VYBERTE SI REGION

Jako studenti dělali ochranku lidem kolem Havlova týmu

Kolín /ROZHOVOR/ - „Je to příběh, který jsem ještě nikdy nikomu nevyprávěl." Těmito slovy začal náš rozhovor s Kolíňákem Vladimírem Zemanem. V současné době působí jako učitel tělesné výchovy a zeměpisu na 5. základní škole v Kolíně, v minulém volebním období byl rok v zastupitelstvu zvolený za stranu ODS.

18.11.2014
SDÍLEJ:

Vladimír Zeman.Foto: Deník/ Jakub Šťástka

Trvalo čtvrt století, než se podělil o příběh, který ho ukazuje jako jednoho z aktérů sametové revoluce. Tou dobou totiž studoval na Fakultě tělesné výchovy a sportu Karlovy univerzity v Praze. Byl tak přímo u všeho, co se dělo. Na co Vladimír Zeman vzpomíná?

V jakém ročníku jste tehdy byl?

Byl jsem ve čtvrťáku na FTVS v Praze, už jsem si tedy uvědomoval, co se děje myslím, že studenti v prváku a druháku na to byli ještě příliš mladí.

Máte na události 17. listopadu nějakou památku?

Dodnes mám schovaný lístek na oběd do menzy, který jsem tenkrát nestihl. Už jsem si kolikrát říkal, že ho dám do muzea, nebo nějakému sběrateli. Je to prostě památeční lístek.

Byl jste na Národní třídě?

Nebyl. Zato mí kamarádi, kteří tam byli, nám vyprávěli, jak dostali obušky přes záda. Tím začala vlna všeho, co se poté odvíjelo. Hlavně na začátku to v Praze táhli studenti, celé aktivity Občanského fóra.

Co tím myslíte?

Každý podle toho, co studoval, měl v týmu lidí kolem Havla nějakou specializaci. Jako studenti FTVS jsme často dělali ochranku Havlovi a dalším. Spolužáci, co studovali třeba judo, dělali ochranku přímo jemu. Hned od začátku revoluce jsme tak měli přístup do Laterny Magiky, kde se vše odehrávalo, kde vznikalo Občanské fórum.

Co jste měli konkrétně za úkoly?

Třeba dělat kordony, aby se nikdo do dveří nedostal, aby měli při jednání soukromí a podobně. Kdo studoval rehabilitaci, tak třeba masíroval Havla a tak dále. Kromě toho jsme rozváželi letáky po celé republice.

To se týkalo i vás?

Rozdělili nás do čtyřčlenných skupinek, různě jsme jezdili do měst, kde jsme vylepovali plakáty, že začíná vlna demonstrací, aby se lidé přidali.

Říkal jste, že jste zažil takový nepříjemný příběh. Co se dělo?

Pamatuji si, že jsme takhle v té skupině jeli do Mostu. Bylo to po dálnici, hodně chumelilo, nakonec jsme dorazili na takové velké sídliště. V noci jsme se rozdělili a šli po dvojicích vylepovat. Asi po čtvrt hodině jsme slyšeli několik výstřelů. Hodně jsme se lekli a běželi zpátky k autu, po chvíli jsme potkali druhou dvojici. Vyprávěli, že po nich někdo střílel. Jestli to byla vzduchovka, pistole, startovka, jestli se střílelo po nich, nebo jenom do vzduchu, to už se dnes nikdo nedozví.

Co jste dělali?

Naskákali jsme rychle do auta a jeli zpátky do Prahy. Tam jsme všem vyprávěli, co se stalo. Tak přišel příkaz, že máme počkat na koleji, že za námi někdo přijde.

Kdo to byl?

Přijeli s kamerou a natáčeli naše svědectví, všech čtyř, točili to lidé z užšího Havlova týmu. Vzniklá kazeta byla připravená proto, aby se tím lidé zmobilizovali, kdyby revoluce neměla tak hladký průběh, jak nakonec měla. V té době lidé ještě hodně pochybovali, zda OF podporovat, nebo ne, vše se teprve tvořilo.

Máte tu kazetu?

Popravdě nevím. Kazety nám sice dali jako památku, ale od té doby jsem se několikrát stěhoval a nemohu ji najít. Pátral jsem po ní ale několikrát.

Co se dělo potom?

Poté nás odvezli do Dejvic do jednoho opuštěného domu, kam nás schovali. Byli jsme z toho hodně vyděšení, netušili jsme, co by nám tajní policajti mohli udělat. Tak jsme čekali v tom domě, občas nám někdo přivezl jídlo, po dvou týdnech, co jsme tam byli, jsme byli zmrzlí, byli jsme rádi, když jsme se vůbec mohli vykoupat. A pak se stalo, že jednoho večera někdo zazvonil.

Kdo to byl?

Nevěděli jsme, kdo to je, nesměli jsme rozsvěcet, neotevírali jsme. Druhý večer se to stalo znovu.

To jste už otevřeli?

Ne. Začali jsme se hodně bát a řekli jsme si, že bude nejlepší, když se rozplyneme mezi studenty. Mysleli jsme si, že po nás někdo pátrá. Pak jsme se ale dozvěděli, že ten dům patřil jedné bývalé studentce, která je spojená s disidenty, a její otec tam uklízel sníh. Takže to byl on.

Jak jste dále prožíval revoluci?

Zapojili jsme se více do dalšího dění. To už začaly obrovské demonstrace na Letné. My jsme dostávali úkoly dělat někomu ochranku, třeba jsem takhle jel autobusem s Martou Kubišovou, kdy mi vyprávěla, jak má její dcera problémy ve škole s ruštinou. Takových akcí ale bylo strašně moc. Dostali jsme přiděleného člověka, kterého jsme měli hlídat, kdyby ho někdo obtěžoval, byli jsme připraveni pomáhat.

Vnímal jste nějak dění v Kolíně?

Pražané byli z revoluce nadšení a samovolně se přidávali. V okolí Prahy to ale bylo jiné. Lidé nevěděli, co se děje, v televizi to nebylo, takže Kolíňáci měli strach. Trvalo to dlouhou dobu, než se začali samovolně připojovat.

Věděli vaši rodiče, že se takhle angažujete v revoluci? Co na to říkali?

V té době jsme do toho byli tak nadšení, že jsem třeba měsíc nebyl doma. Občas jsem volal, že jsem v pořádku, ale vůbec jsem na to nemyslel, jestli o mě má někdo strach. Člověk do toho byl zapálený, když se říkalo, že student na Národní třídě zemřel, tak ostatní byli ještě rozzlobenější a šli do toho ještě více po hlavě.

Co říkáte na polistopadový vývoj?

Určitě mě nezklamal. Komunismus jsem zažil, vím, jak člověka omezoval. Ale zase jsem nebyl tak starý, abych to hodnotil politicky. Dnes člověk bere existenci více politických stran jako samozřejmost. Však jsem v politice také, vstoupil jsem do ODS. Na současné politice mě ale štve samotná politika pokud chcete něco ve městě změnit, musíte být součástí nějakého sdružení, nebo politické strany. Jinak to nejde.

Člověk často slyší, že za komunismu bylo ledasco snadnější. Co na tohle jako jeden z aktérů revoluce říkáte?

Úplně to tak nevidím. Dokážu asi pochopit lidi, kterým komunismus vyhovoval, protože se neangažovali, líbilo se jim, že každý má stejně a podobně. Ale i přesto si myslím, že by tihle lidé nevrátili komunismus celý, pouze jeho součásti. Kdokoliv ale může říct, že by ze socialismu převzal nějaké jistoty aby třeba každý měl práci a podobně. Já bych ale ze socialismu vzal úplně minimální procento.

Jak hodnotíte poslední komunální volby?

Zase tak nečekané to nebylo, že drtivě vyhraje Změna pro Kolín. I když z dobrých zdrojů vím, že takový výsledek nečekal ani nikdo ze Změny. Osobně s jejich výhrou nemám problém. Velké politické strany mají problém v tom, že jsou posuzované celostátně, to se místních hnutí netýká. Asi bude ale ještě chvilku trvat, než lidé budou mít opět důvěru k velkým politickým stranám, obzvlášť ODS v Kolíně. Musíme být teď čtyři roky trpěliví, pracovat dále. Když už ne v zastupitelstvu, tak v komisích.

Vraťme se ještě k revoluci: co je pro vás největší revoluční momenty?

Asi těch prvních čtrnáct dnů v Laterně Magice, kam přijížděli i novináři z celé Evropy, když viděli, že se něco děje. Také vzpomínám na to, když východní Němci přes nás utíkali do západního Německa a celá Praha byla zaplavená jejich auty, která prodávali třeba za sto marek, protože jim bylo jasné, že se pro ně už nevrátí. Všude stály trabanty, wartburgy, tisíce těch aut a motorek. To si už nedokáže nikdo představit.

Znal jste se osobně s Havlem? Jaký byl?

Vídával jsem ho pouze, jak se s někým baví. S každým hovořil jako rovný s rovným. Byl to normální přátelský člověk, pokorný a skromný.

Autor: Jakub Šťástka

18.11.2014
SDÍLEJ:

Vojenský historický ústav má nově opravenou stíhačku MiG-15

Praha - Vojenský historický ústav (VHÚ) bude moct vystavit nově opravený stíhací bombardér MiG-15. V uplynulých pěti měsících ho zrekonstruovali pracovníci Vojenského technického ústavu (VTÚ). Představitelé VTÚ, VHÚ a ministerstva obrany ve čtvrtek opravený stroj na vojenské základně ve Kbelích představili novinářům.

Rakušan: Hnutí STAN je připraveno soudit se o mandát Drábové

Praha - Hnutí STAN je podle středočeského lídra Víta Rakušana připraveno soudit se o mandát krajské zastupitelky Dany Drábové, pokud by ho někdo napadl. Drábová je totiž předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), ačkoli podle ministerstva vnitra mohou být zastupiteli jen řadoví státní zaměstnanci. STAN tvrdí, že souběh funkcí je podle zákona možný. I kdyby hnutí u soudu neuspělo, výsledkem bude alespoň precedentní rozhodnutí, které vyjasní současný stav, řekl dnes Rakušan novinářům.

Hasiči přejeli hocha, chvátali k požáru. Policie: Nešťastná náhoda

Krucemburk – Havlíčkobrodští kriminalisté uzavřeli vyšetřování nehody z letošního června, při níž hasiči na závodech dračích lodí v Krucemburku na Havlíčkobrodsku přejeli desetiletého chlapce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies