VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kvůli třídění bioodpadu utratí obce statisíce korun za kompostéry

Mladá Boleslav - Už osmý den platí vyhláška ministerstva životního prostředí, která obcím nařizuje, že svým občanům musí umožnit třídit bioodpad a kovy do speciálních kontejnerů. Přesněji, pro kovy povinnost platí už od začátku roku, pro biologicky rozložitelný odpad až od 1. dubna do konce října.

8.1.2015
SDÍLEJ:

KompostováníFoto: Deník

K barevným popelnicím na papír, sklo a plasty tak přibude další - tentokrát hnědá - do níž lze odkládat vše, co vám v kuchyni či na zahradě zbude, například slupky z ovoce a zeleniny nebo třeba krátké větve o délce do 20 centimetrů a průměru 1,5 centimetrů i hnůj, listí a posekaná tráva. Do kontejnerů určených pro kovový odpad zase můžete třídit plechovky i víčka od jogurtů.

Obce si dle vyhlášky ale mohly sami zvolit, jak bude sběrná síť vypadat. Na výběr měli buď již ze zmíněných hnědých popelnic, ze sběru do pytlů, umístění do vlastních kompostů či odnesení do sběrného dvora. V případě bioodpadu je možné i zpracování v bioplynových stanicích či obecních kompostárnách.

„V Mladé Boleslavi bioodpad vyvážíme a třídíme v rámci poplatku za popelnice již od roku 2011. Každý občan měl tehdy možnost požádat o přidělení nádoby na bioodpad. Byla určena zejména lidem, kteří ho na svých zahrádkách vyprodukují," vysvětlila mluvčí magistrátu Hana Koišová.

Popelnice zdarma už nejsou

Před třemi lety občané dostali popelnice zdarma díky dotaci, která se podařila získat společnosti Compag. Nyní si nádoby na bioodpad již musí koupit. V tuto chvíli je vlastní téměř 1800 domácností. Koišová dodala, že od roku 2012 mají zájemci k dispozici také speciální pytle na bioodpad o objemu 110 litrů. Pořídit si je mohou v sídle společnosti Compag.

Své místo ve městě mají také velkoobjemové kontejnery. Především do příměstských částí jsou přistaveny ve chvíli, kdy je pravděpodobné, že se produkce bioodpadu rapidně zvedne, tedy na jaře a na podzim. Přesné datum vychází vždy z domluvy místních obyvatel.

Bioodpad lidé mohou také vozit přímo do sběrných dvorů, kde jsou pro tento účel připravené speciální nádoby. Zde však tento odpad nekončí. Compag ho odveze na kompostárnu, která začala fungovat před třemi lety na bývalé skládce inertních odpadů v příměstské části Chrást. Roční kapacita zařízení je přibližně tři tisíce tun zpracovaného bioodpadu.

Podle ministerstva životního prostředí kompostování využívá přibližně tisícovka obcí v České republice.

380 tisíc tisíc za 80 kompostérů

Minimálně třii sta tisíc musí z rozpočtu na pořízení kompostérů vyčlenit zastupitelé v Bosni. „Kupovat jich budeme osmdesát. Kdo z občanů je bude chtít, může si pro ně přijít. Ještě ale nevíme, jestli je budeme poskytovat formou pronájmu, prodeje nebo daru," vysvětlila starostka obce Hana Maudrová a slíbila, že od 1. dubna umožní všem obyvatelům třídit bioodpad.

Kromě toho bude v obci stát také velkoobjemový kontejner. Kdy a jak často bude otevřený, to je ještě v řešení. Obec totiž uvažuje o tom, že by ho oplotila. „Nechceme, aby v něm byly okamžitě pneumatiky. Sloužit má hlavně během letní a podzimní sezony, kdy lidé často sečou trávu, stříhají větve stromů, případně hrabou listí," vysvětlila starostka Bosně s tím, že by podle předběžných odhadů kontejner zpřístupnili jednou až dvakrát v týdnu.

Otázkou zůstává, kam nahromaděný bioodpad odvézt a kde ho uložit. Pro tento krok hledají skládku či kompost. „Pro nás jako malou obec je to náklad navíc. V rozpočtovém provizoriu zatím počítáme s částkou 380 tisíc, kterou vydáme za pořízení kompostérů. Další peníze ale bude stát přeprava a uložení odpadu," dodala Hana Maudrová, která chápe, že když lidé platí odpady, chtějí je mít také kam odvážet.

Úspěšná dotace na zakoupení techniky

Na kompostování jsou připraveni i v Dolním Bousově, kde zařízení zprovoznili v červnu roku 2013.  "Má roční kapacitu tisíc tun a získali jsme na ní dotaci ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP). Celkové náklady se vyšplhaly na 3,3 milionu," vysvětlil starosta Dolního Bousova Miroslav Boček. Občané města a místních částí zde mají možnost navážet veškerý bioodpad, dřeviny, listí a podobně.

"Žádné nádoby na třídění bioodpadů zatím po městě nemáme. Pro zintenzivnění výroby kompostu město požádalo město v roce 2014 o dotaci na zakoupení techniky. S žádostí z SFŽP jsme uspěli. Na podzim 2014 proběhlo výběrové řízení na dodání techniky. Jedná se o traktor s čelním nakladačem, překopávač kompostu, drtič odpadu a další kontejnery. Dodání proběhne do března letošního roku. V budoucnu počítáme s tím, že bychom mohli přijímat bioodpad i s okolních obcí, pokud se domluvíme na podmínkách," dodal starosta.

Čtěte také: V Praze vzrostl zájem o třídění bioodpadu více než třikrát

Autor: Lucie Růžková

Místo události:
8.1.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Dětská skupina. Ilustrační foto.
14

Dvouleté děti nejsou do školek zralé. Potřebují individuální péči

Ilustrační foto.
4 8

Pamlsková vyhláška. Děti nakupují sladkosti mimo školy

AUTOMIX.CZ

Zapomenuté české automobilky: Wikov nabízel luxus, zaujal i první "kapkou"

Tatru a Škodu zná v naší zemi každý. Jsou tu ale i další, méně známé automobilky, mezi které spadá například Wikov. Strojírenský podnik původně vyrábějící zemědělské stroje vdechnul život vozům, kterým se dnes přezdívá „československý Rolls-Royce".

Kvůli EET nemají kamberští prodejnu potravin

Závažný problém řeší aktuálně již měsíc obec Kamberk. Obyvatelé této vsi nemají, kde v obci nakoupit základní potraviny. Provozovatelka krámku na konci února skončila. Nechtěla kupovat drahou pokladnu pro EET.

Pamlsková vyhláška. Děti nakupují sladkosti mimo školy

Plné žáků a studentů. Tak vypadají obchody s potravinami nedaleko brněnských škol. Zjistili to redaktoři Deníku, kteří zjišťovali dopad takzvané pamlskové vyhlášky půl roku poté, co začala platit. Děti hledají v obchodech náhradu za školní bufety, které podle vyhlášky nemohou prodávat některé nezdravé potraviny či sladkosti.

Zvoník Ladislav Leksa: Změna času je proti přírodě

/ROZHOVOR/ V noci na neděli se mění čas ze zimního na letní. Kdo by si myslel, že všechny kostelní hodiny potřebují při změně času ručně seřídit, ten by se mýlil. Hodiny v klášterním kostele sv. Josefa v Obořišti má na starosti místní řemeslník a také zvoník Ladislav Leksa. Už zhruba sedm let na nich přesný čas řídí družice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies