VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hejtman o zlatu: Bohatství v zemi nechme našim potomkům

Střední Čechy /ROZHOVOR/ - Hejtman Středočeského kraje Josef Řihák s velkým znepokojením sleduje úsilí těžařských firem, které chtějí získat povolení k průzkumu zlatonosných lokalit v České republice.

12.11.2013
SDÍLEJ:

Hejtman Josef Řihák.Foto: archiv kraje

„Je jasné, že zlatokopům ve skutečnosti nejde o to provádět nějaký průzkum. Myslím si, že naleziště zlata u Vacíkova a u Mokrska na na Příbramsku jsou z minulosti velmi dobře prozkoumána a dokonale zmapována. V okamžiku, kdy zahraniční těžařské firmy získají povolení k průzkumu, automaticky již mají v kapse i možnost budoucí těžby. Český stát by se rozhodně neměl takto snadno zbavit svého bohatství, které třeba jednou budou umět dobře zužitkovat naši vnuci či pravnuci," říká středočeský hejtman Josef Řihák.

Co považuje hejtman za největší hrozbu kolem možné těžby zlata, odpovídá v následujícím rozhovoru.

Vedle průzkumu a těžby zlata usilují nadnárodní těžařské firmy také o změnu legislativy. Podle dosud platného horního zákona se u nás nesmí při dobývání zlata používat kyanidové loužení. Souhlasíte s tím, aby byl tento zákaz kyanizace v České republice zrušen?

Rozhodně ne. Připomenu, jak k zákazu použití kyanidu při těžbě zlata u nás došlo. Český parlament tehdy v roce 1999 reagoval na katastrofu, k níž došlo v rumunském zlatém dole Baia Mare. Australská zlatokopecká firma, která důl provozovala, způsobila v té době zamoření řek Dunaje a Tisy kyanidem a těžkými kovy, neboť při těžbě využívala značně rizikový proces chemické těžby za pomoci kyanidových roztoků. Řeky Dunaj a Tisa se z této pohromy dodnes nevzpamatovaly. Chceme snad, aby se něco podobného opakovalo u nás? Chceme mít z Vltavy mrtvou řeku? Domnívám se, že nikdo rozumný nic takového nechce. I proto podporuji úsilí občanů z Hvožďanska, z okolí Mokrska i z dalších obcí, kteří požadují zamítnout žádosti o průzkum a těžbu zlata u nás. Jsme malá země. Nemůžeme si dovolit v naší přírodě jakékoliv riskantní experimenty. To by se nám mohlo velmi zle vymstít. Vždyť řeka Vltava slouží ve středních Čechách nejen k rekreaci především obyvatel hlavního města Prahy, ale také představuje velkou zásobárnu pitné vody, kterou je možné využívat v případě výpadku Želivky či Káraného.

Co říkáte tomu, že Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP) rozhodnutí o žádostech těžařských firem o průzkum zlata pouze odložilo?

Nevím, co ministerské úředníky k tomuto rozhodnutí vedlo. Z mého pohledu měly být tyto žádosti jednoznačně zamítnuty. Podle informací, které mám, žádají těžařské firmy o provedení průzkumu na Petráškově hoře u Hvožďan a na Veselém vrchu u Mokrska. Jak jsem již řekl, všechna objevená naleziště zlata u nás jsou velmi dobře prozkoumána. To se týká zejména obou zmíněných lokalit. V 80. letech minulého století byl jak u Hvožďan, tak u Mokrska proveden velmi podrobný průzkum. Byly zde mimo jiné vyhloubeny i průzkumné štoly. Mimochodem, pod Veselým vrchem u Mokrska je 20 kilometrů podzemních důlních chodeb. A že je zde zlato a kde všude se nachází – to věděli už Keltové. Ptám se, proč tu chce někdo ještě něco zkoumat?

Byl jste u toho, když se v 90. letech už jedna bitva o české zlato odehrála. Proč se problém objevil znovu?

Jednoznačně jsou za tím peníze. Cena zlata v posledních letech raketově roste nahoru a tak patrně někomu stojí za to usilovat o těžbu tohoto kovu bez ohledu na rizika zničení životního prostředí a také přes odpor místních obyvatel. Tehdy jsme snaze dobývat u nás zlato říkali Dybovo zlatonosné dobrodružství. Jak název napovídá, úsilí těžařů mělo velké zastánce ve vládě. Očekávám, že ministerstvo životního prostředí se zachová rozumně a žádosti zamítne. Mám ale z nedávné doby špatnou zkušenost. Protestovali jsme proti rozšíření letiště ve Vodochodech. Bohužel marně. Úředníci MŽP projekt schválili bez ohledu na názory místních lidí.

Podobně skepticky, jako k těžbě zlata, se stavíte i k těžbě břidlicového plynu u nás. Proč?

Co jde realizovat v Americe, která je obrovská, nelze provést u nás. Obávám se, že by po těžařích zůstala vyrabovaná země a škody, se kterými bychom se museli vypořádat sami. Zlato, břidlicový plyn, ale třeba i wolfram, to vše se v našem podzemí skrývá už miliardy a miliony let.
A vůbec nic se nestane, pokud to tam ještě nějakých pár stovek let zůstane. Třeba jednou budou existovat metody, jejichž pomocí se dají zlato a další nerostné bohatství získat, aniž bychom si přitom museli naši krásnou vlast nechat zničit. A třeba to bohatství budou umět naši potomci daleko lépe zužitkovat, než bychom to dnes uměli my.

Autor: Redakce

12.11.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Komerční banka

Přechod k jiné bance bude od března snazší

Z kalifornské Vandenbergovy základny odstartovala k letu na oběžnou dráhu raketa Falcon 9 americké společnosti SpaceX.
3 11

SpaceX poletí na Měsíc. Dopraví tam dva pasažéry

Nemocnice se propadají do dluhů. Bez injekcí z krajů by neměly na provoz

/INFOGRAFIKA/ Nemocnice jsou na tom stále hůř, přestože účty pojišťoven bobtnají – jen za poslední dva roky se jejich přebytky navýšily o 11,5 miliardy korun. Kde je problém? Experti tvrdí, že je české zdravotnictví špatně nastaveno.

Obejít EET? Každá sedmá provozovna na Královéhradecku porušila zákon

Neodeslání údajů či nevystavení účtenky. To byly nejčastější prohřešky podnikatelů u elektronické evidence tržeb (EET), na které přišli kontroloři z Finančního úřadu. Ti od prosince do poloviny února udělali 220 kontrol a zjistili 30 pochybení.

Kdo neumí, ten učí? Může to být ale naopak

Ministerstvo školství chce, aby všude před tabulí stáli kvalitní lidé, kteří rozumějí svému oboru a zároveň mají požadované pedagogické vzdělání. Ne vždy se to potkává s realitou. Kvalifikovaných učitelů matematiky, fyziky a chemie je kupříkladu velký nedostatek. Nejde o planý poplach, neboť zatímco před revolucí třeba obor učitelství fyziky na Matematicko-fyzikální fakultě UK absolvovalo na 150 lidí ročně, v posledních letech je to necelá desítka.

Dva měsíce nemoci už vás nezničí. Nemocenská by se měla zvýšit

Dlouhodobě nemocným by v příštím roce mohla stoupnout nemocenská. Zatímco nyní dostávají od 15. dne nemoci dávky ve výši 60 procent vyměřovacího základu bez ohledu na délku choroby, vláda včera navrhla, aby dávky od druhého a poté i od třetího měsíce dlouhodobé nemoci vzrostly. Po měsíci stonání by tak zaměstnanci měli nově dostávat 66 procent vyměřovacího základu, od dvou měsíců dokonce 72 procent.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies