VYBERTE SI REGION

Hnutí proti hluku: Dopravy rychle přibývá bez jasné koncepce

Kolín /ROZHOVOR/ - Nedávno otevřený obchvat města Kolína vzbuzuje i značnou nevoli, hlavně co se týká problémů s hlukem. O tom jsme si popovídali s Josefem Novákem z hnutí Proti hluku, které se této problematice věnuje.

11.12.2012
SDÍLEJ:

Josef Novák při otevření kolínského obchvatu.Foto: DENÍK/Jakub Šťástka

Jsou protihluková opatření obchvatu poblíž obydlených lokalit podle vás dostatečná?

Změnil bych pojmenování, zde nejde o obchvat, ale o průtah středem Štítar a poblíž Polep. Dovolím si tvrdit, že tato stavba by měla být názornou ukázkou, jak průtahy nedělat. Vlastně i vy říkáte „poblíž obydlených lokalit", já tvrdím „u obydlených lokalit". Tím jsem odpověděl, že protihluková opatření nejsou dostatečná.

Kde bude situace podle vás nejhorší ?

Je to znát již z hlukové studie s názvem 1/38 Kolín Obchvat z 06/2006. Nejhůře na tom je ulice Polepská a domy v těsné blízkosti obchvatu. Zde je zvýšení až o 10 dB a to je moc špatné. Lidé se prostě nevyspí. Velice zajímavé bude měření u přemostění u Štítar, zde je protihluková stěna dle našeho názoru nedostatečně dlouhá. Zároveň není vyloučený problém hluku směrem na Polepy.

Kde bude situace naopak nejlepší?

Jednoznačně před a za obchvatem. Tam už lidé nebydlí a tohle budování průtahu byla chyba. Moc se omlouvám za zlehčení, ale zatím nevidím kladné hodnocení. Možná bych jedno našel, a to je ulehčení dopravy části středu města. Ovšem z druhé strany to přes ulici Polepskou Ovčáreckou ucpeme směrem na Zálabí. Čas nám rychle ukáže, jaká bude doprava v Kolíně. Máme další prodané pozemky u TPCA a to bezesporu nárůst dopravy přinese.

Lze v této fázi ještě něco s odhlučněním dělat?

Vždy je možné něco udělat ještě před spuštěním, ale i po spuštění. Stačí si projít stavbu s odborníkem na protihlukové stěny a uvidíte nedostatky, někde i závady, ale to musí mít občanská společnost možnost se podílet na řešení a to i v průběhu stavby. Potom se dá ledasčemu předejít. V západních zemích se podílí občané přibližně třetině na řešení stavebních problému. U nás se politikům podařilo občanskou společnost brát jako odpůrce všeho a vtlouká se veřejnosti do hlav pokrok a modernizace. Již na zasedání dopravní komise v Praze za účasti ministrů Bárty, Dobeše a ředitele ŘSD Čermáka jsme navrhovali některé změny, ale bez odezvy.

Zmínil jste, že protihluková opatření jsou nedostatečně provedena, proto jsou neúčinná. Kde tyto problémy jsou?

Mohu potvrdit, že jsme provedli s odborníkem na protihlukové stěny kontrolu a zjistili jsme mezery mezi betonem a protihlukovou stěnou, mezi betonem a mostem a mnoho dalších. Jsou převážně na mostě u Štítar, bližší podrobnosti si s dovolením zatím ponechám pro sebe, neboť je připravena připomínková dokumentace a myslím, že je slušné nejprve upozornit autora a majitele stavby na nedostatky.

Mohly by tyto potíže zkomplikovat kolaudaci obchvatu?

Doufám, že ne. Závady jsou vždy k tomu, aby se odstranily a v co nejkratší době provedly návrhy na řešení závažných nedostatků. Chceme, aby se vyřešily nedostatky obchvatu a neusnula ochota řešit problémy lidí, kteří budou u obchvatu odteď žít.

Říkal jste také, že stavba obchvatu uhnula blíže k městu. Existují nějaké mapy, kde toto lze znázornit?

Samozřejmě. Iniciovali jsme, aby si město Kolín nechalo takovou studii vypracovat. Jedna společnost ji vypracovala a město ji má. Zde se hovoří jak o ulici Polepské, tak i o uhnutí stavby směrem blíže ke Kolínu.

Existují podle expertů lepší místa, kudy obchvat měl vést?

Spekulovat nad tím, kudy měl obchvat vést v situaci, kdy je hotový, je tak trochu zbytečné. Ale budiž, zkusím trochu popsat důvody, jak tato varianta obchvatu vznikla. Za komunistů se tento návrh dostal na papír a za vlády ODS se začal realizovat. Ovšem třetí stranou do hry přišla ČSSD a investor TPCA a nechtěné dítě se narodilo. Stavba průtahu nenavazovala na požadavky do budoucnosti, a to především na průmyslovou zónu. Máme lepší místa, ale samozřejmě lobby a nejednotnost lidí provedly to, co máme. Mám obavu,že se nadále podílíme na dalším ucpáváním ulic bez jasné koncepce dopravy a to nejen v Kolíně ale v celé dopravě.

A kudy měl podle vás obchvat vést ?

Jednoznačně z druhé strany s návazností na TPCA a D 11, ale to vám dnes řekne každý, kdo v Kolíně žije. A přesto opět děláme klidně další stejnou chybu. Prodáváme další pozemky pro výstavbu továrny, ale bez řešení dopravy to prostě nelze. Stavební úřady dnes vydávají povolení pro stavbu rodinných domků a žadatel vůbec neví, v jaké lokalitě bude žít za deset let.

Rýsuje se nějaké řešení pro obyvatele Třídvorské ulice a přilehlých lokalit?

V rámci návrhu budoucího obchvatu, který je již dnes vypracován ano. Ovšem záleží na penězích a hlavně na chytrácích, kteří opět nakoupí nejdříve pozemky a potom budou stát dojit. Řešení pro občany v okolí samozřejmě je. Obyvatelé Třídvorské ulice mají názornou ukázku na druhé straně Kolína. Nejlépe bude, když si udělají čas a postaví se večer k některému domu u obchvatu a zhodnotí, zda mají zájem v takové lokalitě žít.

V jaké fázi jsou tamější problémy, řešilo vaše sdružení s obyvateli možná řešení?

Ne, z této části Kolína nás zatím nikdo neoslovil.

Budete provádět měření hluku kritických míst obchvatu?

Měření už vychází ze zadání a předání stavby k jejímu užívání. U obchvatu už podle hlukové studie z roku 2005 je v některých místech problém s dodržením hlukových norem a odvolávání na starou hlukovou zátěž zde nemá uplatnění. Obecně měření bude provádět státní hygiena, nebo firma s danou akreditací. Dnešní měření hluku jde zcela proti obyvatelům bydlících u staveb, ale i u dalších hlučných činností. Nařízení vlády 272/2011, který předložil paradoxně hlavní hygienik Vít, velice komplikuje ochranu obyvatel před hlukem, což dokládá i názor bývalého ombudsmana Otakara Motejla a taktéž současného ombudsmana Pavla Varvařovského. Jen k novému hlukovému zákonu přišlo na ministerstvo zdraví asi 200 negativních připomínek.

Pokud se ukáže, že hluk je nad normy, co se s tím dá dělat?

Hlavně neřešit problém tím, že se zvednou normy na papíře, jak se nám nedávno politici snažili prosadit a díky bývalému hlavnímu hygienikovi Vítovi se skutečně prosadilo. Je to inteligentní řešení, ve stylu když je hluk nad normu, tak normu navýšíme, a tím je vlastně vše v pořádku. Rád tento přístup označuji za geniálně hloupý, ale asi je to realita fungování některých našich úřadů.

Co se tím dá dělat ?

Nebýt lhostejný ke svému okolí a najít lidi, kteří vědí, co znamená hluk. Pořádat více takových akcí jako bylo v pátek, kdy jezdily autobusy zdarma. Pracovat a připravit v co nejkratší době řešení, například dodělat u Štítar protihlukovou stěnu, nebo technicky a hlavně finančně náročnější možností je uzavřít most do kopule. Rozhodně by lidem v Polepské ulici neuškodilo postavit první takzvanou tichou vozovku v Kolíně. A v neposlední řadě podepsat petici na odstranění vládního nařízení č. 272/2011 Sb, která začala na počest otevření našeho dlouho očekávaného průtahu.

Autor: Jakub Šťástka

11.12.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Politici nechápou, co je věda, jak funguje, říká nositel Nobelovy ceny za fyziku

Brno - Vědci se musí místo výzkumu věnovat papírování, kritizoval nositel Nobelovy ceny za fyziku Claude Cohen-Tannou-dji. „Moje děti se věnují vědě také a tráví šedesát procent času sepisováním zpráv," řekl ve čtvrtek fyzik publiku na VUT v Brně.

Taneční soutěž StarDance vyhrál Piškula před Bankem a Plodkovou

Praha - Vítězem osmé řady taneční soutěže StarDance se stal herec Zdeněk Piškula, který tančil s Veronikou Lálovou. Ve finále dnes předstihl lyžaře Ondřeje Banka s Evou Krejčířovou. Třetí skončila v diváckém hlasování herečka Jana Plodková s Michalem Padevětem. Odborná porota v přímém přenosu České televize ohodnotila stejným počtem bodů dnešní výkony Piškuly a Plodkové, Bank v tomto pořadí zůstal třetí.

Veterinární správa varuje chovatele před ptačí chřipkou

Benešov – Odbor životního prostředí na základě výzvy Státní veterinární správy upozornil občany a zvláště drobnochovatele drůbeže na výskyt ptačí chřipky. „V současné době se už v několika státech Evropy objevila řada případů vysoce patogenní ptačí chřipky u volně žijících ptáků i v chovech drůbeže," uvedl vedoucí odboru Tomáš Heřmánek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies