VYBERTE SI REGION

Mají se čeští chovatelé obávat výskytu afrického moru prasat?

Benešov - Vzhledem k tomu, že se africký mor prasat (AMP) vyskytuje nejen v Itálii, Litvě, Ukrajině, Rusku a Bělorusku, ale nově už i v Polsku a u hranic s Běloruskem, čeští veterináři míní, že by se chovatelé prasat měli mít na pozoru.

27.3.2014
SDÍLEJ:

Prasata ilustrační fotoFoto: Deník/Šárka Hoblíková

„Tím, že se africký mor prasat objevil v Polsku a zemích ruské federace, může být pro Českou republiku velkým problémem," připustil Josef Duben, mluvčí Státní veterinární správy (SVS) s tím, že o hrozícím nebezpečí SVS informovala všechny chovatele, myslivce i zpracovatele vepřového masa a upozornila je na možné riziko zavlečení této nebezpečné nákazy k nám.

Přestože Josef Duben pevně věří, že k nákaze nedojde, preventivní opatření už veterináři provádí. Například takzvaným aktivním monitoringem, což znamená, že ve všech krajích po celém území ČR se musí určité procento uhynulých divokých prasat vyšetřit, aby byla jistota, že příčinou úhynu nebyl africký mor prasat, a také proto, aby si ČR uchovala statut země této nákazy prosté.

„To je důležité také z hlediska možného obchodu. Každá takováto nebezpečná nákaza může totiž znamenat omezení obchodu, a to jak pro chovatele, tak zpracovatele masa," poznamenal Josef Duben.

Téměř stoprocentní úhyn

Africký mor prasat je virové, vysoce nakažlivé onemocnění podobné klasickému moru prasat, končící téměř ve sto procentech úhynem jedinců. Zvířata jsou malátná, mají horečku. Těžko dýchají, nepřijímají potravu, trpí krvavým průjmem, zvrací a mají modrou až modro-fialovou kůži. Přestože příznaky AMP nahání hrůzu, v České republice se nikdy nevyskytoval.

„Je potřeba zdůraznit, že tato nákaza není přenosná na člověka. Ale je nebezpečná chovům domácích prasat. V případě, že by došlo k nákaze, znamenalo by to všechna zvířata utratit, vyhlásit ochranné pásmo a bezesporu by to přineslo nemalé problémy i samotnému chovateli. Třeba finanční," uvedl mluvčí SVS.

Dodal, že poprvé na riziko zavlečení AMP do České republiky veřejnost SVS upozornila na začátku února letošního roku, opakovaně na konci měsíce a zhruba před týdnem v tiskové zprávě informovala SVS o aktivním monitoringu, čili vyšetřování uhynulých divokých prasat.

Týrání koně na Chvojně

S týráním zvířat se veterináři setkávají často.Pátá tisková konference na půdě Krajské veterinární správy (KVS) Benešov se nevyhnula ani otázce týrání zvířat. Přestože pracovníci oddělení ochrany pohody zvířat KVS provádí časté kontroly zejména ve velkochovech a prověřují podněty ze strany občanů, zamezit tomuto problému se jim nedaří.

V dohledné době se zřejmě pracovníci benešovské veterinární správy vrátí k případu týraných koní z hřebčína Franz Ferdinand na Chvojně. Tam na začátku roku 2011 našli stádo zhruba sedmi desítek koní ve zuboženém stavu. Zvířata byla vyhublá, měla přerostlá kopyta, a podle vyjádření ochranářů, kteří se snažili utrpení zbídačelých koní zmírnit alespoň krmením, dokonce pojídali své vlastní výkaly.

„Já o tomto případu samozřejmě vím, ale víc by vám jistě pověděl ředitel KVS Benešov Zdeněk Císař," odpověděl Josef Duben na dotaz ohledně týraných koní z Chvojna a dodal, že tento případ je důkazem toho, jak se chovatelé snaží postihu vyhnout. To znamená, že zvířata zatají, majetek převedou na někoho jiného, popřípadě napadnou dozorové orgány.

„K nám se informace o opětovném týrání zatím nedonesla. Ale pravda je to, že jsme oslovili majitele nebo chovatele koní, který na Chvojně je, aby nám umožnil kontrolu koní, jelikož objekt je uzamčený," uvedl ředitel KVS Benešov Zdeněk Císař s tím, že v současné době čekají na vyjádření majitele zvířat.

Autor: Martina Křečková

27.3.2014
SDÍLEJ:

Čeští vědci přišli na to, proč někteří lidé marodí častěji

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. 

Pes vběhl na cizí pozemek, majitel mu ustřelil přirození. Teď jej soudí

Klatovsko – Nelehký úkol stojí před klatovským okresním soudem. Musí rozhodnout, zda je Zdeněk Skalický (53 let) nebezpečný pistolník, který ustřelil samonabíjecí pistolí psu přirození jen proto, že vběhl na jeho pozemek, nebo šlo jen o nešťastnou náhodu, když se chovatel snažil bránit své ovce před útočícím predátorem.

Hra s ohněm skončila. Rakousko to zvládlo

Berlín – Němečtí komentátoři vesměs pozitivně hodnotí výsledek rakouských voleb, kdy v nedělních volbách vyhrál kandidát Zelených Alexander Van der Bellen nad Norbertem Hoferem ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies