VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lékař: Zdravotní pojišťovny se snaží omezit výdaje na hrazení péče

Příbram /ROZHOVOR/ - Nemoc se čas od času nevyhne ani tomu nejzocelenějšímu z nás. V mnoha případech je nutné navštívit vědu lékařskou a nechat si předepsat medicínu, která je pro naše obtíže „ušita na míru". Každý máme svého anděla strážného v bílém plášti.

19.5.2013
SDÍLEJ:

Příbramský internista Martin Polák.Foto: archiv nemocnice

Dokážeme si ale představit, že by výsadní právo lékaře předepisovat léky pacientům převzala zdravotní pojišťovna? Že bychom se již nemohli dohodnout na tom, který lék je pro nás dobrý a vyhovující?

Na otázky ohledně předepisování léků odpovídá Martin Polák, vedoucí lékař JIP interních oborů Oblastní nemocnice Příbram.

Pro většinu lidí je velmi složité pochopit podstatu spolupráce lékařů, lékařských zařízení a pojišťoven. Můžete zjednodušeně vysvětlit, jak momentálně funguje systém hrazení lékařské péče v ČR?

Systém hrazení péče v ČR je z mého pohledu velmi komplikovaný, závislý na spoustě faktorů a zevních vlivů. Pro praktické lékaře platí kapitační platba, tedy platba za registrovaného pacienta, a to bez ohledu na počet návštěv v ordinaci. V případě provádění některých výkonů je u nich aplikován výkonový systém. U ambulantních specialistů je aplikován výkonový systém, v nemocnicích je aplikován systém kombinace platby za případ (takzvaný DRG systém), platby za výkon a paušální platby. V dnešní době jednoznačně nadřazené postavení mají právě zdravotní pojišťovny, které rozhodují, s kterým lékařem či zařízením bude uzavřena smlouva a s kterým ne, jaké budou použity regulační mechanizmy, jaké bude porovnávací období atd. Výsledkem je stav, kdy jen administrativním zásahem dojde k ponížení plateb s okamžitou platností, tedy lékař nebo zařízení prostě finanční prostředky nedostanou a poraď si, jak umíš. Stručně shrnuto, pokud by v takovém prostředí takto měla fungovat jakákoliv firma v jiném odvětví, zkrachuje za jeden rok.

O jaké změně tedy pojišťovny uvažují a co je jejich cílem?

Snahou zdravotních pojišťoven za podpory ministerstva zdravotnictví je omezit výši svých výdajů na hrazení zdravotní péče. Přitom je nutné si uvědomit, že ČR rozhodně nepatří mezi země, kde procento z hrubého národního produktu věnované na zdravotnictví, je nejvyšší. V pořadí sledovaných zemí je za námi pouze KLDR a Mexiko. Je také třeba říci, že v lednu 2013 se náklady na léky ve srovnání s rokem 2012 snížily o 2,48 miliardy korun. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) chce jít ještě dále. Ústy ředitele lékového odboru VZP plánuje zavedení systému, kdy o tom, jaký pacient dostane lék, ve finále rozhodne VZP. Ta si bude dělat výběrová řízení a v systému bude vždy lék, který je za nejnižší cenu - VZP tedy bude vytvářet jakési pozitivní listy. Pokud pacient bude chtít jiný lék, pak si ho bude muset zaplatit v plné výši, pokud lékař předepíše lék, který není v seznamu, a pokud z pohledu zdravotní pojišťovny dostatečně nedoloží důvod, proč lék předepsal, pak ho budou čekat sankce. Tento systém nemá ve světě obdoby.

Patří -li ČR mezi země, které mají jedny z nejlevnějších léků, není tedy v zásadě problém někde jinde?

Ano, je to tak. V této věci se bohužel šíří díky politikům a zdravotním pojišťovnám mezi lidmi polopravdy a informace, které mají pacienty přesvědčit, že je tomu naopak. ČR je specifická v tom, že máme jeden z největších podílů v registraci generických léků oproti lékům originálním. Podíl předepisovaných generických léků dosáhl v roce 2012 téměř 58 procent, zatímco například ve Francii to činí kolem 6 procent, průměrně v EU to je kolem 15 procent. Přitom ceny generik mnohdy překračují evropský průměr. Není tedy pravdou, že originální preparáty jsou na vině vzrůstajících nákladů. Náklady na léky rostou nyní především díky předepisování generik, zvyšování DPH. Dalším velkým problémem nízké ceny originálních preparátů je jejich reexport zpět do zahraničí - to je umožněno například některým řetězcům díky naší legislativě.

Jaký vliv to z vašeho pohledu bude mít na pacienty?

Na tuto otázku není jednoduchá odpověď. Jisté je, že originální firmy díky lékové politice mnohé léky ve snaze je zpřístupnit co nejširšímu okruhu pacientů, dotují. Pokud však musí dodržovat cenovou politiku v rámci EU, pak je z ČR raději stáhnou. Některé léky se dokonce ani nedovážejí nebo se přestanou dovážet. To jistě pro pacienty není dobrá zpráva.

Jako pacientka mám zkušenost, že i když mi lékárník nabízí lék levnější, protože účinná látka uvnitř je stejná, jen se liší obalem, i přesto na můj organismus takový levnější lék nepůsobí stejně. Setkáváte se s tím u svých pacientů také?

Samozřejmě. Rozdíl mezi originálním preparátem a lékem generickým samozřejmě existuje. Týká se to obsahu generické látky, tedy té, která nese vlastní léčebný efekt, kdy česká legislativa umožňuje větší rozptyl obsahu u generického léku, než u originálního, ale také složení vlastní tablety. Již koncem minulého století jeden z předních českých klinických farmakologů zjistil, že tablety u některých generických firem obsahovaly dokonce látky - nosiče, které byly na černé listině FDA (obdoba SÚKL v USA) jako největší potravinový alergen. Jaké toto může mít dopad na pacienta, na to si jistě každý odpoví sám. Samozřejmě, že nelze všechny generické firmy házet do jednoho pytle. Záleží hodně na zemi původu a tamní legislativě. Stručně shrnuto, otázka kvality není totéž jako cena. Bohužel cena v ČR začíná mít navrch nad kvalitou.

Předepisování léků bylo odjakživa svatým právem všech lékařů. Co na to jako odborník říkáte? Nezůstane tak lékařům k léčbě pacientů jen pohlazení a vlídné slovo?

Každý lékař, který pro svého pacienta chce to nejlepší, v rámci navrhovaného léčebného postupu pacientovi může dnes navrhnout léčbu originálním preparátem nebo pokud je dostupný, lék generický - zde samozřejmě volím, ten, který dle mých znalostí patří mezi ty lepší. Já svým pacientům vždy vysvětlím, jaký je mezi nimi rozdíl a nechám na pacientovi rozhodnutí. Jako lékař také nesu plnou zodpovědnost za výsledek léčení. Pokud bude rozhodnutí, jakým preparátem bude pacient léčen, přesunuta do kompetence zdravotní pojišťovny, pak se dostaneme do zvláštní situace - budu zodpovídat za něco, co nemohu ovlivnit. To z mého pohledu není správné. Na druhé straně se jako lékař budu vždy za léčení svých pacientů cítit zodpovědný a budu se snažit dělat vše v duchu zásady „Primum non nocere"- etické hledisko dle mého názoru musí mít v našem povolání vždy navrch, a to ať se nacházíme v jakékoliv době. A k poslední otázce - pohlazení a vlídné slovo patří do arzenálu každého správného lékaře.

Nemohlo by se stát, že v případě, že tato změna bude odsouhlasena, bohatší lidé budou vyjíždět za lékaři do okolních států a zbylí občané budou muset používat léky „podřadnější"?

Je třeba konstatovat, že úroveň české medicíny je v současné době na velmi vysoké úrovni. Díky pravomocím, které byly zdravotním pojišťovnám dány, díky podpoře ministerstva zdravotnictví a dalším okolnostem se dá předpokládat, že některé léky z našeho trhu zmizí, nové léky se na náš trh ani nedostanou. To jistě může ve svém důsledku vést i k tomu, že lidé, kteří na to budou mít a budou lék potřebovat, se uchýlí do zahraničí. Můžete to vést ve svém důsledku k výraznému porušení morálních principů. Chtěl bych však vyjádřit naději, že na konec zvítězí zdravý rozum a že plánované změny se neuskuteční.

Dagmar Čerňanská

Autor: Redakce

19.5.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Útok před britským parlamentem
AKTUALIZUJEME
18 10

Teror před britským parlamentem: Útočník čtyři lidi zabil a 40 zranil

Ilustrační foto.
29

EET a fitness: trenéry čeká existenční dilema, zákazníky fronty

Zrychlí stavby? Politici chtějí vyšachovat ekology i spolky

Kuňkání žab zřejmě ještě více než dnes zanikne v hluku stavebních strojů. Důvod? Výhrady, které ke stavbám vyjadřují ekologové či různé občanské spolky, už brzy úřady nebudou tolik poslouchat. Připravit je o slovo může chystaná novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA), která má omezit možnost vyjadřovat se tak jako dosud k chystaným velkým stavbám, jako jsou dálnice nebo továrny.

Katastrofa: Zelenina zdražila!

„Brutální zdražení potravin." „Salátová krize!" „Zákazníci zuří: Zelenina je moc drahá!" „Oběti letošní zimy: okurky, cukety, ledový salát." Češi jsou od počátku roku zásobováni katastrofickými zprávami o tom, jak letos zdražuje zelenina. Jeden by snad začal okopávat zanedbaný záhumenek či navezl na balkon pytle plné hlíny, aby si mohl vypěstovat pár rajčátek a nějakou tu okurku.

Poruchy spánku trápí stále více dětí. Mohou za to i chytré telefony

Ráno nedokážou vstát z postele a ze školy nosí horší známky. Neporadí si s běžným výkladem, který nedoprovází obraz. Ordinace dětských neurologů se stále častěji plní školáky, kteří jsou unavení a neudrží pozornost. Důvod je jednoduchý: české děti trpí poruchami spánku. Ty jim způsobují mobily a tablety.

Spíme málo. Trpíme proto nadváhou a depresemi

Spánek? Na ten jsem dlouho neměla čas, přiznává osmatřicetiletá manažerka Lenka Procházková. Snažila se totiž stihnout úplně všechno – práci si nosila domů, děti dirigovala hlavně přes telefon, k tomu se starala o nemohoucí rodiče. Během pracovního týdne strávila v posteli sotva pět hodin denně. Někdy musely stačit i čtyři hodiny. Dokud nepřišel zvrat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies