VYBERTE SI REGION

Dům kultury v Mladé Boleslavi: vášně budí hlavně stěhování knihovny

Mladá Boleslav - Patrně nikdo nečekal, že možné přestěhování městské knihovny do Domu kultury v Mladé Boleslavi by mohlo vyvolat tak ostré reakce, jak se v minulých týdnech stalo. Debata se rozhořela poté, co se na veřejnost dostaly střípky ze dvou studií vypracovaných studenty architektury z Technické univerzity v Liberci.

30.4.2016
SDÍLEJ:

Dům kultury v Mladé BoleslaviFoto: Boleslavský deník

Jejich úkolem bylo nastínit možné cesty, kterými by se Dům kultury mohl po blížící se rekonstrukci ubírat. Obě počítaly právě se začleněním knihovny do Domu kultury, a tak se budoucnost knihovny stala i jedním z hlavních témat úterní prezentace obou studií.

Budoucí architekty magistrát oslovil po sérii loňských setkání s veřejností, v rámci nichž obyvatelé města popsali svou představu toho, jak by kulturní stánek měl v budoucnu vypadat a čemu by měl sloužit. Co se týče zadání, nechalo jim vesměs volné ruce. Pouze projevilo zájem, aby se Dům kultury stal živoucím centrem, které bude v provozu ideálně 24 hodin denně.

„Na první pohled nás oslovila na svou dobu velmi kvalitní architektura, co se týče použitých materiálů a designu interiérů, monumentální dojem a zachovalá atmosféra doby, kdy kulturní dům vznikal," vyjádřila se na úvod za oba týmy pochvalně Anna Hrušová, spoluautorka první ze studií.

Shoda na citlivé rekonstrukci

Následně se oba týmy v aule Vzdělávacího centra Na Karmeli pustili do prezentace. Autoři obou koncepcí se shodli na tom, že Dům kultury si zaslouží pouze citlivou rekonstrukci a zachování původního „socialistického" designu. Přesto si troufli i na zásadní autorské vstupy.

Dívčí tandem navrhl například v prvním nadzemním podlaží konferenční sály a lávku, která by Dům kultury propojila s novostavbou parkovacího domu na místě současného parkoviště, v jehož horní části by mohla nové působiště najít právě knihovna.

Tým Adama Laciny a Jiřího Lukáše umístil knihovnu zajímavým způsobem přímo do Domu kultury, dále navrhl zrušit balkón restaurace a vydláždit prostranství kolem celého objektu, a zvýšit tak variabilitu venkovního prostoru.

Obě koncepce měly řadu společných závěrů velmi podobné řešení bezbariérového přístupu včetně výtahu, jenž v objektu chybí, zřízení kavárny ve foyeru loutkového sálu či přebudování části budovy v sousedství Táborské ulice zpět na klubovny určené spolkům. A také integraci knihovny do jednoho velkého komplexního kulturního centra.

Hypotetické stěhování knihovny

„Obě varianty měly vyvolat diskuzi," připomněl architekt města Jindřich Zítka. V tomto ohledu splnily svůj účel. Zítka rovněž připustil, že jakkoliv je stěhování knihovny v tuto chvíli hypotetické, není ze hry. Ne však proto, aby se objekt knihovny na tř. Václava Klementa uvolnil, ale proto, aby Dům kultury obživl provozem další instituce.

„Nedokážu si představit, jak knihovnu v poměru 1:1 zakomponovat do Domu kultury, aby naplňovala stejné funkce jako dosud," vyjádřil se k druhé variantě bývalý ředitel okresní knihovny Jaroslav Novotný, který upozornil na to, že současná budova knihovny, otevřená v roce 1994, je teprve ve třetině své předpokládané životnosti a plně dostačuje.

Rovněž připomněl, že odpůrci stěhování jsou připraveni spustit petiční akci, pokud bude hrozit stěhování do nevyhovujících prostor. Na závěr dodal, že k variantě svébytného prostoru knihovny nad parkovacím domem by principiální výhrady neměl.

O svou představu, čemu by měl Dům kultury v budoucnu sloužit, se následně podělilo několik diskutujících. Bývalá náměstkyně primátora Eva Pešková se v první řadě přimlouvala za vznik kluboven a návrat mládeže do Domu kultury a dále za koncertní síň a obrazárnu.

Získání několika nových podnětů

Požadavek akusticky propracovaného sálu (jenž by si ovšem podle architektů vyžádal bourání stropů a velký stavební zásah) podpořil i organizátor koncertů Rudolf Kulka. Ve snaze o co možná největší soustředění institucí do Domu kultury se zastupitelka Jiřina Hančarová zamyslela nad možností přesunout sem služebnu městské policie.

„Dům kultury tady bude ještě dlouho po nás. Musíme tedy koukat hodně dopředu," konstatoval na závěr náměstek primátora Daniel Marek a poděkoval účastníkům za jejich úsilí.

Město získalo několik nových podnětů, které by mu měly pomoci zformulovat zadání pro plnohodnotnou architektonickou studii. Na té se začne pracovat letos, první etapa rekonstrukce Domu kultury by měla začít nejdříve v létě příštího roku.

Čtěte také: Dům kultury ukrývá špatné toalety a nevyužívané prostory

Autor: Martin Weiss

30.4.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies