VYBERTE SI REGION

Kryty pod Elektrárnou Mělník připomínají studenou válku

Horní Počaply /FOTOGALERIE/ - Pozůstatky 
z období studené války, plného strachu z atomového útoku, je možné nalézt v Elektrárně Mělník v Horních Počaplech. Pod elektrárenskými bloky stále zůstávají bývalé kryty civilní obrany, jejichž statut byl v Česku rušen většinou až po povodních před třinácti lety, tedy více než dvacet let po pádu železné opony.

11.7.2015
SDÍLEJ:
Fotogalerie
3 fotografie
Filtrace vzduchu je stále připravena sloužit svému účelu.

Filtrace vzduchu je stále připravena sloužit svému účelu.Foto: Ota Schnepp

Důvod vyřazení krytů z evidence plánu ochrany obyvatel byl podle mluvčího Skupiny ČEZ Oty Schneppa více než prostý. „Neměly už opodstatnění a jejich údržba byla drahá. V lokalitě, kde byly vedle sebe postupně vybudovány tři elektrárny, které jsou dnes známy pod společným názvem Elektrárna Mělník, vznikly hned čtyři kryty civilní obrany," řekl mluvčí energetické společnosti, která počapelskou elektrárnu vlastní.

První dva kryty v Počaplech byly vybudovány pod komíny takzvané mělnické jedničky, jejíž provoz byl zahájen v roce 1960. „Když se začala stavět na konci šedesátých let dvojka, byl pod základy jejího komína, který je dnes v demolici, zřízen další kryt. Ten se v budoucnu stal společným i pro Elektrárnu Mělník III," připomíná Ota Schnepp.

Jak ovšem na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let nabíraly studená válka 
a hrozba použití zbraní hromadného ničení, ať už jednou nebo druhou stranou, na obrátkách, došlo ještě na realizaci čtvrtého velkého krytu pod provozní budovou, v níž sídlil veškerý technický personál, včetně provozní údržby.

Počítali s dopadem rakety Pershing

Všechny kryty byly stavěny s parametry takzvaně stále tlakově odolnými. Zesíleny měly zvláště stropy. „Ten pod provozní budovou byl dokonce projektován tak, aby odolal nárazu americké balistické rakety Pershing 
s atomovou hlavicí, pokud by dopadla na nedaleký objekt centrálních dílen údržby," vzpomíná na dobu pro někoho dnes už nepochopitelnou Jiří Pelák, bývalý technický náměstek v Elektrárně Mělník.

I když v praxi nebyly kryty naštěstí nikdy použity, muselo se v nich vše udržovat funkční, takže se například vyhazovaly staré nepoužité filtry a nahrazovaly se novými. To samé platilo o výměně prošlého zdravotnického materiálu v ošetřovně. Pravidelně se přezkušovaly telefonické linky v podzemí, funkčnost elektrocentrál, kontrolovala se průchodnost únikových šachet.

To pochopitelně platilo jen do pádu totalitního režimu. Po uvolnění politického napětí se podle Jiřího Peláka kryty udržovaly jen jakousi setrvačností, ovšem i to stálo ročně tisíce korun. Poté, co se vypracovala nová Koncepce ochrany obyvatelstva s výhledem do roku 2015, se ovšem nevědělo, jak 
s kryty civilní obrany naložit.

„V těch pod komíny byly 
i provizorní velíny, z nichž šlo, byť omezeně, za nouzového stavu řídit provoz elektráren. Byly menší, neboť měly sloužit jen pro lidi na směně, tedy zhruba pro padesát osob. Kryt pod provozní budovou má více než tři sta metrů čtverečních a měl pojmout přes sto lidí z údržby, včetně lidí z vedení elektrárny. Ti by ovšem museli do krytu doběhnout 
z protilehlé budovy," pokračoval Jiří Pelák.

Nouzový provoz 
za každou cenu

Samozřejmě se podle Jiřího Peláka počítalo s tím, že v případě válečného konfliktu by 
v elektrárně bylo méně zaměstnanců. Respektive jen ti, kteří by zajišťovali její provoz v nouzovém stavu.

„Kolik lidí se bude během válečného stavu a na území zamořené radiací starat 
o chod všech tří elektráren, bylo pochopitelně předem 
a poměrně přesně spočítané, ovšem také tajné. Proto se ani nekalkulovalo s tím, že by se do krytů vešli absolutně všichni. Vzhledem k tomu, že zde dříve bývalo i 1780 zaměstnanců, by to nebylo ani reálné," doplnil Jiří Pelák, který i v důchodovém věku působí v Elektrárně Mělník jako projektový manažer.

Všechny tři elektrárny měly tehdy jedenáct výrobních bloků. V případě napadení socialistického Československa nepřítelem ze Západu se pak počítalo s tím, že nejméně polovina z nich by zůstala v provozuschopném stavu.

Pokud by nebyla elektrárna totálně zničena, měly se po provozy poškozené po útoku ze vzduchu, co nejrychleji obnovit. I když jen provizorně. Hlavně šlo o výrobní blok o výkonu 500 MW. Počítalo se totiž s tím, že elektrárna s nejvýkonnějším uhelným blokem v republice bude nadále vyrábět elektřinu pro strategické podniky a Prahu.

Mlčenliví svědci minulosti

Priority ochrany obyvatelstva se nyní pochopitelně ubírají jiným směrem a vše je řízeno Integrovaným záchranným systémem České republiky. Čtyři bývalé kryty civilní ochrany v Elektrárně Mělník jsou tak od druhé poloviny prvního desetiletí jednadvacátého století už jen mlčenlivými svědky minulosti. Tedy ten největší pod provozní budovou.

Za těžkými pancéřovými dveřmi u hlavního vchodu, 
a také před výstupem nouzovým východem stále naleznete pozůstatky sprch s cedulkami „Částečná speciální očista". Jsou tam například 
i tři dvouapůlkubíkové zásobníky na pitnou vodu, ventilátory a náhradní díly k nim, prázdná ošetřovna, zachovalé vykachlíkované dámské 
a pánské toalety, elektrocentrála a také nezbytné telefony, na kličku i číselníkový. Jakýkoliv nábytek či provizorní lůžka ovšem chybějí.

„O osudu krytů civilní obrany rozhodly povodně 
v roce 2002. Velká voda je všechny zatopila. Přestože byla elektrárna pod vodou, nedostala se do nich shora, ale někudy spodem splaškovou kanalizací. Takže i když bychom přežili v krytech raketový atomový útok, pokud by došlo vlivem výbuchů k jakémukoliv propojení nedalekého toku Labe s kanalizací, utopili bychom se jako krysy. To, co se nacházelo v krytech pod komíny, bylo vodou totálně zničeno, a proto i zlikvidováno," podotkl Jiří Pelák.

Dodal, že se kryty vyklidily, vydezinfikovaly a vybílily. Zbylé věci v krytu pod provozní budovou se následně zakonzervovaly. V současné době jsou kryty civilní ochrany v Elektrárně Mělník vyjmuty z evidence i plánů záchranného systému kraje. 

Po školení okamžitě vyráželi na houby

Ve své době měl každý kryt svého velitele, požárníka 
i zdravotníka. „Díky pravidelným cvičením všichni věděli, jak přijímat lidi i jak se chovat v krytu. Například velitel musel uhlídat přesný počet lidí, kteří v něm směli pobývat, aby se ve finále osazenstvo pro nadpočet neudusilo kvůli nedostatku kyslíku. Další měli kontrolovat průchodnost únikových východů či zabezpečovat výměnu filtrů ve ventilaci, aby byl neustále zajištěn přívod čistého vzduchu. Ventilace měla i ruční pohon, kdyby vypadl proud, ukrytí lidé by se střídali v točení klikou. V rámci utajení se naučenými frázemi kontrolovala i funkčnost telefonních linek. V největším krytu elektrárny přitom stačí jen zavřít oči, a vše vidíte jak v reálu před sebou."

„Pamatuji si, že jsme v elektrárně měli útvar civilní obrany se specialisty, kteří měli spočítáno, kam všude by mohla raketa Pershing dopadnout. Samozřejmě se hlavně počítalo s tím, že cílem útoku bude výrobní blok 500 MW. Takže teoreticky dokázali určit, jaký bude mít vliv dopad jaderné hlavice na elektrárnu a její okolí. Podle toho probíhala i nejrůznější cvičení a školení lidí, kteří by se měli ve válečném stavu po elektrárně pohybovat," řekl Jiří Pelák.

„Tomu, jak se vyhnout účinkům jaderného výbuchu, jak přečkat tlakovou vlnu, světelné a radioaktivní záření i jak následně přežít v zamořeném terénu, jsem se nevyhnul ani já. Samozřejmě nás i učili, jak zacházet s vybavením krytu. Za tím účelem jsme dokonce jezdili až na Děčínsko do jednoho školicího rekreačního střediska. Takže jakmile skončila propagandistická nalejvárna, hned jsme na ni zapomněli a vyráželi do okolních lesů na houby," uzavřel své vzpomínání Jiří Pelák.

Autor: Jiří Říha

11.7.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies