VYBERTE SI REGION

Lidé se bouří: Národní park tady nechceme. Je to hloupost!

Křivoklát - Ostrá debata se znovu strhla mezi příznivci chystaného Národního parku Křivoklátsko a jeho odpůrci. Proti vzniku národního parku na Rakovnicku bojují nejen lesníci, ale také drtivá většina místních obyvatel či někteří politikové. Podle nich je to zbytečné.

5.3.2014 4
SDÍLEJ:

Lesník Miroslav Pecha (vlevo) a vedoucí Správy CHKO Křivoklátsko Petr HůlaFoto: Deník/Miroslav Elsnic

Vedení Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Křivoklátsko lesníkům především vyčítá, že se špatně starají o lesy, o stavy zvěře a v lesích nehospodaří dobře. 

„Zvěř se nekontrolovatelně množí a přemnožuje, dochází k ničení vzácných biotopů a udržuje se zde nepůvodní zvěř. Zkrátka je to všechno špatně," vznesl kritiku na lesníky Petr Hůla, vedoucí Správy CHKO Křivoklátsko. Přítomným také ukázal fotografie z lesa.

Ani tato kritika však odpůrce národního parku, a hlavně pak obyvatele, jichž se vyhlášení národního parku dotýká, nezlomila v jejich názoru a pevně stojí za Miroslavem Pechou, předsedou Základní pobočky České lesnické společnosti Křivoklát. „Neexistuje důvod, proč by měl být vyhlášen národní park.

Ochrana přírody je zde zajištěna dostatečně," reagoval Miroslav Pecha a poznamenal: „Stav lesa se permanentně zlepšuje. Nelze zajít do lesa a udělat jednu fotografii přejeté pampelišky."

Předseda lesnické pobočky v Křivoklátě dále zdůraznil, že pokud pomine hrozba vyhlášení národního parku, lesníci určitě ihned zareagují a najdou společnou řeč s CHKO Křivoklátsko pro zajištění další ochrany přírody.

Na Šumavě došlo k obrovské tragédii v přírodě

Odpůrci chystaného Národního parku Křivoklátsko se především obávají, aby Křivoklátsko nedopadlo jako Šumava, kde došlo k obrovské tragédii v přírodě. Tento argument však Petr Hůla odmítá. Podle něj je totiž problém Národního parku Šumava politický, nikoliv odborný.

Podle vedoucího Správy CHKO Křivoklátsko je důležité, aby byl Národní park Křivoklátsko vyhlášen, a to kvůli tomu, že je zájem o tato území a skupují je cizinci. „Národní park zajistí celistvost a také to, že honitby budou patřit státu. Uvidíte, že na má slova dojde a že se budete pak divit," vzkázal odpůrcům Petr Hůla.

Alena Šteigrová z Okrašlovacího spolku Rakovník se zastala názoru Petra Hůly: „Na Šumavu jezdím dlouhá léta. Každý rok tam přibývají nové desítky kilometrů cyklotras a vesničky opravdu rozkvetly."

„Jsem občan Křivoklátu a pamatuji daleko lepší časy. S argumenty, proč by měl vzniknout národní park, souhlasím a jsem na to pyšný, ale to je vše. V obci chybí kanalizace, vodovod, je tu i podpětí v elektrické síti. Že tu budou cyklostezky je sice hezké, ale v obci všechno chátrá. Vyhlášení národního parku je nesmysl," řekl Karel Breník.

Křivoklát není na další přísun turistů připravený

Mezi odpůrci vyhlášení Národního parku Křivoklátsko je i starosta městyse Křivoklát Milan Naď. Místní občané se totiž v anketě jasně vyjádřili, že stojí proti národnímu parku. „Záměr vyhlášení národního parku tady zástupci ministerstva životního prostředí neobhájili," připomněl starosta Milan Naď.

Ten zároveň podotkl, že v Křivoklátě je už dost vysoký turistický ruch na místní podmínky a další navýšení rozhodně obec nepotřebuje. „Podle nás pro přírodu zde stačí statut CHKO. Šumava byla zelená do roku 1991," připomněl starosta Křivoklátu Milan Naď.

A i další místní obyvatelé pak v diskuzi zmínili, že Křivoklát není na další přísun turistů připravený. Chybí větší zázemí, více služeb v ubytování a stravování a navíc jejich daleko vyšší kvalita.

Starosta obce Kublov Josef Matějka má na věc trochu jiný názor. Podle něj by už měl někdo rozhodnout: „Jsem zastáncem národního parku, Křivoklát by si jistě zasloužil větší pozornost. Zároveň ale také volám po větší odpovědnosti státu a příslušných orgánů, aby se konečně pochlapily. Každá ze stran si ponechá své přesvědčení a diskuzi ohledně vzniknu národního parku to nikam neposune. Někdo by již měl konečně rozhodnout, nejistota ochraně přírody rozhodně neprospívá."

Jak plynul čas

- O vzniku Národního parku Křivoklátsko se hojně diskutuje od roku 2009, s přípravami se začalo o rok dříve.

- Tehdejší ministr životního prostředí a zemědělství Pavel Drobil (ODS) v roce 2010 požadoval ekonomickou analýzu projektu NP Křivoklátsko a navíc chtěl znát názor občanů, jichž se vyhlášení dotkne. S tím tehdy nesouhlasilo vedení Středočeského kraje v čele s Davidem Rathem.

- V roce 2010 začala kolovat mezi cyklisty petice. Nebyla proti vyhlášení NP, ale proti tomu, že cyklisté nebudou smět jezdit po lesních cestách a stezkách.

- Zhruba v polovině roku 2010 byl vyhlášen Lesnický park Křivoklátsko (vůbec první v ČR).

- Odpůrci NP předali v roce 2012 Petičnímu výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR petici proti vzniku parku se 14 tisíci podpisy.

- V roce 2013 požádali o pomoc odpůrci NP prezidenta ČR Miloše Zemana. Tentýž rok se proti vyhlášení NP Křivoklátsko postavil hejtman Středočeského kraje Josef Řihák (ČSSD).

- Po výměně vlády se letos znovu obnovily diskuze na téma vyhlášení národního parku.

Autor: Miroslav Elsnic

Místo události:
5.3.2014 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:
Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit.
1

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Poslední rozloučení s bývalým politickým vězněm a skautským činovníkem Jiřím Navrátilem proběhlo 22. ledna v Praze.
16

Skauti a přátelé se rozloučili s Jiřím Navrátilem

Po útoku kormoránů tekla Ostravicí „krvavá voda"

Doslova masakr ryb způsobila obrovská hejna kormoránů v řece Ostravici v místech, kde se do této řeky vlévá Lučina. Uvedl to jednatel Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko Přemysl Jaroň.

AKTUALIZOVÁNO

Dívenka, která vylétla ze sjezdovky, v nemocnici podlehla vážným zraněním

Dolní Morava – Teprve jedenáctiletá lyžařka se v sobotu 21. ledna dopoledne velmi těžce zranila ve skiareálu na Dolní Moravě. Přes veškerou lékařskou péči dívenka svým zraněním v nemocnici podlehla.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies