VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hejtman Řihák nechce rozdělit Brdy mezi dva kraje a čtyři okresy

Příbram - Návrh katastrů krajů a obcí sousedících s Vojenským újezdem Brdy po jeho plánovaném zrušení zaslalo ministerstvo obrany 36 obcím Plzeňského a Středočeského kraje. Návrh bude schvalovat vláda a podle jeho znění se vrátí katastrální členění do historické podoby z roku 1949.

9.12.2012
SDÍLEJ:

Vojenský újezd Brdy.Foto: DENÍK/Markéta Jankovská

Podle ministerstva obrany souhlasilo s tímto členěním katastrů 35 obcí z celkem 36. Proti je jen Příbram, jejíž stanovisko podporuje Středočeský kraj.

„Území Brd by mělo zůstat naše, tedy ve Středočeském kraji. Rada Středočeského kraje vyslovila nesouhlas s návrhem ministerstva obrany a trvá na zachování hranic mezi Středočeským a Plzeňským krajem. Zachování hranic je zcela v souladu se stávajícími právními předpisy," sdělil Deníku hejtman Středočeského kraje a zatím ještě příbramský starosta Josef Řihák.

Zcela opačný názor zastávají zástupci obcí v Plzeňském kraji a také vedoucí strašického muzea Martin Lang. „Za výchozí podklady lze považovat katastrální členění z roku 1949, které respektovalo hledisko rozvodí a možnosti obcí ovlivňovat zásobování pitnou vodou a protipovodňová opatření. Návrh konstatuje, že z 36 oslovených obcí a po vypořádání připomínek 14 obcí, jich s tímto rozdělením souhlasí 35. Výjimkou je pouze město Příbram, které trvá na zachování celistvosti území v rámci Středočeského kraje," informoval za obec Strašice Martin Lang.

Materiál Optimalizace vojenských újezdů, obcím a krajům rozeslal přednosta Újezdního úřadu Vojenského újezdu Brdy. Dokument se v podstatě shoduje s návrhem Plzeňského kraje, který požaduje, aby mu celé území, jež historicky spravoval, znovu patřilo. Obce na Plzeňsku to navíc odůvodňují i tím, že je často ohrožuje voda z Brd a tak by bylo jistě lepší, když by říčka Klabava a její rozvodí bylo na jejich katastrálním území. Plzeňský kraj totiž vážně uvažuje o vybudování poldru na této říčce, což zatím přes ministerstvo obrany a prý i z důvodu, že území je součástí jiného kraje, nebylo průchozí.

Jenže, co znamená nesouhlas Středočeského kraje a města Příbram s návrhem na rozdělení Brd pro konečné řešení? V podstatě nic. Vláda to může s tímto rozporem schválit. 

Připravovaná CHKO Brdy má být vyhlášena začátkem roku 2014. Do civilní správy přejde území o rok později. V současné době v Brdech pokračuje pyrotechnická očista, zmizely některé nevyužívané vojenské objekty, mezi jinými například i věž na Padrti.

Po zrušení újezdu se katastr Obecnice rozroste o desítky kilometrů

Největšího rozšíření katastru po plánovaném zrušení Vojenského újezdu Brdy by se měla dočkat Obecnice. Podle jejího starosty Josefa Karase však z toho poplynou hlavně povinnosti. Výrazněji se po odchodu vojáků z Brd rozšíří také Strašice, Věšín a Jince. Obce na středočeské straně újezdu by měly získat dvojnásobně více nového území než na plzeňské straně.

Vyplývá to z informativní zprávy, kterou v týdnu vzala na vědomí vláda.Podle mluvčího ministerstva obrany Jana Pejška nejde o konečný materiál. Ten by měl být hotov do poloviny příštího roku. "To už bychom chtěli předložit vládě a potom parlamentu legislativní návrhy," řekl Pejšek.

Obecnice má podle návrhu získat 45,5 kilometru čtverečních. "To je ale pouze katastr, majetkově to nebude ani metr. Nám z toho budou plynout jen povinnosti a možná malé výhody, co se týče rozpočtového určení daní," uvedl Karas, který podobně jako řada dalších starostů s odchodem armády nesouhlasí. "Vždycky jsem říkal, že nejlepší ochrana Brd je ochrana vojáky. Dle mého názoru i nejlacinější," míní.

Nové členění bylo navrženo podle historických katastrů obcí před vzni-kem vojenského újezdu. Za výchozí podklady lze podle ministerstva považovat uspořádání z roku 1949, které respektovalo hledisko rozvodí a možnosti obcí ovlivňovat zásobování pitnou vodou a protipovodňová opatření.

Na území vojenského újezdu v současnosti žije 35 lidí ve čtyřech samotách a jedné kolonii. Vznik nové samostatné obce v úvahu nepřipadá. S vojenským újezdem katastrálně přímo sousedí 36 obcí.

Armáda chce vojenský újezd opustit do roku 2015. Hejtmani a starostové se obávají, že otevřením bývalého vojenského prostoru veřejnosti bude ohro-žena vzácná příroda. Mají strach z masové turistiky, nekoncepční urbanizace a kontaminace vodních zdrojů. Tomu by mělo zabránit vytvoření chráněné krajinné oblasti.

Autor: ČTK, Karel Hutr

9.12.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
26 10

Vláda projedná sloučení tarifů, někteří lidé by se dočkali zvýšení platu

Prezident Miloš Zeman.
18 16

Zemanova návštěva USA se odkládá. Kvůli krizi s KLDR, řekl Kmoníček

Chtěl být prezidentem, teď má na krku mezinárodní zatykač

Co je moc, to je moc. Krajskému soudu v Ostravě došla trpělivost s někdejším kandidátem na prezidenta republiky a kanadským podnikatelem českého původu Jiřím Včelařem Kotasem (64 let). Ten jako obžalovaný figuruje v kauze padělaných obrazů světoznámých malířů.

AKTUALIZOVÁNO

Hromadná nehoda na D1: zemřel řidič dodávky, za tragédii může stojící kolona

Brno /FOTOGALERIE/ – Zraněním podlehl padesátiletý muž, kterého vyprostili hasiči z havarované dodávky v hromadné havárii na dálnici D1. V úterý kolem půl dvanácté se na 202. dálničním kilometru srazily čtyři nákladní auta a dodávka. Kvůli nehodě u Brna museli z dálnice sjet řidiči mířící na Vyškov a Ostravu. Dopravu se podařilo uvolnit až krátce před půl sedmou večer. „Kolony se začínají pomalu rozjíždět," informovala mluvčí jihomoravských policistů Štěpánka Komárová.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Seznam významných dnů se zřejmě rozšíří. O dva týkající se světové války

Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944. Doplnění zákona o státních svátcích dnes schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies