VYBERTE SI REGION

Křivoklátský lesník: Ministr nám chtěl udělat ostudu, ale udělal ji sám sobě

Rakovnicko /ROZHOVOR/ - Znalec křivoklátských lesů a duchovní otec myšlenky Lesnického parku Křivoklátsko Miroslav Pecha zareagoval v rozhovoru na návštěvu ministra zemědělství Petra Bendla na Rakovnicku. Miroslav Pecha vystudoval Střední lesnickou školu v Písku a Vysokou školu ekonomickou v Praze.

1.4.2013
SDÍLEJ:

Miroslav PechaFoto: archiv Jana Elznicová

V lesnické praxi prošel řadou funkcí od lesníka až po ředitele závodu. Pracoval také šest let v lesnickém učňovském školství a devět let na Správě Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko.

Revírníci mají nyní na starosti úseky veliké 1500 až 1700 hektarů. Neměli by to lesníci v národním parku lepší, když budou mít podle vedoucího Správy Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko Petra Hůly kolem 700 hektarů?

Já myslím, že by se na tom příliš nezměnilo. Jde o to, co je náplní práce revírníků u Lesů České republiky (dále jen LČR), a co dělají hajní (v národním parku se jim říká terénní pracovníci) v národních parcích. Revírník u LČR veškeré práce projektuje a pak je zadává dodavatelským firmám, které je vykonávají. Revírník je pak hotové pouze kontroluje a přebírá. Dále koná ještě ochrannou službu v lese. Vlastní provádění prací pak řídí odborný personál dodavatelských firem včetně příjmu dřeva, přibližování, odvozu a prodeje. Takže jsou na to vlastně dva, nebo minimálně jeden a půl podle velikosti revíru a množství lidí u dodavatelů. V národním parku toto všechno dělá jeden pracovník, a tak se to v přepočtu na hektar vlastně vyrovnává.

Ministr Petr Bendl tvrdí, že spárkatá zvěř je na Křivoklátsku přemnožená.

Takové tvrzení je velice zjednodušené. Množství zvěře je nutno posuzovat podle jednotlivých druhů. Srnčí zvěř je dlouhodobě na úrovni normovaných stavů a v poslední době jí spíše ubývá. Stavy jelení zvěře jsou zvýšené, ale nedají se srovnávat se stavy, jaké zde byly ještě v devadesátých letech. Od té doby dochází k postupnému snižování, ale v tak rozlehlé oblasti, jakou je Křivoklátsko, je to úkol dlouhodobý. Mufloní zvěř tady není normovaná a tak není s čím srovnávat její současný stav. Stejně ale jako u zvěře jelení došlo za posledních dvacet let k její silné redukci. Její současné stavy nejsou oproti devadesátým letům ani čtvrtinové. Je to ale nepůvodní zvěř, a tak chtějí ochranáři přírody, aby byla na Křivoklátsku zcela zlikvidována. Protože ale v sousedních honitbách J. Colloredo Mannsfelda je legálně chovaná a volně k nám přechází, nedá se toho dosáhnout. Obdobná situace je u jelena siky, který zde před dvaceti lety vůbec nebyl, ale šíří se sem ze západních Čech, kde je silně přemnožený. V režijních i pronajatých honitbách je intenzivně loven, a přesto se nedaří jeho stavy radikálně snížit. A konečně zvěř černá, o které jedině se dá říci, že je na Křivoklátsku přemnožená. Není to ale problém Křivoklátska. Je to problém celostátní a dnes už asi celoevropský. Řešení této situace není plně v rukách křivoklátských myslivců a bude vyžadovat celostátní řešení, včetně úprav v zákonech.

Myslivci nechtějí podle vedoucího Správy Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko Petra Hůly národní park jen proto, že přijdou o možnost lovit zvěř a LČR zase o miliony korun ročně za pronájem honiteb.

LČR jsou státní podnik, který spravuje lesy v majetku státu. Nejsou závislé na státním rozpočtu, naopak do něj ve formě daní a různých jiných odvodů přispívají. Musí se tedy o lesy starat s péčí řádného hospodáře a miliony příjmů za pronájem honiteb jsou součástí celkových příjmů podniku. V současné době se na výkonu práva myslivosti na území navrhovaného NP podílí stovky myslivců. V pronajatých honitbách platí z vlastních peněz nájem, náklady na krmení zvěře, na budování a provoz mysliveckých zařízení, platí škody, které zvěř působí na lese i na polních plodinách. Nikdo jim na to nepřidá ani korunu a žádná honitba nevydělá vlastní činností na svůj provoz. Myslivci to dotují z vlastních kapes. Honitby, které jsou v režii LČR (tady je to jedna na území Lesní správy Křivoklát a jedna na území Lesní správy Nižbor), hospodaří v rámci rozpočtu lesní správy, ale musí na svoji činnost vydělat. Z toho důvodu se v nich trofejová zvěř loví s poplatkovými lovci (dnes už převažují tuzemští nad zahraničními) a ostatní zvěř loví převážné lesní personál.

V jakém režimu se tedy loví v národním parku? Někdo přece to ohromné množství zvěře postřílet musí?

Zásadní rozdíl je v tom, že honitby v režii LČR na sebe musí vydělat, zatímco v režii národního parku to neplatí, protože náklady na provoz honitby (a tady to může být až 9000 hektarů) budou hrazeny z rozpočtu národního parku, tedy z našich daní. Petr Hůla tvrdí, že zvěř budou lovit pracovníci národního parku, případně lidé z venku, kteří dostanou povolenku, anebo různí hosté. Pyšní se tím, že se zvěř nebude lovit poplatkově. V tom ale, kromě toho, že přijdou o peníze, není žádný rozdíl. Je tu ale jiné nebezpečí. Vytváří to obrovský korupční potenciál. Povolenkou k lovu zdarma se nechají uplácet lidi od drobných řemeslníků přes různé podnikatele až po vrcholné politiky. A ono k tomu dochází už nyní. Aby snížili odpor proti národnímu parku, nabízejí různým lidem možnosti volně lovit v budoucím národním parku, sousedním honitbám zahrnutí částí národního parku do jejich honiteb, a proslýchá se, že těm hodně vlivným slibují dokonce možnosti ponechání celé honitby na území národního parku. A to není všechno. V národním parku se bude lovcům za ulovení zvěře dokonce platit. A ne malé částky. Podle Metodické instrukce ministerstva životního prostředí číslo 5 se přiznává v článku 8 možnost vyplácení náhrad za ulovení zvěře vlastními zaměstnanci. Jsou to vysoké částky. Například za holou jelení 1000 Kč/ks, holou mufloní 1000 Kč/ks, sika 1000 Kč/ks, prase 500 Kč/ks. Ohodnocený je i lov predátorů - liška a jezevec 500 Kč/ks, kuna lesní i skalní 400 Kč/ks, straka, vrána, pytlačící kočka 300 Kč/ks. Slušné odměny jsou i za úspěšný doprovod loveckého hosta. Jelen 1000 Kč, muflon 700 Kč, srnec 400 Kč, prase divoké 300 ks. Oproti milionům korun, které dnes přinášejí křivoklátské honitby do státní kasy, by v národním parku byly miliony korun ztráty na provozu myslivosti, hrazené ze státního rozpočtu. Trochu velký luxus v dnešní době, nezdá se vám? Pan ministr Petr Bendl chtěl udělat svým vystoupením křivoklátským lesníkům ostudu. Dopadlo to ale jinak. Udělal ostudu křivoklátským ochráncům přírody, ministerstvu zemědělství, a především sám sobě. Není toho už trochu moc, pane ministře?

Autor: Jana Elznicová

1.4.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies