VYBERTE SI REGION

Makovice kostela v Kutné Hoře vydala dokumenty z 18. a 19.století

Kutná Hora /FOTOGALERIE, VIDEO/ - Pamětní dokumenty, například záznam o požáru v roce 1834, ale i staré mince vydala makovice kostela svatého Jakuba v Kutné Hoře, kterou dělníci sňali z věže a spustili na zem. Církevní památka je výraznou dominantou města a prochází rozsáhlou obnovou. Historické materiály ukryté dlouhá léta v makovici zdokumentují odborníci a po skončení opravy se vrátí zpátky na vrchol kostelní věže.

3.6.2015
SDÍLEJ:
Fotogalerie
30 fotografií
Pozlacená makovice z věže sv. Jakuba ukrývala památky na předchozí rekonstrukce

Pozlacená makovice z věže sv. Jakuba ukrývala památky na předchozí rekonstrukceFoto: Deník/Irena Blahníková

„Pozor, máme tady i nějaký leták," upozornil při otevírání tubusů s dokumenty farář Jan Uhlíř. „Pan Jan Krčmář, klempíř v Hoře Kutné, si tady dělá po letech reklamu," poznamenal nad ušpiněným listem papíru ředitel kutnohorského archivu Vojtěch Vaněk.

Analyzovat poselství budoucím generacím ukryté v makovici mu nedalo velkou práci – za pár minut měl jasno. „Nejstarší dokumenty, které byly dnes nalezeny, pocházejí z roku 1741, následují dokumenty z roku 1785, 1836 a z roku 1870," shrnul Vaněk po prvotním prozkoumání.

Nejzajímavější jsou podle něj určitě zápisy pamětního charakteru, protože zaznamenávají i události, o nichž se odborníci jinde nemohou dozvědět. „Například o požáru kostelní báně v roce 1834 jsem takto podrobnou zprávu ještě nikde neviděl," podotkl Vaněk.

Pamětní záznamy

V pozlacené makovici byly i klasické pamětní záznamy, které historici znají i z jiných pramenů, například o složení městské rady nebo o tom, kdo byl v té době arciděkanem. „Tehdejší představení města měli samozřejmě snahu zaznamenat svá jména a své činy také pro budoucí generace," připomněl Vaněk.

K tubusům byly v mladším období, někdy kolem roku 1870, přiloženy i mince a také kniha Schematismus království českého z roku 1833. „To je celkem běžný tisk, který zaznamenával statistiku a topografii českého království. Byla tam všechna panství, města a podobně," řekl Vaněk. Z nalezených materiálů podle něj vyplývá, že makovice byla naposledy otevřena zřejmě v roce 1870.

Dokumenty by podle faráře Uhlíře mohly být o svatojakubské slavnosti vystaveny pro veřejnost v kostele nebo budově arciděkanství a pak se zřejmě vrátí na vrchol chrámu. A to i s nějakým vzkazem z dnešní doby.

Rekonstrukce kostela

Rekonstrukce kostela za více než 36 milionů korun zahrnuje restaurátorskou obnovu věžního zdiva, kamenných prvků na římsách, okenních kružeb a západního portálu. Opraveny mají být i okna, dveře, okenní vitráže nebo stroj a ciferníky hodin, vyměněny musejí být i napadené krovy věže. „Málokdo si uvědomuje, že krov věže je namáhaný nejen větrem, ale také teplem," uvedl památkář Aleš Pospíšil.

Arciděkanský kostel svatého Jakuba Většího je nejstarším z kutnohorských kostelů. Se stavbou se začalo po roce 1330, stavebním materiálem byl mezholezský pískovec těžený pod vrchem Vysoká. Před rokem 1420 byla stavba v podstatě dokončena. Kostel má 85 metrů vysokou severní věž, jižní věž zůstala nedokončena, zřejmě kvůli nestabilnímu terénu nad srázem do údolí Vrchlice. Původní stanovou gotickou střechu nahradila střecha sedlová.

Autor: ČTK

3.6.2015
SDÍLEJ:
Na soudní jednání ohledně sporu o nošení šátku dorazili i odpůrci islámu.
17 19

Vykázání veřejnosti i zpěv hymny: v Praze pokračuje soud proti hidžábu

Tesla Model S.
8

Majitel Tesly uvízl v poušti. Auto nestartovalo kvůli ztrátě mobilního signálu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím /FOTOGALERIE/- Střední Itálii dnes postihla série zemětřesení o síle vyšší než pět stupňů. Informovalo o tom seizmologické středisko EMSC a italská média. Otřesy pocítili obyvatelé regionů Abruzzi, Marche a Lazio, které zasáhla série silných zemětřesení už loni. Podle italského premiéra Paola Gentiloniho si zemětřesení zřejmě nevyžádala žádné oběti. První menší škody hlásí například město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu. Zjišťování následků otřesů komplikuje sníh a mráz.

Poláci o olympiádě v Krkonoších: Velká šance, jakkoli se to může zdát bláznivé

Vášnivé diskuse rozpoutalo prohlášení polských měst Karpacz a Szklarska Poreba uspořádat zimní olympijské hry 2030 v Krkonoších, společně s českými středisky.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies