VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jak si stojí na Benešovsku venkovské knihovny? Vydrží?

Benešovsko – Přestože fenoménem dnešní doby je internet, knihovny nemají o své příznivce nouzi.

30.9.2013
SDÍLEJ:

Do knihoven míří stále hodně lidí.Foto: Ilustrační foto: Jan Karásek

 A to nejen ty velké městské, moderně vybavené, ale i úplně obyčejné vesnické, kam si může zájemce přijít půjčit knihu třeba jen jednou týdně.

„Ve Zbořeném Kostelci byla knihovna už odnedávna, ale já ji převzala v lednu letošního roku," uvedla tamní knihovnice Alena Křížová s tím, že bibliotéky jako je ta její nemají své vlastní knihy, ale půjčují si je z městských či regionálních knihoven.

Alena Křížová si knihy pro své čtenáře vozí z knihovny v Týnci nad Sázavou nebo z Benešova. Zhruba jednou měsíčně obnovuje nabídku přibližně stovkou nových knížek nejrůznějších žánrů. Zatímco mezi dospělými čtenáři vedou podle slov kostelecké knihovnice nejvíc detektivky, historické romány nebo romány pro ženy, děti mají největší zájem o knížky o dinosaurech a Mašince Tomášovi.

„Bývaly doby, kdo do místní knihovny chodili pouze dospělí. Teď mám klienty půl na půl. Devět dospělých a devět dětí," pokračovala Křížová, která dveře knihovny ve Zbořeném Kostelci otvírá každé pondělí od půl páté do půl šesté večer.

Někdy je o půjčení knih zájem velký a za hodinu obslouží knihovnice Alena třeba i deset čtenářů. Jindy přijde zase jen jeden. Přesto je s návštěvností celkem spokojená. I když se netají tím, že kdyby chodilo více lidí, pochopitelně by jí to udělalo velkou radost.

„Od začátku roku mám do dnešního dne evidovaných 420 výpůjček. A to si myslím, že není na tak malou vesnici jako je ta naše vůbec špatné," zkonstatovala zkušená knihovnice. Vždyť dlouhá léta pracovala v knihovně v Praze apoté v regionální v Benešově. Může tedy srovnávat.

Vypadá to, že všudypřítomný internet není pro knihovny konkurence. Kniha, tak jak ji znali už naši pra, pra, pra předci má pro lidi všech věkových kategorií stále nezaměnitelné kouzlo. Městské, ale i vesnické bibliotéky se tedy o svou budoucnost obávat nemusí.

„Návštěvnost knihoven je opravdu individuální. Zatímco někde je o jejich služby velký zájem, jinde mají o čtenáře nouzi," uvedla Radmila Slámová, vedoucí úseku regionálního centra Městské knihovny (MK) Benešov. Ta zároveň zdůraznila, že i když zamíří do nějaké obecní knihovny byť jen jeden čtenář měsíčně, není v kompetenci benešovské knihovny ji zrušit. To je prý výhradně v kompetenci zřizovatele, kterým je obecní případně městský úřad.

„My máme pouze metodickou funkci. To znamená, že poradíme v čemkoliv, co se týká provozu knihovny, dále jim můžeme nabídnout půjčení knih z našeho fondu, popřípadě zajistit nejrůznější školení," uvedla Slámová.

Kdo si podle slov vedoucí úseku regionálního centra půjčuje často a velké množství knížek je Městská knihovna Sedlec-Prčice či středisková knihovna v Divišově. Z těch malých pak například knihovna jak v Louňovicích u Říčan, tak Louňovice pod Blaníkem, které obě patří do regionu MK Benešov.

Jednou z celostátních akcí jak přiblížit práci knihoven je také Týden knihoven, který již sedmnáct let připadá na první týden v říjnu. Ten letošní se koná od 30. září do 6. října a jeho motto zní S námi jen all inclusive!

„Týden knihoven se týká spíš takových interních záležitostí, co ta která knihovna pro své čtenáře připraví nebo do čeho se zapojí. Existují i celostátní akce jako třeba čtení dětem, ale to je pouze jejich vůle," vysvětlila Radmila Slámová s tím, že nejčastější jsou různé besedy, přednášky mediálně známých osobností či různá setkání, kde si mohou zájemci vyzkoušet například výrobu šperků, keramiky, ale i bytových či módních doplňků. Jiné knihovny využijí Týden knihoven zase k vyhlášení amnestie pro ty, kteří včas nevrací půjčené knihy a hrozí jim tedy pokuta.

„Jednou z knihoven, která dělá už spoustu let v tomto týdnu nejrůznější akce, je třeba městská knihovna ve Voticích. Na každý den má pro veřejnost připravený jiný program, který nikdo jiný nedělá,"poznamenala zaměstnankyně MK Benešov.

Jednou takovou akcí je například Průvod broučků, který chystají v letošním roce na 4. října. Další je pak posezení u ohně plné soutěží, hudby a dobré nálady.

„Všechno se odehrává buď na půdě knihovny, v její blízkosti nebo alespoň za účasti zaměstnanců knihovny," dodala závěrem Radmila Slámová.

Autor: Martina Křečková

30.9.2013
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kandidát na prezidenta Jiří Drahoš
17 7

Median: Drahoš by ve druhém kole prezidentské volby porazil Zemana

Afričtí uprchlíci na ostrově Lampedusa. Prostředky na jejich život si pro sebe inkasovala italská mafie.
1

Libyjští pašeráci lidí cpou do lodí rekordní počty uprchlíků

Krev v mobilech? Suroviny pro baterie se těží v drastických podmínkách

Věděli jste, odkud pochází suroviny pro mobily, notebooky, nebo televize? Přichází totiž nová doba železná. O kontrolu nad těžbou a obchodem s kovy, ze kterých se vyrábí plošné spoje do elektronických přístrojů, se vedou tvrdé boje, na jejímž počátku jsou zubožené děti v afrických dolech a na konci spokojení uživatelé se smartphony. Z celosvětového byznysu profituje Čína, zásoby ale nejsou nekonečné.

Zeman má dalšího soupeře. Pana Škodu Vratislava Kulhánka

Miloši Zemanovi přibývají silní soupeři. Vedle bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše je to Vratislav Kulhánek, bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto. Jako prezidentského kandidáta ho zítra představí Občanská demokratická aliance podnikatele Pavla Sehnala.

DOTYK.CZ

První světovou válku roznítil nedomrlý intelektuál, který dožil v Čechách

Jeho kulka rozpoutala válku, které podlehlo 40 milionů nešťastníků. Sarajevský atentátník Gavrilo Princip byl bystrý chlapec, v Srbsku dodnes obdivovaný – jmenují se po něm ulice a náměstí. Ovšem mučedníkem se nestal, v době atentátu byl totiž nezletilý a tudíž nemohl dostat oprátku. Princip dožil v Čechách, v terezínské pevnosti, kde jeho tělo rozežírala tuberkulóza a duši sžírala samota i zlé zprávy o válečném osudu jeho milované země.

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Jsme zahlceni stížnostmi od pacientů, hlásí Česká stomatologická komora. Každý měsíc jich prý dostanou několik. Stížnosti směřují hlavně na kolegy z cizích zemí. Důvody: zubaři nerozumí dobře česky, další lidem nutí příliš drahé výkony. U některých lékařů se navíc provalilo, že nemají specializaci, kterou uvádějí na vizitce. To by mělo skončit, slibují stomatologové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies