VYBERTE SI REGION

Klenotnictví vyžaduje velkou dávku trpělivosti

Kolín - Náušnice, řetízky, náramky, prstýnky, piercingy. Stříbro, zlato, platina, niobium, rhodium, palladium. Kovů, kterých se používá, je nepřeberně. Jenže každý šperk někde musí vzniknout.

28.7.2014
SDÍLEJ:

Klenotník Petr KubištaFoto: Deník/ Jakub Šťástka

A pokud odmyslíme průmyslovou výrobu, mohou se zrodit třeba na pracovním stole plném všelijakých nástrojů, u kterých si nemůžete být jisti jejich účelem. Ale Petr Kubišta z Kolína tomu všemu rozumí. Jemu je zcela jasné, co kdy použít. Je totiž klenotník. A co více: je čtvrtou generací klenotníků ve své rodině.

Sám však dodává, že už však klenotnictví bere jako svého koníčka, nevěnuje se mu na plný úvazek. To však neznamená, že by do toho nedával všechno. Nástroje na jeho stole by o tom mohly vyprávět.

Občas tak něco ručně vyrábí na zakázku, ale spíše opravuje poškozené šperky. A jak se vůbec takové šperky vyrábí? Pokud chcete vyrobit například prsten, základem všeho je forma. Tu si však Petr Kubišta sám nevyrábí, dá se však koupit od specialistů, kteří se její výrobě věnují profesionálně.

„Z forem potom po odlití v podstatě vypadne hotový prsten, mimo kamínků, pochopitelně," vysvětluje trpělivě taje klenotnictví. Na šperkaři potom následuje osazení drahokamy a finální úpravy. Pořídit takovou formu však není finančně vůbec jednoduché: stojí pořádné peníze.

Pradědeček založil firmu v roce 1890

Všechno líčí se samozřejmostí, jakou si může dovolit jenom někdo, jehož rodina se oboru věnuje čtvrtou generaci. „Popravdě jsem si klenotnictví nevybral. Můj praděda, děda a otec byli zlatníci, praděda zakládal firmu v roce 1890. Automaticky jsem tak v tradici pokračoval dále," říká.

Nechtěl však rodinnému osudu zdrhnout? „A ne jednou!" říká se smíchem. „Všichni přede mnou byli zapálení zlatníci, já se tomu věnuji už jako koníčku. Otec se vyučil zlatníkem v roce 1948, ale jakmile dokončil školu, podnik mu zabavili. Vrátili jsme se k tomu až v roce 1990 po Sametové revoluci a pokračovali jsme v činnosti," popisuje rodinnou historii.

Ve všech oborech se cení ruční výroba, kdy člověk má jedinečný originál. Jak to je v případě klenotnictví? „Občas sem přinesou lidi vlastní návrhy, které se někdy dají vyrobit, jindy ne, ale stává se to hodně málo," vysvětluje. Výjimkou jsou podle jeho zkušeností snubní prsteny. „Přinášejí si svoje zlato. Tím to celé vyjde o hodně laciněji," řekl klenotník Petr Kubišta.

„Dcery jsou skromné, moc toho nechtějí"

Jak klenotníka v rodině využívá rodina třech žen pod střechou? Podle Petra Kubišty příliš ne. „Manželka je zdravotní sestra, takže ta ani nic nenosí. Dcery jsou skromné, moc toho nechtějí, maximálně sem tam něco ze stříbra," odpovídá.

V mnoha odvětvích se traduje takzvaná profesionální deformace. Sleduje tak klenotník šperky na lidech a přemýšlí, jak by se to dalo vyrobit? „Kouknu se, co lidé na sobě nosí, hlavně náušnice a prstýnky. Ale že bych přemýšlel, jak ty konkrétní šperky vyrobit, to se říct nedá," říká se smíchem.

Lákalo ho někdy skočit na módní vlnu piercingů a věnovat se jejich výrobě? „Nikdy mě tyto šperky neoslovily. Navíc se dělají z chirurgické oceli, která potřebuje skutečně žhavý plamen," vysvětluje. Navíc se podle jeho slov nedá prakticky opravovat.

Zrovna klenotnictví patří mezi obory, které zahrnuje spoustu titěrné práce. Jak neztratit nervy při manipulaci se skutečně drobnými předměty? „Někdy to člověk rozdýchává hodně dlouho, když se nedaří," směje se.

Když to podle jeho slov nejde, je lepší nechat to na další den. „Proto si dávám delší termíny na výrobu nebo opravu šperků. Přes sílu to nikdy k ničemu nevede," vysvětluje trpělivě.

Autor: Jakub Šťástka

28.7.2014
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit.

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Poslední rozloučení s bývalým politickým vězněm a skautským činovníkem Jiřím Navrátilem proběhlo 22. ledna v Praze.
16

Skauti a přátelé se rozloučili s Jiřím Navrátilem

Po útoku kormoránů tekla Ostravicí „krvavá voda"

Doslova masakr ryb způsobila obrovská hejna kormoránů v řece Ostravici v místech, kde se do této řeky vlévá Lučina. Uvedl to jednatel Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko Přemysl Jaroň.

AKTUALIZOVÁNO

Dívenka, která vylétla ze sjezdovky, v nemocnici podlehla vážným zraněním

Dolní Morava – Teprve jedenáctiletá lyžařka se v sobotu 21. ledna dopoledne velmi těžce zranila ve skiareálu na Dolní Moravě. Přes veškerou lékařskou péči dívenka svým zraněním v nemocnici podlehla.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies