VYBERTE SI REGION

Kralupští v příštím roce nedají za svoz odpadu už ani korunu

Kralupy - Výpadek z příjmové stránky rozpočtu města má nahradit zvýšení daně 
z nemovitosti. A to hlavně pro podnikatele.

6.10.2013
SDÍLEJ:

Komunální odpad. Ilustrační foto. Foto: Alena Šatrová

Obyvatelé Kralup nad Vltavou mohou jásat. Zastupitelé města jim totiž od příštího roku odpustí místní poplatek za svoz komunálního odpadu. Příjmy ze zrušeného poplatku by mělo nahradit zvýšení daně z nemovitosti, a to především pro podnikatele. Potvrdil to kralupský místostarosta Libor Lesák.

„Dosud jsme za odpad vybírali pětistovku za osobu, ale na poplatku máme čtyři miliony dluhů a vymáhání je náročné. Zrušením poplatku se zbavíme narůstání dluhu a zároveň ušetříme peníze obyvatelům města," vysvětlil Lesák a dodal, že daň z nemovitosti je 
v Kralupech nad Vltavou stále na základní úrovni.

Zastupitelé schválili navýšení koeficientu pro výpočet daně z nemovitosti z 1,5 na 2. Zmírnili ovšem tento koeficient pro obytné plochy v Kralupech nad Vltavou a jejich částech Lobeček a Mikovice na 1,6. Obyvatelům Minic a Zeměch budou úředníci daň vypočítávat z koeficientu 1,5.

V příštím roce by město mělo vybrat o více než třináct milionů více na daních z nemovitosti. A lidé přitom paradoxně ušetří. „Občané nezaplatí osm milionů za komunální odpad, ale jen zhruba 
o dva miliony korun víc na dani z nemovitosti," vysvětlil Libor Lesák, podle něhož to odnesou spíš větší společnosti ve městě, které zaplatí asi 
o téměř 12 milionů více. „Jsou to velké firmy, které městu vedle pracovních míst, kterých je čím dál méně, nic nedávají. Zatěžují jen dopravu a ovzduší," poznamenal kralupský místostarosta.

Majitelka rodinného domu v Lobečku Šárka Linhartová považuje zrušení poplatku za odpad za vstřícný krok, trochu ji ale zarazilo navýšení daně z nemovitosti. "Myslím, že mnoho peněz neušetřím. Nyní se mnou v domě žije syn, ale až se odstěhuje, tak budu za nemovitost platit stále stejnou daň, takže to vidím tak na úsporu stovky nebo dvou," odhadla Šárka Linhartová.

Kralupská radnice na svoz odpadu doplácela okolo pěti milionů korun, což nyní vyrovná zvýšená daň.
Další úspory městu přinese zrušení pracovního místa úředníka, který měl vybírání poplatku za komunální odpad na starosti. „Půjde o menší papírování a navíc ubude vyřizování s exekutorem," připomněl Libor Lesák.

Podobnou cestou se možná v budoucnu vydají i Neratovice. Podle místostarosty Tomáše Hrodka si ale město nejdříve počká, jak se změna osvědčí v Kralupech. „Musíme to také propočítat na naše podmínky, protože ve městě nemáme tolik podnikatelských subjektů jako v Kralupech. Pokud by to ovšem vyšlo dobře, zvolili bychom stejnou cestu," řekl Hrodek.

Jiného názoru je mělnický starosta Ctirad Mikeš. „O zrušení poplatku za odpad neuvažujeme, zůstane na stejné úrovni, což je pět set korun na osobu. Cesta na úkor podnikatelů je podle mého názoru špatná," konstatoval Mikeš, podle něhož jsou už nyní podnikatelé zatěžování přímými a nepřímými daněmi, a dále je zatěžovat, by prý bylo nešťastným řešením.

„Město stojí na různorodosti malého podnikání, jinak se stává jen noclehárnou. My proto máme spíš opačné tendence, kdy se snažíme náklady rozložit a nikoho nepreferovat," uzavřel Ctirad Mikeš.

Autor: Jiří Říha

6.10.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Záchranné práce u hotelu Rigopiano, který zavalila lavina.
25

Klienti mají strach. Šéf hotelu žádal hodiny před lavinou o pomoc

Vladimír Putin
1

Moskva čeká brzký telefonát Trump-Putin

Desátek už nestačí. Církvi mají pomoci vyšší příspěvky od farníků

Církvím v Česku sice začal stát v posledních letech vracet majetek, který jim od padesátých let minulého století zestátňoval komunistický režim, ale na druhou stranu nyní církvím postupně klesají státní příspěvky určené na jejich chod a dále budou klesat až k nule.

Fašistický převrat měl začít v Brně. Cíl? Totalitní stát podobný Itálii

Brno - Čtyřiaosmdesát let uplynulo v neděli od neúspěšného pokusu o fašistický převrat v brněnských Židenicích. Událost si na místě připomenou lidé v prvorepublikových uniformách.

Motorový surf z Moravy dobyl svět, výroba se blíží továrnám formule 1

Holdujete surfování? Pak máte na českých rybnících problém. Ale jde to i bez mořského příboje. Brněnský inženýr Martin Šula vsadil na vývoj motorizovaného surfu, který si poradí bez vln. Dnes dominuje světovému trhu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies