Las Vegas „hlídá“ obří drak od českých sklářů

Las Vegas /FOTOGALERIE/- Čeští skláři z Kamenického Šenova se výrazně podíleli na podobě prvního kasina v čínském stylu, které vzniklo v americkém Las Vegas. Herně s desítkami stolů a stovkami automatů totiž vévodí tunový skleněný lustr ve tvaru čínského draka od tuzemské firmy Preciosa Lighting. Kasino oficiálně otevřelo své brány minulý víkend.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies