VYBERTE SI REGION

Kvůli Plevovi vyřadili Robinsona Crusoe. Vadila jim předmluva

Rakovník /FOTOGALERIE/ - Před rokem 1989 měly svá přísná pravidla i knihovny. Například v Okresní knihovně v Rakovníku mohli čtenáři zavítat do „rudého koutku" pro v té době hodnotnou a kvalitní literaturu.

17.11.2014 1
SDÍLEJ:
Fotogalerie
10 fotografií
Historické foto z knihovny v Rakovníku

Historické foto z knihovny v RakovníkuFoto: Archiv knihovny v Rakovníku

Jestli tam chodili často, zavzpomínala ředitelka Městské knihovny v Rakovníku Milena Křikavová, která do knihovny nastoupila v roce 1983: „Knihovna tenkrát byla u Němečků, dnešní lékárna Max. Měli jsme ji rozdělenou na beletrii, naučnou literaturu, kterou jsme nosili ze zákulisí za zdí na požádání. Nebyla volně přístupná. Dále si vybavuji oddělení poezie. Ta se tenkrát hodně četla. Také tam byl povinný koutek politické literatury. Knihy odtud si půjčovali studenti všech vysokých škol na zkoušky z politologie."

Ty knihy zabíraly obrovský prostor. „Jednou přišla paní, že potřebuje spisy Marxe a Engelse. Upozornila jsem jí, že je toho hodně. Řekla, že má za rohem auto. Přinesla jsem jí pět metrů knih. Byla úplně v šoku. Chtěla si je nejprve odvézt. Pak to vzdala a řekla, že se doma domluví se synem, ať si sem přijde vybrat," zavzpomínala s úsměvem Milena Křikavová.

Na tehdejší knihovnu vůbec ráda vzpomíná. Sešla se tam totiž úžasná parta lidí. Museli být pohromadě a komunikovat spolu. Když někdo řekl nějakou senzaci o knížce, všichni se snažili si ji přečíst. Dole v kancelářích se zaměstnanci seděl i pan ředitel.

Igelit knihy velmi šetřil

Občas se tam knihovnicím povedla i nějaká legrace: „Jeden známý si přišel pro nějakou odlehčenou beletrii pro manželku, že se za chvíli vrátí. Do obalu jsme mu zabalili místo beletrie spisy. Moc jsme se zasmáli. Ale on pak řekl, že jeho manželka moc ne," popisovala Křikavová. Tehdy se ještě knihy balily do papírových obalů. Rakovnická knihovna začala mezi prvními používat igelit, který velmi knihy šetřil.

Po revoluci se politické spisy přestěhovaly nadlouho do skladu. Pak se zlikvidovaly. Většinou se odvezly. Nejvíce nevhodných knih se vyřadilo po roce 1968. Tehdy funkci ředitele vykonával Vendelín Punčochář. Na toho dopadla odpovědnost odsunout zakázané knihy nejvíce. Když nastoupila Milena Křikavová, našla už jen ohromné seznamy vyřazených knih.

„Pro nás to byly knihy až nesmyslné. Zřejmě se tam našla nějaká závadná věta. Tyto knihy musely být odvezeny do Prahy. Nevím, ani z vyprávění kolegů, že by se tu pálily," uvažovala Milena Křikavová.

Do knihoven pak pravidelně přicházel seznam ideologicky nevhodné literatury. Ještě v osmdesátých letech dostaly nemilosrdný „vyhazov" knihy s předmluvami nebo doslovy od zakázaných a závadných autorů. Jinak kniha byla ideologicky dobrá. Vyřazen byl tak i Robinson Crusoe, protože předmluvu napsal Pleva. „To bylo nepochopitelné," podotkla Křikavová.

Poklady od zakázaných autorů

Knihovna měla sklady ve Všesulově a v Čisté, kam mířily vyřazené knihy. V těchto vlhkých a hnusných prostorách by se bývaly našly i poklady od zakázaných autorů. „Vždy v létě jsme tam vyjeli doplnit knihy, které jsme v knihovně vyřadili. Vidlemi nebo v rukavicích jsme pokaždé tam odtud vybírali plesnivé knihy. Bylo to prazvláštní," uvedla Milena Křikavová.

O zakázaných knihách se Milena Křikavová vlastně dozvěděla až při studiu na knihovnické škole. „Tam se začaly rojit, protože na knihovnické škole studovaly děti lidí, kteří nebyli žádoucí, byli na černé listině a měli odlišné názory," vysvětlovala Křikavová. Získat u nás doma samizdat bylo téměř nemožné. Nynější ředitelka knihovny pochází z vesnice. Samotný Rakovník je malé město, kde se tito se lidé kolem samizdatů tak neslučovali jako v Praze.

Zakázané knihy byly tedy vyřazené, lidé to věděli a neptali se po nich. „Až kolem roku osmdesát šest, sedm jsme získali cyklostyl. Kopírovali jsme knihy ze samizdatu, od Škvoreckých. Na tuhle dobu vzpomínám velmi ráda. Například Černé barony museli za jeden den přečíst tři lidé. Ještě v noci jsme je nakopírované převáželi, aby je mohl přečíst někdo další," vyprávěla Křikavová.

Stejně se četl životopis Adiny Mandlové od Škvoreckých. Půjčený byl na týden pro dvacet lačných čtenářů. Takové hltání knížek s jiným pohledem si podle Křikavové dnes už lidé nedokáží představit. Když se otevřely po roce 89 hranice, lidé doslova hltali knihy, které se sem dostávaly, například od Kundery, Pavla Kohouta, Josefa Škvoreckého.

V současné době už podle Mileny Křikavové kniha trochu ztrácí na popularitě. Informací je všude velmi mnoho. Každý by si měl udělat autocenzuru a přikládat důležitost něčemu jinému, než senzacím, které si přečtou v novinách a na internetu.

Co je samizdatZnamená z ruského samo vydáváno. Před rokem 1989 se takto vydávala díla od ideově nevhodných a zakázaných autorů, která se sem dostávala ze zahraničí. Opisovala se přes kopírák většinou na tenký průklepový papír, nebo rozmnožovala cyklostylem. Díla pak kolovala mezi lidmi. Ještě v šedesátých letech v ČSSR musel člověk získat povolení k tomu, aby mohl vlastnit psací stroj. Ve všech komunistických zemích byl kontrolován přístup k cyklostylům, kopírkám. Přesně se evidovalo, co bylo kopírováno a kolik. Dotyčný se musel prokázat občanským průkazem.

Autor: Šárka Hoblíková

Místo události:
17.11.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Starosta Příbrami: Krampuslauf? Žádná akce nevyvolala tolik diskuzí

Příbram - Žádná společenská akce v historii Příbrami nevyvolala tolik diskuzí, a to před jejím konáním, i po jejím skončení. Ať už si lidé o ní myslí cokoli, byla bezesporu vyvrcholením letošních oslav 800. výročí založení města. Jaké je ohlédnutí starosty Příbrami Jindřicha Vařeky po Krampuslaufu?

Ve Sněmovně opět zasedla komise k policii, má dokončit výslechy

Praha - Ve Sněmovně zasedla dnes odpoledne na další schůzi vyšetřovací komise ke sporné reorganizaci policie. Na programu jsou zejména poslední výslechy svědků. Před komisí nyní vypovídá policejní prezident Tomáš Tuhý, po něm dorazí olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan a někdejší Tuhého náměstek Zdeněk Laube. Komise by dnes měla výslechy dokončit.

EET padá na zákazníky, restaurace zdražují

Berounsko - V jaké míře zasahuje nová povinnost elektronické evidence tržeb hospodským do provozu restaurací? Je jim na obtíž, nebo se s ní po sedmi dnech už sžili? Na Berounsku převažují zastánci prvního názoru.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies