„Po porodu nevykazuje žádné známky zhoršení zdravotního stavu. Má dostatek mléka, o čemž vypovídá jednak vynikající pohyblivost hříběte, tak příkladná četnost sání, která je zhruba pětkrát až šestkrát za hodinu," říká Martina Komárková z Výzkumného ústavu živočišné výroby a Univerzity Karlovy.

I chování klisny odpovídá učebnicovým příkladům. Po porodu se klisna držela dále od členů stáda. „Díky tomu si nově narozené hříbě takzvaně vtiskne svou matku a i ona se naučí ho rozpoznávat, vytvoří si tak exkluzivní pouto, které bude trvat přinejmenším několik let," doplňuje Martina Komárková.

V pátek ráno byly matka 
i hříbě obklopené ostatními koňmi. „Matka udržuje hrozbami zvědavé klisny v dostatečné vzdálenosti, a pokud některá naruší její osobní prostor, okamžitě hříbě zakryje vlastním tělem a odvádí ho 
z jejich dosahu. Hřebec Firestarter pár pozoruje zpovzdálí, naštěstí nevykazuje známky agresivního chování a ani Sgurr nejeví nervozitu či strach, pokud se přiblíží," podotkla Martina Komárková.

Hřebec se ke stádu připojil teprve v letošním dubnu. Jelikož ale březost u koní trvá jedenáct měsíců, nemůže být otcem hříběte. Sgurr totiž musela zabřeznout již na konci listopadu. Vědci ze Skotska, odkud Sgurr do Milovic přijela, již zjišťují identitu samce.

Divocí koně přijeli do Milovic 28. ledna 2015. Pocházejí z anglického Exmooru, kde žijí od nepaměti ve volné přírodě. První písemná zmínka o nich pochází již z roku 1086 a patří k nejstarším záznamům o volně žijících koních v Evropě. Genetické výzkumy z posledních let ukázaly, že právě koně z Exmooru odpovídají svým vzhledem a zbarvením původním divokým koním Evropy. Nedávno bylo navíc 
u exmoorských koní identifikováno několik unikátních genetických znaků, které jako jediní sdílejí s vyhynulými divokými koni z Evropy.