VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jedenáct nenápadných kamenů zmizelých vypráví smutné příběhy

Mladá Boleslav /FOTOGALERIE/ - Na chodníku před akvaristikou na Staroměstském náměstí zastavuje červená dodávka s německou poznávací značkou. Vystupují z ní dva muži - v klobouku německý umělec Gunter Demnig a jeho asistent. Za pár chvil se Mladá Boleslav hmatatelně zapojí do projektu Stolpersteine.

15.9.2014
SDÍLEJ:
Fotogalerie
18 fotografií

Usazování prvních jedenácti kamenů zmizelých v Mladé Boleslavi a Debři.Foto: Deník/Martin Weiss

Gunter Demnig seznámil svět s ideou takzvaných kamenů zmizelých, jež označují místa, z nichž byli během druhé světové války na smrt odvlečeni Židé, na začátku devadesátých let. V roce 1995 umístil první kameny v ulicích Kolína nad Rýnem a Berlína.

Od té doby se projekt živelně šíří Evropou – do Rakouska, Itálie, Nizozemí, Belgie, Francie, Polska, Maďarska, na Ukrajinu, do Norska či Dánska. Všude tam, kde lidem není tragická kapitola světové historie lhostejná. V České republice se projekt šíří od roku 2008 díky židovské mládeži.

„O tomto projektu se v Mladé Boleslavi hovořilo delší dobu, nakonec jsou jeho realizátory organizátoři seriálu diskusních pořadů MB Café. Právě jedno jeho vydání se na začátku roku týkalo představení projektu Stolpersteine, které uvedlo události do pohybu," říká historik a člen Jednoty Československé obce legionářské Mladá Boleslav Jiří Filip, který se slavnostního ukládání kamenů účastní v uniformě ruského legionáře.

Pieta u domu Emila Federera

„Uniforma, kterou mám na sobě má symbolický význam. Emil Federer, jemuž zde dnes také skládáme hold, byl ruským legionářem, vysokým představitelem legionářské župy a člověkem, jenž se významně zasloužil o vznik památníku odboje v budově radnice," dodává Filip.

Na místě před domem čp. 96 se schází první hosté. Gunter Demnig má však naspěch. „Z Mladé Boleslavi se přesuneme do Debře a pak pokračujeme do Milovic. Dnes toho máme opravdu hodně," vysvětluje. To je důvod, proč nelení, z dodávky si nanosí na vytipované místo před domem nářadí a pustí se do práce.

Během několika okamžiků z chodníku vyjme pár dlažebních kostek, pár hrstí štěrku a usadí betonové kostky s mosaznou pamětní hlavicí nesoucí základní informace o lidech, kteří v domě žili. Ke slovu se dostane dláto a palice.

Usazování prvních jedenácti kamenů zmizelých v Mladé Boleslavi a Debři.

Rodinu Emila Federera nacisté rozdělili, nyní se dočkala symbolického spojení. Foto: Deník/M. Weiss

První tři kameny připomínají rodinu Emila Federera, jeho ženu Lidii a dceru Věru. Následuje přesun přes silnici napříč náměstím před dům čp. 14. Také rodina Schreiberových se dočká kamenů, jež budou připomínat zatím dva její členy. Poslední zastávkou je dům čp. 22, kde žila rodina Josefa Hönigsfelda.

Když Gunter Demnig dokončuje práci a s překvapivou jemností opatrně stírá z kamenů prach a štěrk vlhkým hadříkem, objevuje se ve dveřích domu jeho obyvatelka, která neskrývá překvapení.

Překvapivé setkání

„Neměla jsem tušení, co se tady děje, a teď nemám slov. Josef Hönigsfeld byl bratr mé babičky. Dnes jsem jejich jediná pozůstalá," vzpomíná Milena Ramešová.

Před bývalým domem Emila Federera probíhá slavnostní pieta, které se účastní zástupci města i veřejného života, následně se celá společnost přesouvá do Debře.

Do chodníku před domem čp. 58 v Josefodolské ulici míří za přítomnosti několika desítek místních další dva kameny připomínající Viléma Picka a jeho ženu Růženu. Po hudební vystoupení dívky z místní základní školy se shromáždění sice zvolna rozchází, ale pamětníci vzpomínají na rodinu, kterou připomínají zdejší kameny.

„Setkání v Mladé Boleslavi patřilo k těm nejkrásnějším, jaká jsem zažil," říká Gunter Demnig při loučení. S nákladem 160 kamenů pokračuje v cestě, která začala tentokrát v Berlíně a skončí v Banské Bystrici. Čekají ho v Milovicích a dalších městech, kde vědí, jak důležité je neobracet se zády k historii, ať je jakkoliv bolestná.

Autor: Martin Weiss

15.9.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
15 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
3 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

AKTUALIZOVÁNO

Ve Středozemí možná utonulo dalších až 150 afrických migrantů

Bezmála 150 afrických běženců patrně v úterý utonulo ve Středozemním moři. S odvoláním na přeživšího z potopené lodi to dnes uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Jako o jediném přeživším zatím úřady informují o 16letém chlapci z Gambie. "Řekl, že všichni ostatní zemřeli. Ale existuje určitá naděje, že italská pobřežní stráž některé vyzvedla," prohlásil podle agentury Reuters mluvčí italské pobočky IOM Flavio Di Giacomo.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies