Tento sen se splnil zástupci benešovského Sanchin dojo Antonínu Setničkovi, který vede kroužek karate na Základní škole Dukelská v Benešově.

„Na počátku jsem si nedovedl představit, jak fyzicky i psychicky náročný bude trénink s japonskými mistry. Především hodiny se senseiem Morio Higaonnou (10. dan) prověřily jak výdrž tak sílu vůle všech cvičenců. Každá technika byla pilována do nejmenších detailů. Načasování útoků i obrany, zásah na konkrétní bod na lidském těle i přesné provedení. Na to vše byl kladen velký důraz," řekl po návratu ze Země vycházejícího slunce Antonín Setnička.

Účinný sebeobranný systém

Kromě fyzických aspektů cvičení se účastníci kurzu seznamovali i s historií Goju ryu karate (tvrdá a měkká škola karate) a psychologickými aspekty reálného boje na ulici.

Na rozdíl od sportovních odvětví karate, kde jsou kvůli zdraví a bezpečnosti soutěžících vyloučeny nebezpečné údery, například na krk, se tradiční školy jako je ta benešovská, soustředí na karate jako na účinný sebeobranný systém, kdy se menší a slabší může ubránit většímu a silnějšímu útočníkovi bez ohledu na to, zda boj probíhá vestoje nebo na zemi.

Do hlavního města okinawského souostroví Naha se sjelo přes jedenáct set karatistů a karatistek z více než čtyřiceti zemí světa. Mnoho z nich jezdí trénovat i do Čech. Například Paul Nolan a Peter Galer z Liverpoolu (oba 7. dan) vedli v roce 2015 seminář právě v Benešově a opět se sem velmi těší.

Zdvořilost, úcta a respekt

„Naše organizace se jmenuje IOGKF, ale nikdo jí neřekne jinak než IOGKF family. A přesně takovou atmosféru mělo letošní setkání. Jako setkání s dobrými přáteli, se kterými se člověk dlouho neviděl. I to je karate. Zdvořilost, vzájemná úcta a respekt," zdůraznil Antonín Setnička.

„Jsem velmi rád, že jsem měl možnost nahlédnout alespoň na dva týdny pod pokličku starých mistrů karate, jejich způsobů tréninku i duchovní stránky bojových umění," dodal benešovský karatista, kterého nyní čeká úkol. Přenést nabyté zkušenosti jak do praxe v Sanchin dojo a kroužku karate na ZŠ Dukelská, tak do svého osobního života.

„Děkuji za tuto příležitost jak svému sensei Jindřichu Bulanovi, který mě ke karate přivedl, tak své ženě Kateřině, která mě na cestě na ostrov Okinawa doprovázela a doufám, že mě bude doprovázet i na cestách příštích," přidal poděkování benešovský sportovec.

Čtěte také: Stopaři z Dublovic: V Moldávii jsme u silnice krmili osla