VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lidem s poškozeným mozkem svítá v rehabilitačním ústavu nová naděje

Kladruby - Velkou šanci na zlepšení zdravotního stavu mají nyní díky intenzivní specializované péči klienti Rehabilitačního ústavu Kladruby na Benešovsku. Toto vyhlášené zdravotnické zařízení, jako vůbec první v České republice, zahájilo na začátku letních prázdnin tříměsíční cykly rehabilitace lidí se získaným poškozením mozku.

26.7.2015
SDÍLEJ:

Ústav zahájil od začátku prázdnin projekt intenzivní rehabilitační péče u pacientů se získaným poškozením mozku. V Kladrubech se ale také konají setkání motorkářů s názvem Keep Respect.Foto: Zdeněk Kellner

Projekt potrvá ve zkušebním režimu 18 měsíců a bude ho hradit pojišťovna. Ta pak projekt vyhodnotí a rozhodne, zda v úhradách zmiňované péče bude pokračovat.

„Ke spuštění zkušebního projektu vedla cesta dlouhá pět let, kterou jsme financovali z vlastních zdrojů," uvedl ředitel RRehabilitačního ústavu Kladruby Josef Hendrych a připomněl, že základní rehabilitační péče o pacienty se získaným poškozením mozku je v Česku zajištěna, ale ta intenzivní, je teprve na začátku.

Právě intenzivní rehabilitační péčí se v Kladrubech do stavu soběstačnosti podařilo dostat ženu, která po těžké dopravní nehodě u Bystřice nechodila, vydávala jen zvuky a byla inkontinentní.

„Na této paní se nám podařilo ověřit, že při zvýšené péči, je možné řadu lidí dostat zpátky do běžného života. Paní dnes chodí a mluví a její život se vrátil v téměř do normálu," potvrdil ředitel ústavu s tím, že bez speciální rehabilitace by žena nejspíš skončila odkázaná na pomoc druhých v léčebně dlouhodobě nemocných.

Placeni za výsledek

S tímto argumentem pak ústav přišel za zdravotními pojišťovnami se žádostí o financování zvýšené rehabilitační péče o pacienty se získaným poškození mozku. A po intenzivních a dlouhodobých jednáních nakonec uspěl. Peníze pojišťovny tak nyní, během zkušebního období, pokryjí náklady pacientů na dvaceti lůžkách.

„Je to ale poprvé v historii našeho ústavu, kdy budeme placeni nikoliv za výkon, ale za jeho výsledek, což jsme pojišťovnám nabídli sami," řekl ředitel Josef Hendrych. To ale například znamená také to, že v případě poskytnutí intenzivní rehabilitační péče, bude ústav zjišťovat její výsledky.

„Pokud nedojde ve stanovených třítýdenních intervalech ke zlepšení, pacient bude z procesu vyřazen zpět do standardní rehabilitace a budeme dál hledat procesy, jak by se do programu intenzivní péče mohl vrátit," potvrdil daná pravidla ředitel ústavu. „A také to znamená, že nám pojišťovna za péči, kterou jsme pacientovi věnovali při intenzivní péči věnovali, nezaplatí," potvrdil Josef Hendrych.

Ústav si natolik věří a připravoval se na to, že se neobává finančních ztrát. „Celý blok intenzivní rehabilitace totiž trvá každý den i více než pět hodin a skládá se z práce fyzioterapeutů, logopedů, ergoterapeutů, psychologů a samozřejmě i lékařů," připomněl ředitel Rehabilitačního ústavu Kladruby Josef Hendrych.

Stimuly pro mozek

Podle Jakuba Pětiokého, který léčebné rehabilitační programy pomáhal sestavovat, je základem úspěchu dostatek stimulů pro mozek. Ty se dají zajistit například stanovením cílů rozdělených do časových úseků a jejich plněním.

Rehabilitační ústav Kladruby nedaleko Vlašimi je známý nejen v Česku. V současné době však jeho kapacita, i přes postupné rozšiřování, nestačí poptávce. K léčení do Kladrub přijíždí zhruba jen třetina pacientů, kteří o rehabilitaci na Benešovsku stojí. Další plánované rozšíření zvětší ústav o čtrnáct pokojů.

Proces intenzivní rehabilitace hrazený pojišťovnou se odehrává, jak už řečeno, v jednom cyklu na dvaceti pacientech. Dalších dvacet pacientů se souběžně podrobuje standardnímu procesu rehabilitace a výsledky obou rehabilitovaných skupin pak budou porovnávány.

V celé České republice se získané poškození mozku každoročně týká až osmdesáti tisíc lidí.

Co je získané poškození mozku a jak se projevujeZískané poškození mozku může vzniknout při dopravních nehodách, pádech nebo jako následek mozkové mrtvice. Zatímco nehody jsou příčinou poloviny všech získaných poškození mozku u lidí mladších 75 let, u těch starších se o to nejvíce zaslouží pády. Do skupiny takto zraněných lidí ale významně patří také děti do pěti let.

Přibližně pětina poranění mozku je zapříčiněna násilím – střelné poranění, zneužívání dětí. Jen tři procenta zranění má na svědomí sport. Ovšem až polovina poranění mozku vzniká v souvislosti s pitím alkoholu.

Následky po poškození mozku jsou většinou nevratné. Časnou a intenzivní rehabilitací se dají některé funkce obnovit. Mezi možná následky poškození mozku patří: poruchy motoriky, kognitivních funkcí – poruchy paměti, pozornosti, orientace, řešení problémů, organizace a posloupnost (plánování), poruchy vnímání, rozlišování pravé a levé strany a také psychosociální poruchy, jako jsou snížený náhled, apatie, agrese, porucha iniciace, neklid, labilita či snížená motivace. Zdroj: Wikipedia 

Autor: Zdeněk Kellner

26.7.2015
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
10

Chyba za miliony. Pojišťovny platily za léky i dvojnásobek

Ilustrační foto.
1 4

„Dobrá smrt." Máme se v Česku zase začít bavit o eutanazii?

Úkol pro exekutory: vymoci tolik, jako je čtvrtina státního rozpočtu

/INFOGRAFIKA/- Políčeno mají hlavně na lidi mezi 28 a 47 lety. Těch je mezi dlužníky víc než polovina. Převažují muži.

Pohledem Jana Kličky: Akademie českých prezidentů

Nuda to nebude. Miloš Zeman má s definitivní platností v prezidentské kampani minimálně dva protikandidáty z „těžší váhy". Oba dva jsou to – i s trochou nadsázky – akademici. Ten první a již dříve potvrzený textař Michal Horáček šéfoval Akademii populární hudby. Druhý, nově potvrzený Jiří Drahoš byl až do minulého týdne předsedou ctihodné Akademie věd ČR.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Poslední rozloučení s loutkoherečkou Helenou Štáchovou, "maminkou" Hurvínka

Ve velké obřadní síni strašnického krematoria v Praze se dnes rodina, přátelé a veřejnost rozloučí s ředitelkou Divadla Spejbla a Hurvínka Helenou Štáchovou. Loutkoherečka, scenáristka, režisérka a dabérka zemřela po těžké nemoci 22. března ve věku 72 let.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies