VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Horolezci na mšenských skalách testovali kvalitu kruhů a borháků

Mšeno /FOTOGALERIE/ - Horolezci se při náročných výstupech musejí vedle svých zkušeností spolehnout především na kvalitní jištění. O bezpečnosti na skalách si povídali účastníci školení, které pro správce skal a prvovýstupce u pískovcových skal v lesoparku Debř ve Mšeně na Mělnicku uspořádala Centrální vrcholová komise (CVK).

24.11.2015
SDÍLEJ:

Horolezci testovali kvalitu kruhů a borháků.Foto: Deník/Jiří Říha

Školení se zúčastnili nejen lezci z Oblastní vrcholové komise Dubské skály, ale dorazili i jejich kolegové z Vysočiny. Součástí školení, které vedl předseda CVK Karel Berndt, byly i praktické pevnostní zkoušky jistících bodů.

„Předvedli jsme, jak se na pískovci správně osazují kruhy a borháky. A jeden borhák jsme osadili i do žulového bloku, který jsme si s sebou přivezli," uvedl přední odborník na testování horolezeckého materiálu Vladimír Těšitel, který s pomocí speciálního trhacího zařízení následně změřil pevnost jištění jak při tahů dolů, tak v ose dříku.

Všechny jistící body ve zkoušce obstály, dokonce vydržely mnohem větší zatížení, než které předepisuje norma.

Záludné borháky či nýty s klínkem

„Účastníkům školení jsme ukázali chyby, kterým je třeba se vyvarovat a zároveň takzvaná skrytá nebezpečí, na která je nutné si dát na skalách pozor. Záludné jsou například borháky nebo nýty s klínkem, které nemusejí mít požadovanou pevnost. Je proto nutné, nesvěřit se jen jednomu jistícímu bodu, ale pojistit se dalším," varoval lezce Vladimír Těšitel, přezdívaný Ťéša.

Technologie, kterou jistící body ve Mšeně osazoval, se prý používá už zhruba dvacet let. Jejich upevnění ve skalní stěně se provádí chemickou maltou.

„Předtím se kruhy temovaly olovem a něco se osazovalo do betonu. Spousta jich stále perfektně drží a není potřeba je ani po mnoha letech měnit. Naopak v Adršpachu byl před časem problém s jištěním osazovaným do Ferofixu. Všechno se muselo vyměnit. Šlo o hmotu, která se ve slévárnách litiny používala k vyplňování dutin," přiblížil Ťéša a dodal, že je možné se stále setkat i s kruhy, které staří němečtí lezci utemovávali dubovými kolíky.

Školení správců skal a prvovýstupců Centrální vrcholová komise zajišťuje po celé republice, například v létě se uskutečnilo v Jetřichovicích.

Snažíme se, aby se do skal dostával kvalitní materiál, řekl Karel Berndt

Na Kokořínsku působí šestnáct správců skal, kteří dohlížejí na kvalitu jištění lezeckých cest a reagují na podněty od samotných lezců. Kokořínská skalní oblast se podle předsedy Centrální vrcholové komise Karla Berndta nazývá Dubské skály a kopíruje území Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko.

„Správci skal vedle dohledu nad cestami také vyměňují vrcholové knížky, které jsou popsané nebo poškozené. Ty, které mají nějakou historii, ukládáme do archivu, s nímž máme smlouvu," popsal Karel Berndt, který o ve Mšeně o víkendu vedl školení správců skal a prvovýstupců.

„Jsou to všechno nadšenci, kteří to dělají dobrovolně ve svém volném čase. Materiál na údržbu dostanou od svazu, ale čas, který ve skalách stráví, jim samozřejmě nikdo nezaplatí," doplnil.

Úhrada z vlastní kapsy

Prvovýstupci, kteří na skalách staví nové cesty, si kruhy a borháky musejí hradit z vlastní kapsy. Měli by ale zároveň absolvovat stejné školení jako správci skal.

„Často mají lezci, kterým se zalíbí na překližce, touhu postavit si vlastní cestu venku, většinou ale netuší, jak to v přírodě chodí. Proto jim ukazujeme, jaký je správný postup, aby například neudělali chybu v aplikaci chemické malty při upevňování jistících bodů. To by mohlo mít fatální následky," připomněl šéf Centrální vrcholové komise, který má pod sebou předsedy osmnácti Oblastních vrcholových komisí.

Bezpečnostní riziko

Každý prvovýstupce by měl k vyznačení nových cest získat povolení. Většina skalních věží a masivů, na které horolezci lezou, je totiž na území chráněných krajinných oblastí. Je ale stále mnoho lidí, kteří lezou na skály, aniž by byli v horolezeckém svazu.

„Jsou to lidé, kteří nás ignorují a nemají touhu být mezi námi. Raději se domluví s místním kovářem nebo zámečníkem na zbastlení nějakých kruhů, z nichž pak postaví cestu. Takové jistící body jsou bezpečnostním rizikem. Snažíme se, aby se do skal dostával jen materiál, který je prověřený bezpečnostní komisí," zdůraznil Karel Berndt.

Autor: Jiří Říha

24.11.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kandidát na prezidenta Jiří Drahoš
17 7

Median: Drahoš by ve druhém kole prezidentské volby porazil Zemana

Afričtí uprchlíci na ostrově Lampedusa. Prostředky na jejich život si pro sebe inkasovala italská mafie.
1

Libyjští pašeráci lidí cpou do lodí rekordní počty uprchlíků

Krev v mobilech? Suroviny pro baterie se těží v drastických podmínkách

Věděli jste, odkud pochází suroviny pro mobily, notebooky, nebo televize? Přichází totiž nová doba železná. O kontrolu nad těžbou a obchodem s kovy, ze kterých se vyrábí plošné spoje do elektronických přístrojů, se vedou tvrdé boje, na jejímž počátku jsou zubožené děti v afrických dolech a na konci spokojení uživatelé se smartphony. Z celosvětového byznysu profituje Čína, zásoby ale nejsou nekonečné.

Zeman má dalšího soupeře. Pana Škodu Vratislava Kulhánka

Miloši Zemanovi přibývají silní soupeři. Vedle bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše je to Vratislav Kulhánek, bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto. Jako prezidentského kandidáta ho zítra představí Občanská demokratická aliance podnikatele Pavla Sehnala.

DOTYK.CZ

První světovou válku roznítil nedomrlý intelektuál, který dožil v Čechách

Jeho kulka rozpoutala válku, které podlehlo 40 milionů nešťastníků. Sarajevský atentátník Gavrilo Princip byl bystrý chlapec, v Srbsku dodnes obdivovaný – jmenují se po něm ulice a náměstí. Ovšem mučedníkem se nestal, v době atentátu byl totiž nezletilý a tudíž nemohl dostat oprátku. Princip dožil v Čechách, v terezínské pevnosti, kde jeho tělo rozežírala tuberkulóza a duši sžírala samota i zlé zprávy o válečném osudu jeho milované země.

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Jsme zahlceni stížnostmi od pacientů, hlásí Česká stomatologická komora. Každý měsíc jich prý dostanou několik. Stížnosti směřují hlavně na kolegy z cizích zemí. Důvody: zubaři nerozumí dobře česky, další lidem nutí příliš drahé výkony. U některých lékařů se navíc provalilo, že nemají specializaci, kterou uvádějí na vizitce. To by mělo skončit, slibují stomatologové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies