VYBRAT REGION
Zavřít mapu

O kohoutkovou vodu se lidé v restauraci musejí přihlásit

Mělnicko - Restaurací, které svým hostům k jídlu automaticky nabízejí sklenici vody 
z vodovodu, je na Mělnicku minimum. Pohostinských zařízení, ve kterých není problém si o kohoutkovou vodu říct a dostat ji, však v poslední době přece jen přibylo.

7.8.2014
SDÍLEJ:

Pitná vodaFoto: Deník/ Vít Černý

Z nápojového lístku většiny podniků veřejného stravování se ale zákazníci o možnosti objednat si obyčejnou vodu nedozvědí. Musejí být iniciativní a své přání sdělit obsluhujícímu personálu, jinak si mohou vybírat pouze ze stálé nabídky alkoholických a nealkoholických nápojů.

Podle Jakuba Svobody z mělnické hospody U Beníšků není kohoutková voda v podniku nijak prezentovaná. „Dáváme ji zákazníkům vysloveně na jejich přání, v menu ji nenajdou," připomněl s tím, že U Beníšků si za karafu čisté vody nic neúčtují.

Restaurace je navíc jako jedna z mála na Mělnicku zapojená do projektu s názvem „Čerstvá kohoutková? Stačí říct!". Ten před časem spustila společnost Veolia Voda ČR, která provozuje většinu vodovodních sítí v republice. Cílem projektu je zlepšit image vody z kohoutku a vrátit ji tam, kde už kdysi byla, tedy právě do kaváren a restaurací.

Voda z kohoutku je na Mělnicku plná minerálů

Podle mluvčí Středočeských vodáren Lenky Kozlové získají podniky, které se do projektu přihlásí, na základě rozboru potvrzení, že nabízená voda je bez závad. A navíc dostanou také skleněné karafy, ve kterých mohou zákazníkům vodu servírovat.

„Na Mělnicku není absolutně žádný problém s kvalitou vody. 
A nikdy nebyl, ani po povodních. Voda je tu pouze trochu tvrdší než v jiných oblastech, protože obsahuje větší množství vápníku a hořčíku. Ale to jsou vlastně minerály," uvedla mluvčí vodáren a dodala, že z pohostinských zařízení 
se k projektu připojili ještě kavárna Želví doupě a čajovna Ve věži v Mělníku, Vinárna Liběchov, ledčická hospoda Na Návsi, restaurace Krauzovna ve Klích, hostinec Kadlín a cukrárna na mšenském náměstí.

Středočeské vodárny přitom nikomu nenařizují, zda si má za nabízenou vodu nechat platit, či nikoliv. „Toto rozhodnutí je čistě na jednotlivých podnicích. Stejně jako případná forma propagace projektu," doplnila Lenka Kozlová.

Lidé chtějí spíš pivo nebo limonády

Přestože na Mělnicku už žádná další restaurace nebo hospoda do projektu zapojená není, lidé by se neměli ostýchat říct si o vodu z vodovodu i jinde, pokud na ni mají chuť. V restauracích Truhlárna, U Grobiána a Pobuda na Kokořínsku zákazníky podle Michaely Medunové rozhodně neodmítnou, pokud požádají obsluhu o sklenici vody.

„Na lístku ji sice nemáme, ale pokud by ji někdo chtěl, samozřejmě mu ji přineseme. A nic si za to účtovat nebudeme," připomněla. Zároveň však dodala, že obyčejnou vodu u nich hosté příliš často nepožadují. „Spíš chtějí limonády nebo pivo," doplnila.

Ani přímo v Mělníku nezůstanou lidé žízniví, jestliže si objednají sklenici vody. V restauraci Svatý Václav podávají zákazníkům, kteří si řeknou, vodu s plátkem citrónu. 
A také v nedalekém podniku Na Hradbách si strávník může k obědu či večeři dopřát kohoutkovou vodu. Ani v jednom ze zařízení za ni přitom nemusí nic platit.

Bezedný džbán

Existují však také pohostinství, kde zákazník musí sáhnout do peněženky, pokud si chce k pití dopřát vodu z vodovodu. Nicméně o této povinnosti vědí hosté restaurace předem, kohoutkovou vodu totiž najdou v nabídce nápojového lístku.

Za obyčejnou vodu s doplňkem citrónu či máty musejí pár korun zaplatit lidé, kteří zajdou na oběd do mělnické restaurace U Rytířů. Podle Libora Procházky tam stojí decilitr kohoutkové vody pětikorunu. „A zákazníci ji chtějí, pro nás to není problém," řekl s tím, že počet hostů, kteří vodu požadují, se v průběhu roku většinou příliš nemění. „Na sezoně nezáleží, spíš na tom, kolik lidí celkově přijde," dodal.

Pro pár desetikorun do kapsy musejí sáhnout také hosté restaurace Na Štěpáně. Za třicet korun tam podle Martina Slezáka dostanou litrový džbánek s vodou. Výhodou je, že když vodu vypijí, obsluha jim džbán opět naplní. A zcela zdarma.

„Říkáme tomu nekonečný džbán," popsal. Strávníci, kteří do zájezdního hostince u Štěpánského mostu míří, 
si však k jídlu dopřávají spíš kofolu či pivo. „Nebo malinovou či bezovou domácí limonádu, ty jdou hodně na odbyt. Kohoutkovou vodu zákazníci příliš nechtějí," uzavřel Martin Slezák.

Jak se na problematiku kohoutkové vody dívají čtenáři?

Ondřej Tichota: Podnik, který nabízí kohoutkovou vodu, má u mě ohromné plus. Když je zdarma, je to fajn, pokud za ni dám něco málo peněz, nevadí mi to. Vítám už jen to, že mám vůbec možnost si vodu objednat, protože její převážení v lahvích přes půl zeměkoule mi přijde nesmyslné.

Kateřina Konrádová: Kohoutková voda by měla být za menší poplatek. Voda přece není zadarmo. Výjimkou je malé množství vody ke kávě.

Petra Kotyzová: Všude ve světě vám vodu na osvěžení dají bez ptaní. A zdarma.

Daniela Višňáková: Kohoutkovou vodu by měli nabízet všude. Zdarma by to bylo super, ale oni za ni také platí, takže bych byla ochotná uhradit nějaký malý poplatek.

Šárka Křížová: V restauracích by měli kohoutkovou vodu podávat zdarma.

Jana Bednáriková: K jídlu by slušný majitel restaurace měl kohoutkovou vodu nabídnout. Pokud by se bál, že zkrachuje, tak ať to omezí sklenicí na osobu nebo mírným poplatkem.

Andrea Hejnová: Vodu si s přítelem dáváme skoro vždy, hlavně k džusům, které si ředíme.

Matěj Paděla: Kohoutkovou vodu si dávám rád, nejlépe s citrónem nebo mátou. Nevadí mi, pokud je placená, ale spíš jen symbolicky, třeba pár desetikorun za litr.

Autor: Barbora Tesnerová

7.8.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
5 10

Andrej Babiš: Havel měl u nás zavést prezidentský systém

ilustrační fotografie
14

Pro a proti: Facka jako násilí. Zrušíme fyzické tresty dětí?

DOTYK.CZ

Města duchů. Navštivte reálná místa, kde vám může jít i o život

Pokud jste viděli film o Jamesi Bondovi Skyfall, pak si jistě vybavíte scénu, kdy hlavní záporná postava Raoul Silva nutí agenta 007 sestřelit z hlavy jeho milenky panáka alkoholu. To vše mezi betonovými ruinami budov, ze kterých snad mrazí ještě více, než ze samotné scény. Nejde však o počítačem vytvořené kulisy. Hašima, opuštěný ostrov u břehů Japonska, skutečně existuje. Stejně jako další „města duchů" po celém světě. Tady jsou některá z nich.

Ve skanzenu nahlížejí babičkám pod sukně

/FOTO/ – Jaké spodní prádlo se nosilo před sto lety? V chalupě ve Staré Vsi budete koukat!

Účet za lety do Mnichova dělá 60 milionů. Letiště Brno už linku dotovat nechce

Brno – Z vlastní kapsy dotuje Letiště Brno provoz letecké linky z Brna do Mnichova. Celkem ho spojení, které využívá v průměru padesát lidí denně, stálo doposud šedesát milionů korun. Jihomoravský kraj a město Brno přitom slíbili linku podpořit celkem pětačtyřiceti miliony korun. Zatím nedali nic.

Facebook je zajatcem politiky

Baracka Obamu dostal Facebook do Bílého domu. Zdeňka Škromacha bazénková selfie z politiky vylila. Jak si politické celebrity vedou na této sociální síti?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies