VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lidem na místě tragédie nabídnou záchranáři útěchu

Kladno /FOTOGALERIE/ - Nejenom bojovat o život pacientů, ale také poskytovat psychologickou pomoc pozůstalým, pokud již tragédii nebylo možno zabránit. Případně dalším lidem, kteří přežili na místě neštěstí s fatálním následkem.

1.11.2014
SDÍLEJ:
Fotogalerie
3 fotografie

Ze školení krizových interventů.Foto: archiv ZZS Středočeského kraje

I to patří k poslání zdravotnických záchranářů, kteří se na tuhle potřebnou činnost i speciálně připravují. V rámci týmu již bylo vyškoleno 28 krizových interventů, připomněla v pondělí Petra Effenbergerová z centrály středočeských záchranářů.

Tihle lidé se skrývají pod označením SPIS – Systém psychosociální intervenční služby. Jejich praktický výcvik se koncem minulého týdne mohl nezasvěceným jevit možná i jako kolektivní šílení, přiblížila děni na parkovišti před základnou záchranné služby lékařka Jana Šeblová – jedna z nejvýznamnějších specialistek na urgentní medicínu nejenom u středočeských záchranářů, ale mezi odbornou veřejností v rámci celé republiky.

„Nad resuscitačním torzem plakalo několik kolegů z jiných oblastí, jiní s nimi soucitně truchlili – a klid zakryté resuscitační „andulky" neúprosně střežil trochu byrokratický policista, jinak též jeden ze zaměstnanců naší organizace," přiblížila Šeblová výcvik krizových interventů. Nejednalo se o školení s poučováním někde v učebně, ale došlo na nácvik řešení vypjatých situací přímo v terénu.

Umět poskytnou útěchu je činnost, která k povinnostem záchranářů nepatří – alespoň prozatím. Tam, kde ji začali nabízet, se ale podle Šeblové setkává s pozitivními ohlasy. Třebaže se interventi ocitají v situacích, ketré nejsou ani veselé, ani jednoduché – vypjaté momenty v prvních okamžicích bývají pro příbuzné obtížně zbládnutelné – často pak slyší od pozůstalých poděkování. „V konečném důsledku je to i pomoc pro posádku, která právě ukončila nějaký náročný zásah – většinou s úmrtím," připomněla zkušená lékařka.

Proti vůli přítomných se nic nepodniká

Intervent podle jejích slov střídá na místě zákroku původně zasahující tým, který zde byl v jiné roli a po ukončení zásahu musí být k dispozici operačnímu středisku pro další výjezdy. Zasahující lékař si ale příjezd krizového interventa může vyžádat až po dohodě s osobami na místě události. Podmínkou je totiž souhlas alespoň jednoho člověka. Proti vůli přítomných se nic nepodniká.

Zásah interventů, kteří mají dostatek času věnovat svou péči lidem v tíživé situaci, může změnit dosavadní praxi známou například z míst sebevražd nebo úmrtí dítěte: pokud měl lékař obavy z nezvládnuté akutní stresové reakce nejbližších příbuzných, nezbývalo než aplikovat vysoké dávky sedativ, případně někoho odvézt přímo do zdravotnického zařízení.

Nyní mohou v bolestných chvílích pomáhat krizoví interventi. Jejich péči středočeští záchranáři zkušebně nabízeli od začátku letošního roku – tehdy s pouhými pěti specialisty. Za osm měsíců se pomoc truchlícím uplatnila ve 13 případech. Dnes, kdy je interventů vyškoleno 28, může jejich činnost pokrýt v podstatě celý kraj.

Podobně fungující specialisty mají i hasiči a intervenční pomoc mohou u svých zásahů zprostředkovat i policisté.

Odbornou útěchu potřebují i zdravotníciSystém psychosociální intervenční služby neboli SPIS provozuje středočeská záchranka již od roku 2006; povinný pro všechny záchranné služby je pak na základě zákona z roku 2011. V minulosti se ale jednalo o službu namířenou „dovnitř" organizace, tedy intervence cílené za zaměstnance záchranné služby.

A i záchranáři, kteří už viděli ledacos, se nestydí vyhledat odbornou pomoc v případě nadlimitní zátěže. Pomůže jim lépe se vyrovnat s negativní zkušeností, aby a nadále mohli své povolání vykonávat co nejkvalitněji.

Celkem – od samého počátku, tedy za osm let – využila této možnosti stovka středočeských zdravotníků. Přesně to bylo 101 zaměstnanců, jednotlivci i celé skupiny, kteří se účastnili zásahů u 46 kritických událostí.

Nejčastěji šlo o dopravní nehody sanitních vozidel se zraněním někoho ze záchranářů, náhlé a nečekané úmrtí někoho ze spolupracovníků nebo neúspěšné snahy o resuscitaci dětí.

Pokud se vyskytne podobná skutečně náročná situace, speciálně vyškolený kolega záchranářům porozumí lépe než běžný klinický psycholog. Jsou mezi nimi jak lékaři a vystudovaní záchranáři, tak i operátorky linky 158 nebo i řidiči sanitek.

Obecně platí, že záchranáři jsou lidmi s vysokou mírou odolnosti proti psychické zátěži, ani v jejich případě se ale nevyplácí snažit se s nadměrnou profesní zátěží vypořádat samostatně.

Autor: Milan Holakovský

1.11.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
9 15

Tři malí chlapci ubili plameňáka v zoo. Jejich rodiče se nyní omluvili

V Boleslavském Kauflandu byla nahlášena bomba.
2

V boleslavském Kauflandu je nahlášená bomba, pátrá po ní policejní pes

Útok v Londýně: terorista komunikoval přes WhatsApp. Jednal na příkaz?

Pachatel středečního teroristického útoku u britského parlamentu Khalid Masood komunikoval ještě dvě minuty před tím, než najel do chodců na Westminsterském mostě, s kýmsi prostřednictvím aplikace WhatsApp. Informoval o tom dnes bulvární list Daily Mail.

Drama na magistrátě: muž napadl strážného, poslal ho ke špatné přepážce

Neobvyklé pěstní drama se tento týden odehrálo v budově Magistrátu města Ostravy. Čtyřicetiletý muž, který si chtěl vyřídit pas, chtěl zlynčovat strážného.

AKTUALIZOVÁNO

Za německé dálnice budou od roku 2019 platit i osobní auta

Řidiči osobních aut budou muset od roku 2019 platit za jízdu na německých dálnicích. O zavedení mýtného dnes hlasy německé vládní koalice rozhodl Spolkový sněm. Opatření kritizované německou opozicí i některými evropskými státy se citelně dotkne i českých řidičů, kteří hojně využívají dálniční síť v sousední zemi.

Le Penová se sešla s Putinem. Kritizovala sankce EU vůči Rusku

Předsedkyně krajně pravicové francouzské Národní fronty (NF) a kandidátka v nadcházejících francouzských prezidentských volbách Marine Le Penová dnes na zasedání zahraničního výboru Státní dumy (dolní komory ruského parlamentu) prohlásila, že nevidí žádný důvod pro to, aby se Francie k Rusku chovala nepřátelsky. Podle agentury TASS se Le Penová zároveň vyjádřila nesouhlasně o sankcích, které na Rusko uvalila EU.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies