VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kastelán má Karlštejn rád, ve středověku by ale nežil

Karlštejn /ROZHOVOR/ - Hrad Karlštejn na Berounsku, který v roce 1348 založil český král a římský císař Karel IV., pravděpodobně zná každý Čech. O tento český klenot už roky pečuje kastelán Jaromír Kubů. Na nejznámějším českém hradě žije už 25 let.

19.10.2013
SDÍLEJ:

Jaromír Kubů je kastelánem Karlštejna už 25 letFoto: DENIK/Romana Šimková

Karlštejn zaujímá mezi českými hrady zcela výjimečné postavení. Byl místem, kde čeští králové ukládali korunovační klenoty. Stavebně byl hrad dokončen v roce 1365, kdy byla vysvěcena Kaple sv. Kříže ve Velké věži. Jaromír Kubů má svůj hrad ve velké úctě.

Na hradě Karlštejn jste kastelánem už hodně let. Jak dlouho už zde děláte kastelána?

Dlouho. Velmi dlouho. Letos je to pětadvacet let. Práce kastelána, kterou tak dlouho dělám, je v případě Karlštejna víc o managementu, řízení lidí, styku s veřejností, sdělovacími prostředky a spoustou jiných věcí. Během sezony pracuji šest dní v týdnu. Mám volné jen pondělky. O letních prázdninách máme otevřeno dokonce každý den.

Čtvrt století. To jste zde musel zažít spoustu zajímavostí. Povíte mi některé z nich?

Ano, zažil jsem jich hodně. Když jsem sem před těmi pětadvaceti lety nastupoval, tak jsem vůbec netušil, co mě tady čeká. Nenapadlo mě, že budu vystupovat v různých sdělovacích prostředcích, nedávno jsem dokonce vařil v jedné televizní soutěži. Mými kolegy byla Olinka Matušková, se kterou se velmi dobře znám, David Suchařípa a Kateřina Hrubešová.

Vy jste vařil v televizi? Jaké dobroty to byly?

Moje žena mi připravila takové zajímavé středověké recepty. Takže jsem v soutěži vařil šišky z patnáctého století. Pro vaši představu to je něco jako karbanátky. Jenže tenkrát ve středověku neměli mlýnek na maso, takže museli maso velmi jemně nasekat na malé kostičky. Dále jsem vařil polévku z kuřecích hnátků. Nejhorší pro mě byl povinný recept. Musel jsem dělat lívance z kynutého těsta s malinovou polevou. Ty jsem musel dělat dvakrát, protože mi poprvé nevykynulo těsto. Nakonec ale byly výborné.

Na chodbě jsem viděla zeď plnou fotografií, na kterých jste zachycen se spoustou známých osobností. S kým vším jste se při své práci na Karlštejně setkal?

Bylo jich hodně. Jako prvního bych vzpomněl Waldemara Matušku, který zde před čtyřiceti lety natáčel Noc na Karlštejně a do hradu se, jak sám velmi často říkával, zamiloval. Z poslední doby to byl prezident Václav Klaus, který zde byl na mši kardinála Duky v Kapli sv. Kříže 29. listopadu loňského roku. Pan prezident tenkrát přijel na poslední chvíli a já jsem ho šel přivítat k autu. Když z něho vystupoval, měl velmi dobrou náladu a pronesl k nám: „Hmm, kdypak já tady byl asi naposledy." Chvíli bylo ticho a moje žena mu odpověděla: „No to bylo asi se školou ne?" A on to odsouhlasil.

Karlštejn je nádherný hrad a svojí historií je až magický. Co se vám v něm líbí nejvíc? Co zde máte nejraději?

Při představě, že v době Karla IV. byl Karlštejn říšským trezorem, v němž byl deponován největší poklad křesťanského světa, což je například koruna Svaté říše římské, která je nyní uložena ve vídeňském Hofburgu, to si teprve člověk uvědomí, jeho význam ve středověku. Jeho sláva se v té době dotýkala hvězd. Praha tehdy byla hlavním městem říše římské, prostě něco nepředstavitelného. Hrad mám rád celý. Největším jeho skvostem je ale bezesporu kaple Svatého kříže, která je unikátní středověkou památkou. Obrazy Mistra Theodorika, které v ní jsou, jsou skutečně unikátní kolekcí středověkých desek a jde o největší takovou sbírku na světě. Je to obrovské bohatství českého národa.

Chtěl byste, aby se Praze vrátil její lesk a význam z doby Karla IV.?

Když naše země vstoupila do Evropské unie tak se mě novináři ptali jak jsem byl spokojený s prací vlády. Tak jsem řekl, že bych jí za to, že jsme v Evropské unii dal jedničku a pětku za to, že není jejím hlavním městem Praha, jako tomu bylo v době vlády Karla IV.

Karlštejn je původně středověký hrad. Jaký byl podle vás život ve středověku?

Nejsem historik, ale podle mě byl život ve středověku velmi krutý. Musel být abnormálně těžký. Nechtěl bych v něm žít.

Autor: Romana Šimková

19.10.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
26 10

Vláda projedná sloučení tarifů, někteří lidé by se dočkali zvýšení platu

Prezident Miloš Zeman.
18 16

Zemanova návštěva USA se odkládá. Kvůli krizi s KLDR, řekl Kmoníček

Chtěl být prezidentem, teď má na krku mezinárodní zatykač

Co je moc, to je moc. Krajskému soudu v Ostravě došla trpělivost s někdejším kandidátem na prezidenta republiky a kanadským podnikatelem českého původu Jiřím Včelařem Kotasem (64 let). Ten jako obžalovaný figuruje v kauze padělaných obrazů světoznámých malířů.

AKTUALIZOVÁNO

Hromadná nehoda na D1: zemřel řidič dodávky, za tragédii může stojící kolona

Brno /FOTOGALERIE/ – Zraněním podlehl padesátiletý muž, kterého vyprostili hasiči z havarované dodávky v hromadné havárii na dálnici D1. V úterý kolem půl dvanácté se na 202. dálničním kilometru srazily čtyři nákladní auta a dodávka. Kvůli nehodě u Brna museli z dálnice sjet řidiči mířící na Vyškov a Ostravu. Dopravu se podařilo uvolnit až krátce před půl sedmou večer. „Kolony se začínají pomalu rozjíždět," informovala mluvčí jihomoravských policistů Štěpánka Komárová.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Seznam významných dnů se zřejmě rozšíří. O dva týkající se světové války

Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944. Doplnění zákona o státních svátcích dnes schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies