Manželský slib si dali poprvé před šedesáti lety přímo o Silvestru, druhý obřad po domluvě se syny Jiřím a Petrem o několik dní uspíšili, konal se v sobotu. Ale o ohňostroj, i když nebyl novoroční, ošizeni nebyli.

K výročí svatby manželům popřál místostarosta Sedlčan Miroslav Hölzel. Poté, co dozněl Svatební pochod Felixe Mendelssohna Bartholdyho, oddávající po slavnostním projevu prozradil, že pro něho je poslední den roku také magický. „Oženil jsem se ve stejný den, ale o 28 let později než Doubravovi. Mám tedy ještě co dohánět," usmál se.

Rodičům za všechnu péči o rodinu poděkoval starší syn Jiří a zmínil se o promocích, svatbách a dalších událostech, které spolu s nimi dosud prožili. „A chtěl bych jim popřát, aby se jako do této chvíle obklopovali lidmi, které mají rádi a kteří mají rádi je," dodal s patrným dojetím v hlase.

Petr Černý uvedl, že se v restauraci, kterou v areálu hřiště Tatranu čtyři roky provozuje, se uskutečnily již různé akce, ale svatba tu má premiéru. Podávala se šunková rolka, polévka s játrovými knedlíčky a směs vepřového a kuřecího masa s hranolky. Druhá večeře pak byla formou rautu.

Svatební hostina v roce 1953

Zeptali jsme se paní Jaroslavy, jak vypadala svatební hostina v roce 1953. „Polévka byla také knedlíčková a měli jsme svíčkovou omáčku s knedlíkem," zavzpomínala. Rozhovořila se také o svatební kytici. „Měla jsem kaly ze zahradnictví z Horních Počernic, které bylo vyhlášené široko daleko. Kytici přivezl na motorce známý sedlčanský závodník Tonda Dolejš," usmála se. Svěřila se nám, že v duchu přepočítala, kolik tehdejších svatebčanů se dočkalo jejich diamantové svatby. „Zjistila jsem, že to je pouze moje sestra Jiřina, bratranci a sestřenice," řekla zamyšleně. Přidala také veselejší bilanci. „Synové mají celkem pět dětí. Dočkali jsme se již třech pravnoučat a další se již brzy narodí," dodala s tím, že právě pravnučky jsou jejich největším životabudičem.

Jaroslava Doubravová prý oceňovala na svém manželovi celý život jeho skvělé povahové vlastnosti. „Byl to vždycky takový fajn kluk," shrnula svoje city do několika slov.

Jiří Doubrava řekl, že si především vážil na své životní partnerce upřímnosti a také toho, jak dokázala obětavě pečovat o jeho a svoje nemocné rodiče. „Byla také výborná kuchařka," složil jí další poklonu. Desítky let měli manželé Doubravovi společného zaměstnavatele – nožířské výrobní družstvo KDS Sedlčany. I společné vzpomínky na tuto dobu jsou jedním z témat hovorů u čaje nebo u kávy, které si společně vychutnají. V létě třeba na pečlivě udržované zahradě, v zimě v pokoji u stolu, kde jim samota rozhodně nehrozí.

Marie Břeňová