VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Klenotnictví vyžaduje velkou dávku trpělivosti

Kolín - Náušnice, řetízky, náramky, prstýnky, piercingy. Stříbro, zlato, platina, niobium, rhodium, palladium. Kovů, kterých se používá, je nepřeberně. Jenže každý šperk někde musí vzniknout.

28.7.2014
SDÍLEJ:

Klenotník Petr KubištaFoto: Deník/ Jakub Šťástka

A pokud odmyslíme průmyslovou výrobu, mohou se zrodit třeba na pracovním stole plném všelijakých nástrojů, u kterých si nemůžete být jisti jejich účelem. Ale Petr Kubišta z Kolína tomu všemu rozumí. Jemu je zcela jasné, co kdy použít. Je totiž klenotník. A co více: je čtvrtou generací klenotníků ve své rodině.

Sám však dodává, že už však klenotnictví bere jako svého koníčka, nevěnuje se mu na plný úvazek. To však neznamená, že by do toho nedával všechno. Nástroje na jeho stole by o tom mohly vyprávět.

Občas tak něco ručně vyrábí na zakázku, ale spíše opravuje poškozené šperky. A jak se vůbec takové šperky vyrábí? Pokud chcete vyrobit například prsten, základem všeho je forma. Tu si však Petr Kubišta sám nevyrábí, dá se však koupit od specialistů, kteří se její výrobě věnují profesionálně.

„Z forem potom po odlití v podstatě vypadne hotový prsten, mimo kamínků, pochopitelně," vysvětluje trpělivě taje klenotnictví. Na šperkaři potom následuje osazení drahokamy a finální úpravy. Pořídit takovou formu však není finančně vůbec jednoduché: stojí pořádné peníze.

Pradědeček založil firmu v roce 1890

Všechno líčí se samozřejmostí, jakou si může dovolit jenom někdo, jehož rodina se oboru věnuje čtvrtou generaci. „Popravdě jsem si klenotnictví nevybral. Můj praděda, děda a otec byli zlatníci, praděda zakládal firmu v roce 1890. Automaticky jsem tak v tradici pokračoval dále," říká.

Nechtěl však rodinnému osudu zdrhnout? „A ne jednou!" říká se smíchem. „Všichni přede mnou byli zapálení zlatníci, já se tomu věnuji už jako koníčku. Otec se vyučil zlatníkem v roce 1948, ale jakmile dokončil školu, podnik mu zabavili. Vrátili jsme se k tomu až v roce 1990 po Sametové revoluci a pokračovali jsme v činnosti," popisuje rodinnou historii.

Ve všech oborech se cení ruční výroba, kdy člověk má jedinečný originál. Jak to je v případě klenotnictví? „Občas sem přinesou lidi vlastní návrhy, které se někdy dají vyrobit, jindy ne, ale stává se to hodně málo," vysvětluje. Výjimkou jsou podle jeho zkušeností snubní prsteny. „Přinášejí si svoje zlato. Tím to celé vyjde o hodně laciněji," řekl klenotník Petr Kubišta.

„Dcery jsou skromné, moc toho nechtějí"

Jak klenotníka v rodině využívá rodina třech žen pod střechou? Podle Petra Kubišty příliš ne. „Manželka je zdravotní sestra, takže ta ani nic nenosí. Dcery jsou skromné, moc toho nechtějí, maximálně sem tam něco ze stříbra," odpovídá.

V mnoha odvětvích se traduje takzvaná profesionální deformace. Sleduje tak klenotník šperky na lidech a přemýšlí, jak by se to dalo vyrobit? „Kouknu se, co lidé na sobě nosí, hlavně náušnice a prstýnky. Ale že bych přemýšlel, jak ty konkrétní šperky vyrobit, to se říct nedá," říká se smíchem.

Lákalo ho někdy skočit na módní vlnu piercingů a věnovat se jejich výrobě? „Nikdy mě tyto šperky neoslovily. Navíc se dělají z chirurgické oceli, která potřebuje skutečně žhavý plamen," vysvětluje. Navíc se podle jeho slov nedá prakticky opravovat.

Zrovna klenotnictví patří mezi obory, které zahrnuje spoustu titěrné práce. Jak neztratit nervy při manipulaci se skutečně drobnými předměty? „Někdy to člověk rozdýchává hodně dlouho, když se nedaří," směje se.

Když to podle jeho slov nejde, je lepší nechat to na další den. „Proto si dávám delší termíny na výrobu nebo opravu šperků. Přes sílu to nikdy k ničemu nevede," vysvětluje trpělivě.

Autor: Jakub Šťástka

28.7.2014
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
2

Ze soboty na neděli se mění čas. Na posun jsou citliví lidé i zvířata

Předseda hnutí STAN Petr Gazdík (vlevo) a první místopředseda Vít Rakušan.
AKTUALIZOVÁNO
4 5

Jeden program, jedno logo! Hnutí STAN půjde do voleb v koalici s lidovci

Ceny Thálie pro Vránovou či Kňažka. V muzikálu uspěl Vojtek

Herečka Alena Vránová převzala dnes večer v Praze za dlouhotrvajícího potlesku zaplněného hlediště české první scény prestižní Cenu Thálie za celoživotní činoherní mistrovství. Na jevišti historické budovy Národního divadla v Praze stála už před devíti lety, kdy přebírala prestižní pohár za výkon v inscenaci Bouřlivé jaro v Divadle Ungelt, které je už téměř 20 let jejím druhým domovem.

Dominik Feri: Lajknutí neznamená hlas v urně. A to je výzva i pro mě

/ROZHOVOR/ Sešli jsme se v restauraci, která podle Dominika Feriho (TOP 09) změnila prostředí v Praze. Ráno tu lidé snídají, odpoledne studenti píší seminární práce a v létě se tady sedí na okenních parapetech a pije pivo. Přesně to vystihuje atmosféru, kterou má nejmladší radní nejen v Teplicích, ale v celé české historii, rád – uvolněnou, plnou života, diskusí a plánů. Ty má Dominik Feri velké. 

Sivok před San Marinem: Vpředu máme hladové kluky, věřím jim

/ROZHOVOR od zvláštního zpravodaje Deníku/ Od českého národního týmu se zítra v San Marinu očekává čisté konto. Podle kapitána Tomáše Sivoka však právě první pohled klame, svěřence Karla Jarolíma, a speciálně obránce, nečeká jednoduchá práce. 

Návštěva interiéru: petrolejová modř

Vydejme se do bytu mladého muže, úspěšného muže, fanouška dobrého umění, fotografie a modré barvy ve všech jejích odstínech. Pojďme se podívat do bytu s petrolejovou modří.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies