VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hejtman o zlatu: Bohatství v zemi nechme našim potomkům

Střední Čechy /ROZHOVOR/ - Hejtman Středočeského kraje Josef Řihák s velkým znepokojením sleduje úsilí těžařských firem, které chtějí získat povolení k průzkumu zlatonosných lokalit v České republice.

12.11.2013
SDÍLEJ:

Hejtman Josef Řihák.Foto: archiv kraje

„Je jasné, že zlatokopům ve skutečnosti nejde o to provádět nějaký průzkum. Myslím si, že naleziště zlata u Vacíkova a u Mokrska na na Příbramsku jsou z minulosti velmi dobře prozkoumána a dokonale zmapována. V okamžiku, kdy zahraniční těžařské firmy získají povolení k průzkumu, automaticky již mají v kapse i možnost budoucí těžby. Český stát by se rozhodně neměl takto snadno zbavit svého bohatství, které třeba jednou budou umět dobře zužitkovat naši vnuci či pravnuci," říká středočeský hejtman Josef Řihák.

Co považuje hejtman za největší hrozbu kolem možné těžby zlata, odpovídá v následujícím rozhovoru.

Vedle průzkumu a těžby zlata usilují nadnárodní těžařské firmy také o změnu legislativy. Podle dosud platného horního zákona se u nás nesmí při dobývání zlata používat kyanidové loužení. Souhlasíte s tím, aby byl tento zákaz kyanizace v České republice zrušen?

Rozhodně ne. Připomenu, jak k zákazu použití kyanidu při těžbě zlata u nás došlo. Český parlament tehdy v roce 1999 reagoval na katastrofu, k níž došlo v rumunském zlatém dole Baia Mare. Australská zlatokopecká firma, která důl provozovala, způsobila v té době zamoření řek Dunaje a Tisy kyanidem a těžkými kovy, neboť při těžbě využívala značně rizikový proces chemické těžby za pomoci kyanidových roztoků. Řeky Dunaj a Tisa se z této pohromy dodnes nevzpamatovaly. Chceme snad, aby se něco podobného opakovalo u nás? Chceme mít z Vltavy mrtvou řeku? Domnívám se, že nikdo rozumný nic takového nechce. I proto podporuji úsilí občanů z Hvožďanska, z okolí Mokrska i z dalších obcí, kteří požadují zamítnout žádosti o průzkum a těžbu zlata u nás. Jsme malá země. Nemůžeme si dovolit v naší přírodě jakékoliv riskantní experimenty. To by se nám mohlo velmi zle vymstít. Vždyť řeka Vltava slouží ve středních Čechách nejen k rekreaci především obyvatel hlavního města Prahy, ale také představuje velkou zásobárnu pitné vody, kterou je možné využívat v případě výpadku Želivky či Káraného.

Co říkáte tomu, že Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP) rozhodnutí o žádostech těžařských firem o průzkum zlata pouze odložilo?

Nevím, co ministerské úředníky k tomuto rozhodnutí vedlo. Z mého pohledu měly být tyto žádosti jednoznačně zamítnuty. Podle informací, které mám, žádají těžařské firmy o provedení průzkumu na Petráškově hoře u Hvožďan a na Veselém vrchu u Mokrska. Jak jsem již řekl, všechna objevená naleziště zlata u nás jsou velmi dobře prozkoumána. To se týká zejména obou zmíněných lokalit. V 80. letech minulého století byl jak u Hvožďan, tak u Mokrska proveden velmi podrobný průzkum. Byly zde mimo jiné vyhloubeny i průzkumné štoly. Mimochodem, pod Veselým vrchem u Mokrska je 20 kilometrů podzemních důlních chodeb. A že je zde zlato a kde všude se nachází – to věděli už Keltové. Ptám se, proč tu chce někdo ještě něco zkoumat?

Byl jste u toho, když se v 90. letech už jedna bitva o české zlato odehrála. Proč se problém objevil znovu?

Jednoznačně jsou za tím peníze. Cena zlata v posledních letech raketově roste nahoru a tak patrně někomu stojí za to usilovat o těžbu tohoto kovu bez ohledu na rizika zničení životního prostředí a také přes odpor místních obyvatel. Tehdy jsme snaze dobývat u nás zlato říkali Dybovo zlatonosné dobrodružství. Jak název napovídá, úsilí těžařů mělo velké zastánce ve vládě. Očekávám, že ministerstvo životního prostředí se zachová rozumně a žádosti zamítne. Mám ale z nedávné doby špatnou zkušenost. Protestovali jsme proti rozšíření letiště ve Vodochodech. Bohužel marně. Úředníci MŽP projekt schválili bez ohledu na názory místních lidí.

Podobně skepticky, jako k těžbě zlata, se stavíte i k těžbě břidlicového plynu u nás. Proč?

Co jde realizovat v Americe, která je obrovská, nelze provést u nás. Obávám se, že by po těžařích zůstala vyrabovaná země a škody, se kterými bychom se museli vypořádat sami. Zlato, břidlicový plyn, ale třeba i wolfram, to vše se v našem podzemí skrývá už miliardy a miliony let.
A vůbec nic se nestane, pokud to tam ještě nějakých pár stovek let zůstane. Třeba jednou budou existovat metody, jejichž pomocí se dají zlato a další nerostné bohatství získat, aniž bychom si přitom museli naši krásnou vlast nechat zničit. A třeba to bohatství budou umět naši potomci daleko lépe zužitkovat, než bychom to dnes uměli my.

Autor: Redakce

12.11.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies