VYBERTE SI REGION

Hornické muzeum by se ještě letos mělo stát národní kulturní památkou

Příbram - Na seznamu národních kulturních památek ve Středočeském kraji letos pravděpodobně přibude i Hornické muzeum Příbram. To je již několik let je nejnavštěvovanější technickou památkou v kraji a patří i mezi deset nejnavštěvovanějších institucí tohoto typu v České republice.

1.6.2013
SDÍLEJ:

Hornické muzeum Příbram.Foto: Zbyšek Seifert

Středočeský kraj, který je zřizovatelem Hornického muzea Příbram, předložil již v roce 2009 Ministerstvu kultury ČR nominační dokumentaci s doporučením prohlásit soubor hornických památek spravovaných a provozovaných příbramským muzeem za národní kulturní památku. Letos na podzim by měla vláda ČR příslušný návrh schválit, což před časem potvrdila i náměstkyně ministryně kultury Anna Matoušková.

„Soubor hornických památek v Příbrami - Březových Horách byl již v minulosti hodnocen jako možný kandidát na prohlášení za národní kulturní památku. Byla oceňována především jeho komplexnost a míra zachování. Mezi stávajícími národními kulturními památkami navíc dosud chybí dostatečné zastoupení industriálního kulturního dědictví. Hornické památky v Příbrami - Březových Horách budou zajisté jeho důstojným doplněním," konstatovala náměstkyně ministryně kultury Anna Matoušková.

Skutečnost, že město Příbram bude mít s největší pravděpodobností po Svaté Hoře již druhou národní kulturní památku, vítá i hejtman Středočeského kraje Josef Řihák. „Ve středních Čechách není mnoho míst, které se mohou pochlubit tím, že na svém území mají dvě národní kulturní památky. Hornické muzeum Příbram si tento statut zaslouží. Nejen proto, že spravuje skutečně velmi cenné objekty historické industriální architektury, ale i za to, jakou péči zaměstnanci muzea svěřeným památkám věnují, a jak přispívají k jeho propagaci," řekl hejtman Středočeského kraje Josef Řihák.

A čím se může Hornické muzeum Příbram především pochlubit? Již několik let je nejnavštěvovanější technickou památkou ve Středočeském kraji a patří i mezi deset nejnavštěvovanějších institucí tohoto typu v ČR. „Každoročně zavítá do některé z expozic a prohlídkových areálů příbramského muzea více než 100 000 platících zájemců o historii těžby stříbra a dalších cenných kovů na Příbramsků. Patří rovněž k nejstarším mimopražským muzeím v Čechách, neboť vzniklo již roku 1886," vysvětlil středočeský hejtman Josef Řihák.

Hornické muzeum Příbram

Hornické muzeum Příbram je situováno v části Březové Hory. Hlavní vchod je v areálu Ševčinské šachty zaražené roku 1813 na místě staršího dolu ze 16. století. Další expozice jsou umístěny v původních báňských objektech dolu Vojtěch založeného v roce 1779, dolu Anna z roku 1789 a dolu Drkolnov otevřeného roku 1836. Současně nabízí ke zhlédnutí i několik kilometrů historického březohorského podzemí. Kromě toho provozuje i čtyři pobočky nacházející se v lokalitách spjatých rovněž s montánní praxí. Muzeum se od prvopočátku zabývá bohatou tradicí místní těžby a zpracování rud, která sahá až do prehistorie.

Největšího rozmachu dosáhlo příbramské báňské podnikání v 19. století, kdy se ve zdejším revíru vytěžilo okolo 90 procent zásob stříbra a olova v rámci celého habsburského státu.

„Březohorský důlní revír se může pochlubit i celou řadou unikátních prvenství. Například v roce 1875 bylo v dole Vojtěch dosaženo poprvé na světě tisíc metrů hloubky. Prvně v Rakousko - Uherské monarchii zde byla uplatněna aplikace drátěných těžních lan a došlo k použití parních a takzvaných stoupacích strojů v rudném hornictví. Němým svědkem oné doby je zejména nádherný parní těžní stroj dolu Vojtěch z roku 1874, upravený v roce 1889, nejstarší na území ČR. V popředí zájmu odborné i laické veřejnosti je též parní těžní stroj dolu Anna z roku 1914, který zažil období, kdy se Anenská šachta stala nejhlubší v Evropě," vypočítává cenné exponáty hejtman Josef Řihák, který zná Příbram a její památky velmi dobře, neboť zde byl šest let starostou města.

V nedaleké Prokopské štole z roku 1832 prezentuje muzeum turistům atrakci, kterou nemá v nabídce žádné jiné evropské hornické muzeum - pohled do jámy hluboké 1 600 metrů, nejhlubší v revíru a třetí nejhlubší v naší zemi. Další technickou lahůdku skrývá podzemí dolu Drkolnov v podobě monumentálního vodního kola z 19. století o průměru 12,4 metru, které před aplikací parních strojů sloužilo k čerpání důlních vod. Je jediné dochované na území ČR a mimořádně ceněné i v mezinárodním kontextu.

Vzpomínané období prosperity v 19. století reprezentují v muzeu i další industriální stavby báňských provozních a správních objektů, důmyslné stroje, technologická zařízení, tajuplné podzemí s možností jízdy důlním vláčkem, mineralogicko-geologické sbírky, havířský folklor zastoupený například památkově chráněnou původní havířskou chalupou se základy ze 17. století, s hornickými betlémy a spoustou dalších zajímavostí.

Není náhodou, že i z těchto důvodů je muzeum kladně hodnoceno v tuzemsku i za hranicemi vlasti. Může se pochlubit rovněž účastí na řadě projektů s mezinárodním přesahem, zejména expozičního charakteru. Svoje výstavy o dějinách příbramského hornictví prezentovalo mimo jiné na různých místech v Německu, Rakousku, na Slovensku, v Itálii, Belgii i jinde.

V roce 1995 bylo Hornické muzeum Příbram přijato za jednoho z odborných garantů mezinárodního sympozia Hornická Příbram ve vědě a technice a ředitel muzea Josef Velfl byl jmenován členem vědecké rady. O šest let později bylo příbramskému muzeu nabídnuto členství v prestižní Středoevropské unii technických muzeí (MUT) a v roce 2010 se stalo členem německé asociace muzeí Deutscher Museumsbund.

Ředitel Hornického muzea Příbram měl možnost během nedávné doby přivítat management několika předních zahraničních (převážně průmyslových) muzeí za účelem řešení další spolupráce; do Příbrami například vážil cestu ředitel Německého hornického muzea Bochum (pravděpodobně nejvýznamnějšího hornického muzea v Evropě), následně i generální ředitel Vestfálského industriálního muzea Dortmund, zástupce Metropolitního muzea z New Yorku, reprezentanti Akademie pro přírodu a průmyslové dědictví východního Bavorska, personální ředitel Německého muzea z Mnichova, vedení polského Hornického muzea Wieliczka atd.

Výsledkem těchto jednání bylo nejen vytvoření strategie při organizování výměnných tematických výstav, stáží, exkurzí pro muzejníky a vybrané univerzity nebo pořádání přednášek, ale i spolupráce v oblasti vědeckovýzkumné, badatelské a publikační. Konkrétně na stránkách renomovaného odborného časopisu Der Anschnitt vydávaného v Bochumi se příbramské muzeum každoročně podílí na sestavování bibliografie příspěvků z montánní historie v rámci celého světa, či v časopise Industriekultur distribuovaném z Essenu nabízí aktuální informace vztahující se k českým technickým památkám, včetně hornických.

Z nejnovějších činností Hornického muzea Příbram je možné zmínit uzavření partnerské smlouvy se Slovenským banským múzeem Banská Štiavnica týkající se spoluúčasti při organizování mezinárodního sympozia s názvem Vivat akadémia orientovaného na tradici montánního školství a na hornickou symboliku, nebo uspořádání výstavy pojmenované Historie drátěných těžních lan, ve spolupráci s pěti německými partnery (třemi muzei, archivem a vysokou školou).

Tato společná česko - německá tematická výstava po instalaci v Příbrami roku 2011 nyní putuje po technických muzeích v SRN (každý rok na dvou různých místech), dle plánu až do roku 2014, a pak zamíří též do Francie a na Slovensko. Zájem napomáhat prohlubování mezinárodních přeshraničních vztahů deklarovali v posledních letech při pracovních návštěvách Hornického muzea Příbram též někteří významní reprezentanti dotčených států, například velvyslanci USA, SRN, Polska, Slovenska, Španělska a další.

Za svoji odbornou činnost získalo Hornické muzeum Příbram několik ocenění. S projektem záchrany a následného využití dolu Vojtěch a Vodní štoly Anna, zpracovaným ředitelem muzea, zvítězilo roku 2003 v Národní soutěži muzeí ČR s názvem Gloria Musaealis a zároveň získalo Čestné uznání na Mezinárodním setkání hornických měst Evropy v německém Freibergu. V roce 2005 převzalo od Památkové komory ČR cenu Český Permon a obsadilo 1. místo mezi muzei za uskutečnění záchrany a zpřístupnění vzpomínaného vodního kola dolu Drkolnov.

V roce 2007 vydala Česká národní banka v rámci cyklu „Kulturní památky technického dědictví" pamětní zlatou minci v nominální hodnotě 2500 korun s vyobrazením šachetní budovy Ševčinského dolu. Předseda Českého báňského úřadu Praha udělil v roce 2007 muzeu Zlatou plaketu za dlouholeté uchovávání tradic a za péči o památky českého hornictví.

Dosavadní účinkování Hornického muzea Příbram by nebylo možné bez příkladné spolupráce a pomoci bývalých Rudných dolů Příbram, s. p., následně státního podniku DIAMO, díky vstřícnosti Českého báňského úřadu, tradiční spolupráci s městem Příbram a s dalšími obcemi, ve kterých se nacházejí pracoviště muzea, a zejména zásluhou péče zřizovatele Středočeského kraje, předtím Okresního úřadu Příbram. Výsledkem společného úsilí je co nejlépe reprezentovat hornickou Příbram, Středočeský kraj i Českou republiku a uchovávat pro příští generace doklady industriálního potenciálu naší země, jakož i těžké náročné práce a umu hornických předků.

Zdroj: Středočeský kraj

Autor: Redakce

1.6.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Politici nechápou, co je věda, jak funguje, říká nositel Nobelovy ceny za fyziku

Brno - Vědci se musí místo výzkumu věnovat papírování, kritizoval nositel Nobelovy ceny za fyziku Claude Cohen-Tannou-dji. „Moje děti se věnují vědě také a tráví šedesát procent času sepisováním zpráv," řekl ve čtvrtek fyzik publiku na VUT v Brně.

Taneční soutěž StarDance vyhrál Piškula před Bankem a Plodkovou

Praha - Vítězem osmé řady taneční soutěže StarDance se stal herec Zdeněk Piškula, který tančil s Veronikou Lálovou. Ve finále dnes předstihl lyžaře Ondřeje Banka s Evou Krejčířovou. Třetí skončila v diváckém hlasování herečka Jana Plodková s Michalem Padevětem. Odborná porota v přímém přenosu České televize ohodnotila stejným počtem bodů dnešní výkony Piškuly a Plodkové, Bank v tomto pořadí zůstal třetí.

Veterinární správa varuje chovatele před ptačí chřipkou

Benešov – Odbor životního prostředí na základě výzvy Státní veterinární správy upozornil občany a zvláště drobnochovatele drůbeže na výskyt ptačí chřipky. „V současné době se už v několika státech Evropy objevila řada případů vysoce patogenní ptačí chřipky u volně žijících ptáků i v chovech drůbeže," uvedl vedoucí odboru Tomáš Heřmánek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies