VYBERTE SI REGION

Kvalitu ovzduší měří moderní stanice, je v ní ale ještě místo

Mladá Boleslav - Funění klimatizace střídá cvakání přístrojů a výsledky měření letí okamžitě bezdrátově do světa. Mladoboleslavská měřicí stanice Českého hydrometeorologického úřadu prošla jako první ze stanic, které spravuje hradecká pobočka úřadu, nákladnou modernizací. Co nyní měří? A proč by nás to mělo zajímat?

9.5.2015
SDÍLEJ:

Náměstek primátora Jiří Bouška se na střeše stanice seznamuje s fungováním prachoměru.Foto: Deník/Martin Weiss

V únoru byl spuštěn celostátní projekt Inovace státní imisní sítě, který financuje Ministerstvo životního prostředí ČR. V jeho rámci probíhá modernizace přístrojového vybavení jednotlivých stanic, optimalizace jejich rozmístění a někde také rozšíření spektra sledovaných látek. Projekt má být ukončen letos v srpnu.

Ve speciálním izolovaném kontejneru na městském stadionu dnes probíhá měření čtyř základních veličin a také meteorologických jevů. Výsledky, které přístroje naměří v Mladé Boleslavi, jsou však podle výzkumů reprezentativní pro celý region. Tedy za předpokladu, že právě neprobíhá nějaký zvláštní meteorologický jev.

Dva ze čtyř přístrojů jsou prachoměry. Jeden měří hrubší částice PM10, druhý částice jemnější PM2,5. Vdechování pevných prachových částic má negativní vliv především na kardiovaskulární a plicní systém, a proto je vhodné zejména v zimě, kdy prašnost dosahuje nejvyšších koncentrací, sledovat hodinové limity a přizpůsobit jim svůj venkovní pohyb. Letošní neobvykle „čistá" zima byla spíše výjimkou.

Přízemní ozón

Na provoz druhého zařízení se podařilo regionálním ekologům dokonce získat 50 tisíc korun od krajského úřadu. Další dva přístroje jsou analyzátory plynů přízemního ozónu a oxidu dusičitého. Zatímco oxid dusičitý, který způsobuje kyselé deště, vzniká působením člověka, s přízemním ozónem je to trochu složitější.

„Přízemní ozón má negativní vliv na zdraví lidí i vegetaci. Nemá primární zdroj, protože vzniká reakcí oxidů dusíku a těkavých organických látek za spolupůsobení slunečního záření. Proto jsou jeho hodnoty nejvyšší v létě," vysvětlila Markéta Bajerová, vedoucí Oddělení ochrany čistoty ovzduší hradecké pobočky ČHMÚ.

Dříve se na městském stadionu měřil také oxid siřičitý a oxid uhelnatý. Jejich koncentrace jsou ale nyní už natolik nízké, že se od nákladného měření ustupuje.

Plně automatizovaná

Mladoboleslavská stanice je plně automatizovaná a osobní návštěvu pracovníků ČHMÚ nyní vyžaduje jen jednou za dva týdny. Díky novému vybavení ji lze totiž na dálku vypnout a znovu zapnout. Díky tomu odpadnou několikahodinové výpadky indikátorů v případě, kdy se stanice ocitla bez proudu.

„Možná jste si všimli, že je tu ještě prostor na další přístroje. Pokud by se město nebo nějaký jiný sponzor rozhodlo zafinancovat jejich pořízení, budeme rádi," poznamenal ekolog David Hradiský.

Modernizace mladoboleslavské měřící stanice je z pohledu ČHMÚ velmi důležitá. Zdejší stanice totiž patří k reprezentativním místům pro smogový varovný a regulační systém a je zároveň v širokém okolí jediná podobně vybavená a nepřetržitě pracující stanice. V Mladé Boleslavi funguje od roku 1998, od roku 2005 pod Hradcem Králové.

Autor: Martin Weiss

9.5.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Co bylo cílem razie armády a policie na skládce u Lovosic? Šlo o bifenyly

Lovosice – Na začátku listopadu jsme čtenáře Deníku informovali o zátahu, který probíhal na skládce patřící firmě Ladeo u Lukavce. Na místě zasahovali policisté, pyrotechnici, vojenské síly, ale také Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která skládku prověřovala několik dní. Kriminalisté si od Městského úřadu dokonce k prověření vyžádali dokumentaci o skladování odpadu. Nyní má celá situace rozuzlení.

Pošta vypsala tendr na vedoucího inspekce, hlásí se prý i Laube

Praha - Česká pošta vypsala výběrové řízení na funkci vedoucího odboru inspekce. Odbor inspekce má na starosti záležitosti spojené s ochranou České pošty před trestnou činností. Potvrdil to mluvčí podniku Matyáš Vitík. Podle Lidových novin se na místo, které v září opustil Jiří Brázda, přihlásilo pět uchyzečů, mezi nimi i bývalý náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube, uvedl server lidovky.cz.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies