VYBERTE SI REGION

Loni došlo v Kutné Hoře na menší projekty, na ty rozsáhlé přijde řada letos

Kutná Hora /ROZHOVOR/ - Konec roku 2013 a první dny roku nového vedly řadu obyvatel Kutnohorska k zamyšlení: jaký vůbec ten uplynulý rok byl? A co pro ně ten nový chystá? Podobné otázky si kladl 
i starosta města Kutná Hora Ivo Šanc. Nejen z hlediska osobního, ale především ve vztahu ke své funkci.

12.1.2014
SDÍLEJ:

Ivo ŠancFoto: Jan Šmok

O úspěších, kterých se městu podařilo v uplynulém roce dosáhnout, ale i o projektech, kde situace trochu pokulhává, promluvil v následujícím rozhovoru. Co všechno tedy obyvatele Kutné Hory čeká v příštím roce?

Řada lidí koncem roku 2013 hodnotila, jaký pro ně vůbec byl. Jak uplynulý rok z obecného hlediska hodnotíte vy? Jaký 
z něj máte pocit?

Když se na minulý rok podívám z pohledu starosty, tak se povedla řada věcí investičních i řada projektů upravujících čistotu a vzhled města. Opravili jsme několik ulic, ukončil se také projekt vodohospodářské společnosti v řádové hodnotě stovek milionů korun - obnova čističky odpadních vod a kanalizace ve městě i některých přilehlých obcích. Zrenovována byla také sokolovna v Malíně, kde budova chátrala. Povedly se také některé nemateriální věci, například 
vznikl fond cestovního ruchu, kdy se podařilo sloučit hlavní vlastníky památek, včetně podnikatelů, kteří budou společně pracovat na propagaci města. To jsou věci, které se zdařily i navzdory tomu, že dotace státní i dotace Evropské unie jsou zmrazeny, protože skončilo jedno finanční období a druhé ještě nezačalo.

S jakými nemilými událostmi se muselo město vypořádat?

V loňském roce nás postihly povodně. Spadl nám historický akvadukt na Bylance, poškozeny byly i zdi kolem Vrchlice nebo most 
u Denemarku. Myslím ale, že vzhled města se v loňském roce zlepšil. Zeleň na sídlištích například vypadá velmi dobře, přes všechny nářky obyvatel naše sídliště ve srovnání s ostatními městy vypadají dobře. Nyní pokračujeme, začali jsme zónové čištění sídliště Hlouška. Loňský rok nás stál hodně úsilí 
v prosazování záměru výstavby sportovní haly. Nyní je již vše hotovo a připraveno výběrové řízení, se kterým musíme akci začít. V letošním roce by se mělo začít stavět. Dále nás spoustu politického úsilí stálo a stojí tepelné hospodářství města, kde se ukázalo, že jdeme správnou cestou. Snížili jsme provozní náklady zásadním způsobem, takže jsme mohli snížit i cenu tepla, což je 
v dnešní době mimořádná záležitost. Letos bychom měli ten náš systém napojit na levnější ekologické teplo získané spalováním slámy.

Tato situace vyvolává mezi lidmi hodně dohady. V čem tkví jejich jádro?

Bohužel musíme v tomto ohledu bojovat s řadou anonymních výkřiků, které mají jediný cíl, a sice nás zdiskreditovat. Možná za tím jsou 
i některé další zájmy, ale věřím, že lidé budou vycházet 
z toho, jaká bude realita, 
a hlavně z toho, jak funguje teplárenský systém. Dodávka je spolehlivá a s cenou jsme se dostali níž, nyní jsme mezi nejlevnějšími městy.

Kdybyste srovnal loňský rok 
z dlouhodobého hlediska s těmi předchozímu, došlo v případě města k nějakému významnému pokroku?

Na rozdíl od předchozích let jsme v roce 2013 nerealizovali žádný veliký stamilionový projekt. To z toho důvodu, že dotace nejsou a rozpočet města má svoje meze. Ale udělala se řada méně nápadných projektů a příprav realizací projektů pro letošní rok, jako je například již zmiňovaná hala, pořídili jsme také studii rekonstrukce bývalé školy Jana Ámose Komenského v ulici Na Náměti, kde se objevil záměr přestěhovat tam knihovnu 
a vytvořit tam kulturně - společenské centrum. Zájem máme také o obnovu domu Mikuláše Dačického na Komenského náměstí. Doufám, že v letošním roce získáme potřebnou dotaci a v roce 2015 by se dům opravil.

Hodně lidí se ptalo v loňském roce na osud domu Černý kůň. Pokud ale vím, tento dům není ve správě města.

Je to soukromý majetek. Vím, že spousta lidí tento rozdíl nerozlišuje, co je města, co soukromé a co náleží kraji nebo státu. Jsou věci, do kterých my nemůžeme zasahovat. To je právě případ domu Černý kůň. Ani stavební úřad, který v této věci rozhoduje, nespadá pod naše kompetence. Jsou zde i záležitosti, pozitivní i negativní, kde město není tím hlavním hybatelem. To je třeba případ rozhledny a restaurace na Kaňku. Je to skvělý projekt, pro město významný, ale je to soukromá záležitost, takže my se snažíme vlastníkovi pouze nějakým způsobem pomoci různými opatřeními.

Týká se tato situace i některých dalších významných kutnohorských objektů?

Podobně je to i v případě zahrad u jezuitské koleje, což je záležitost krajská. To jsou pozitivní případy. Mezi negativní případy bych zahrnul například situaci kolem kruhového objezdu na Karlově, kde bychom určitě chtěli, aby byl v provozu. Už měl být hotov v loňském roce, ale je to krajská záležitost, my zde máme zhruba desetiprocentní účast, protože tam budeme stavět nové chodníky a také osvětlení. Nyní je podepsaná smlouva a během prvního pololetí by to mělo být hotovo. Nejasno je kolem malínského mostu, což je záležitost státu, a věc se vyvíjí dost nešťastně. Má to co do činění se zákonem o veřejných zakázkách, který je v tomto případě tou brzdou.

Pakliže to shrneme, rok 2013 byl spíše takovou přípravou pro velké projekty, které budou realizovány v tomto roce?

Dá se to tak říct. Z části je to takto a z druhé části v roce 2013 jsme se snažili dát do pořádku celou řadu drobnějších záležitostí, které nevyžadují tak velké finance. Sem spadá právě například čistota města, obnova školních zařízení nebo sportovišť. Dokončilo se opláštění zimního stadionu, provedlo se odvodnění areálu pro plážový volejbal pod koupalištěm, který byl rok mimo provoz, připravuje se i obnova lehkoatletického stadionu Olympie. To vše jsou věci, které stojí čas, úsilí, práci, ale zatím ne tolik peněz. Hodně jsme se zaměřili i na oblast obnovy památek, kde se opravovaly některé části Vlašského dvora, například střecha, vnitřní vybavení. Dále sem spadá renovace areálu na Pirknerově náměstí, kaplička v Kouřimské ulici, památník na Kaňku, již zmiňovaný akvadukt, dva miliony korun jsme věnovali soukromým vlastníkům památkových objektů. 
I v této oblasti byla tedy zrealizována řada akcí.

Parkovací místa jsou stálý problém

S jakými hlavními problémy se občané v uplynulém roce museli dle vašeho názoru potýkat? Lze v těchto oblastech očekávat 
v rámci plánovaných změn zlepšení?

Dovedu si představit, že občané na sídlištích například vnímají problémy spojené se zónovým čištěním. Postupně si ale lidé na to začínají zvykat a myslím, že ohlas je celkově kladný. Problémy mohou vyvstat i v oblasti odpadového hospodářství. Víme, že někde se kontejnery zaplní rychleji, než jsme schopni zajistit odvoz. Možná část lidí vnímá problém s parkováním na sídlištích, ve městě, u nádraží. To je problém letitý. Prostorové možnosti jsou omezené - sídliště ani historické centrum zkrátka nenafoukneme. Na sídlišti dlouhá léta řešíme problémy majetkoprávní, jelikož část pozemků patří Státnímu statku Čáslav v likvidaci, a my na těchto pozemcích nemůžeme nic stavět a budovat.

Výstavba nového parkoviště je proto zatím v nedohlednu?

Nyní jsme zbourali panelák v Uhelné ulici, takže jednou z možností, které zvažujeme, je nechat na tomto místě vybudovat parkoviště. 
U hlavního nádraží jsme zatím od projektu nového parkoviště odstoupili, jelikož České dráhy chtějí za pozemky veliké finanční obnosy.

Jaké hlavní milníky byste z hlediska své pozice starosty 
v uplynulém roce jmenoval? Jak hodnotíte svá loňská rozhodnutí? Udělal byste nyní něco jinak?

Milník, který nás stál veliké úsilí, to bylo rozhodnutí 
o výstavbě sportovní haly. Dalším milníkem bylo dokončení obnovy sokolovny 
v Malíně. Dále bych jmenoval rozhodnutí o obnově stadionu Olympie. Jednou významnou věcí, která je ale spíše naše interní, ta se týkala našeho záměru města vytvořit kompostárnu. Bioodpad nyní vybíráme v hnědých popelnicích. Měli jsme připravenou žádost o dotaci. Potom ale přišla firma s nabídkou, která je pro nás zajímavější, budou zpracovávat bioodpad pro nás s nižšími náklady, než jaké by si vyžádala zamýšlená kompostárna. Takže to bylo rozhodnutí, které ale občané de facto hned nevidí. Pocítí ho jen na vývoji poplatků za zpracování bioodpadu, ale to není okamžité.

Jsou některá rozhodnutí z roku 2013, která s odstupem času hodnotíte jako ne zrovna šťastná?

Myslím, že jsme neudělali žádná významná rozhodnutí, která bych nyní viděl jako špatná. Spíše vidím, že v některých věcech jsme možná měli jít rychleji nebo tvrději k cíli. Jsou některé záležitosti, ve kterých jsme za ten rok příliš nepokročili. Týká se to například využití pivovaru, výstavby cyklostezky, obnova kulturního domu Lorec nebo otázka parkování na sídlištích – to jsou věci, které mě nyní napadají a které mě trápí.

Kutnohorsko je delší dobu okres s poměrně vysokou nezaměstnaností. Plánuje se v Kutné Hoře v této oblasti zlepšení? Budou mít v tomto roce občané Kutné Hory více pracovních příležitostí?

V posledních týdnech jsem mluvil se zástupci třech místních největších podniků: Philip Morris ČR, Foxconn 
a ČKD. Philip Morris je 
z těchto firem nejstabilněji usazen, společnosti se vede dobře. Nyní je ohrožuje nová evropská legislativa, týkající se omezení výroby mentolových a dalších cigaret. Zdá se, že firma se však s tímto problémem vypořádala a nemělo by to mít dopad na výrobu a změnu počtu zaměstnanců. Zvýšení pracovních příležitostí lze očekávat 
v případě firmy ČKD, která změnila svého majitele. 
I Foxconn připravuje další rozvoj.

Jak je vidět, v Kutné Hoře jsou firmy, které příležitost práce nabízí. V čem tedy podle vás tkví problém nezaměstnanosti?

Otázka je, zda je v Kutné Hoře dostatek kvalifikovaných lidí pro tuto práci. Něco podobného jako v případě ČKD platí i ve Foxconnu. Je nutno také řešit, zda u obyvatel Kutné Hory je o tato pracovní místa zájem a zda odpovídají požadavkům místních lidí. Problém s hledáním zaměstnání vyvstává dle mého názoru u mladých lidí vysokoškolsky vzdělaných a dále u žen a u lidí 
s nižší kvalifikací. Příchod nového většího investora 
v oblasti průmyslové výroby se v Kutné Hoře prozatím nerýsuje.

Objezd na Karlově usnadní dopravu

Jaké hlavní realizace projektů čekají občany v roce 2014?

Sportovní hala, stadion Olympie, kruhový objezd na Karlově, měli bychom obnovit další ulice, pokračovat se bude také v obnově parku pod Vlašským dvorem. V té jsme v loňském roce začali. 
V plánu je také obnova hlavního hřbitova U Všech svatých, která se bude týkat cest, zeleně - některé stromy jsou již přestárlé a i životu nebezpečné - a obvodových zdí. Čekáme také na dotaci na celkovou obnovu veřejného osvětlení, kdy by byla vyměněna svítidla a také některé sloupy. Chtěli bychom instalovat také nový řídící systém, který by reagoval na intenzitu osvětlení, na intenzitu dopravy. Ušetří se tím velké množství energie, jsou to ale desetimilionové investice.

Letos vás čekají komunální volby. Jak se na toto období připravujete, jaké jsou vaše plány?

Naše sdružení Šance pro Kutnou Horu se na volby již připravuje, určitě chceme pokračovat v naší práci, jelikož spousta věcí jsou dlouhodobé záležitosti a čtyři roky je krátká doba. Chceme připravit bilanci toho, čeho jsme za čtyři roky dosáhli. Před čtyřmi lety jsme nemohli vycházet z přesné znalosti podmínek ve městě a na úřadě, nyní však máme tyto informace k dispozici lépe než kdokoliv jiný. Můžeme 
a chceme stanovit velmi konkrétní a realistický výhled na další čtyři roky. Právě na tom chceme stavět naši kampaň.

Na jaká významná výročí se chystá v letošním roce Kutná Hora reagovat?

Snažíme se reagovat na standardní každoroční výročí a svátky. Někdy skromně 
a potichu, někdy okázaleji. Rok 2014 je stoletým výročím od začátku první světové války. Zatím jsme neuvažovali 
o nějakém specifickém připomenutí. Uvažovali jsme, že při některých společenských akcích toto výročí připomeneme. Rok 2014 je také rokem české hudby. Mezinárodní hudební festival bude toto výročí připomínat.

S jakými organizacemi a institucemi plánuje letos město navázat užší spolupráci?

Těchto organizací je celá řada. Určitě sem spadá Oblastní charita Kutná Hora, která dělá ve městě veliký kus práce v sociálních záležitostech, jako je například péče o lidi bez domova, o zdravotně postižené a tak dále. Jinak do sociální oblasti 
určitě patří i další organizace jako Centrum pro zdravotně postižené, Český červený kříž, Digno nebo Život 90. To jsou organizace, kterým přispíváme na jejich provoz, protože víme, že pro město 
a pro občany dělají spoustu věcí, na které bychom my sami nestačili.

Jak pokračuje spolupráce v oblasti kultury?

Zde si hodně slibujeme od spolupráce s Galerií Středočeského kraje, kde je značný potenciál. Jde jen o to, nasadit kapacity a nalézt čas, abychom společné projekty zrealizovali. Dále sem patří agentury, které pořádají kulturní akce, a nemohu opomenout ani nejrůznější kutnohorské spolky a sdružení. Těchto skupin je opravdu spousta.

Autor: Blanka Olišarová

12.1.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Politici nechápou, co je věda, jak funguje, říká nositel Nobelovy ceny za fyziku

Brno - Vědci se musí místo výzkumu věnovat papírování, kritizoval nositel Nobelovy ceny za fyziku Claude Cohen-Tannou-dji. „Moje děti se věnují vědě také a tráví šedesát procent času sepisováním zpráv," řekl ve čtvrtek fyzik publiku na VUT v Brně.

Taneční soutěž StarDance vyhrál Piškula před Bankem a Plodkovou

Praha - Vítězem osmé řady taneční soutěže StarDance se stal herec Zdeněk Piškula, který tančil s Veronikou Lálovou. Ve finále dnes předstihl lyžaře Ondřeje Banka s Evou Krejčířovou. Třetí skončila v diváckém hlasování herečka Jana Plodková s Michalem Padevětem. Odborná porota v přímém přenosu České televize ohodnotila stejným počtem bodů dnešní výkony Piškuly a Plodkové, Bank v tomto pořadí zůstal třetí.

Zaorálek míří do Turecka, jednat bude i o zadržených Češích

Ankara/Praha - Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek odlétá v pondělí na dvoudenní návštěvu Turecka. Chce jednat o migrační krizi a podpořit vzájemné obchodní vztahy, bude se ale zabývat i případem dvojice Čechů, kteří byli v zemi zadrženi kvůli údajné příslušnosti ke kurdským milicím. Věnovat by se měl i problematickému projektu stavby turecké elektrárny Yunus Emre, na který poskytla úvěr Česká exportní banka (ČEB) a pojistila ho státní pojišťovna EGAP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies