VYBERTE SI REGION

Místo čerstvého chlazeného masa lidé často kupují rozmrazené z Polska

Kounov /FOTOGALERIE/ - Jedna z mála zemědělských firem, která má živočišnou výrobu, je Probios Kounov. Jako jediní na Rakovnicku tam chovají krůty. Mají vlastní chov i porážku. Dalo by se říci, že je to stav přímo ideální. Co ve firmě vyroste, hned vedle se porazí a zpracuje a lidé tam mají čerstvé maso,s jasným původem, které vyrostlo „doma."

7.3.2016
SDÍLEJ:

Chov krůt v KounověFoto: Deník/Šárka Hoblíková

Jenže udržet chov je v současnosti těžké z několika důvodů. Chovatelé drůbeže se nedočkali podpory ani od státu. Při rozdělování zemědělských dotací se na ně jaksi zapomnělo. Dotace jsou v této chvíli vázány hlavně na rostlinnou výrobu. Z živočišné výroby podporují skot a z části prasata, drůbež ani trochu.

Další otázkou je výkupní cena masa. Provoz malé, téměř manufakturní porážky v Kounově je nákladný, ale výkupní cenu diktují velké zpracovatelské podniky a jatka, která už ani v České republice nejsou. Před patnácti lety byla cena za kilogram masa v živé váze vyšší než nyní.

V roce 2000 cena živých krůt spadla z dvaačtyřiceti na dvacet šest korun za kilogram. Od té doby cena pomalu stoupá, teď se pohybuje kolem dvaatřiceti korun. Ale například za krmné směsi chovatel zaplatí zhruba o šedesát procent více než před patnácti lety.

Vývozem živých krůt z naší republiky mizí navíc i přidaná hodnota. Krůty se tu sice vykrmí, ale odvezou se za hranice, kde se zabijí a zpracované maso se doveze sem do našich marketů, místo toho, aby měli práci naši lidé.

Dovoz ze zahraničí

Nemalým problémem je dovoz levného masa ze zahraničí. Čerstvé maso z domácího chovu se k zákazníkovi často ani nedostane. Z některých obchodů si v dobré víře přinese domu čerstvé chlazené krůtí maso, ale to je dovezené z Polska zmražené. Obchodník ho rozmrazí a ve výsledku prodá jako chlazené.

„Zákazníci, pokud se kolem obchodu s masem nepohybují, rozdíl mezi chlazeným a rozmrazeným masem nepoznají. Tyhle podvody pak tlačí cenu dolů a my nemůžeme dodávat maso za ceny, které by nám ekonomiku držely výše," podotkl ředitel Probiosu Pavel Řepík.

Stává se tak hlavně v Praze, kam maso z Kounova míří dvakrát v týdnu. Zájem by tam o něj byl, ale problém je s výkupní cenou. Chlazené maso má totiž svá úskalí. Protože obchodování s ním je náročnější, je také za vyšší cenu než mražené. Na to právě nechtějí někteří řezníci slyšet. Požadují cenu jako za mražené maso, pokud ji nedocílí, nakoupí z Polska levné mražené maso. To pak rozmrazí a často ho prodávají jako chlazené.

Omezení zastávek

Ale maso z kounovského chovu je čerstvé a chlazené. K dostání je přímo v porážce, kde si maso objednávají i různé firmy ve větším množství. Obrat tak vychází vyšší než dodávky do Prahy, kam maso putuje dvakrát v týdnu, buď do malých řeznictví, obchodů a porcoven. Kromě Prahy, Kladna a Slaného zásobovali Kounovští také několik lázeňských domů v Karlových Varech. To ale skončilo pro nepřijatelné podmínky.

Na zásobování marketů je chov moc malý, a protože produkuje výhradně chlazené maso, je nutné prodat drůbež celou v krátké době, ne jen některé části. Dále se maso rozváží jedenkrát za dva týdny do několika vesnic. „Uvažujeme o omezení zastávek, protože na některých objem prodaného masa nezaplatí ani člověka ani auto," vysvětloval Pavel Řepík. V obchodech v Rakovníku maso z Kounova není.

Vývoz do Polska

Hala pro výkrm krůt se musí zastavit naráz. V místní porážce jsou ale schopni zpracovat jen její část, proto chovatelé dodávají živou drůbež ještě na jiná jatka. V Čechách už ale kromě malých porážek jako v Kounově, nefungují jatka, která odeberou naráz třeba kamion drůbeže. Proto se živé vykrmené krůty vozí do Rakouska, Polska nebo Německa.

Z Kounova krůty putují do Polska z důvodu nejpříhodnějších podmínek. V Polsku ale kolem nového roku poklesl kurz zlotého asi o padesát haléřů, pro chovatele to ale znamená ztrátu padesát tisíc na kamionu drůbeže.

Ztrátový chov

Chov krůt je pro firmu v této chvíli ztrátový. Rozhodnutí o jeho zrušení zatím chovatelé odkládají. Porážka, kterou vybudovali v roce 1997 odpovídá podmínkám EU. Znamená to prodej masa do celé EU.

„Stále také čekáme na to, že se pozice chovatelů drůbeže u nás změní, například že se chov podpoří dotacemi. Že budou vázané na produkci živočišné výroby, ale bohužel zatím jsou stále dotace na hektary rostlinné výroby. V živočišné výrobě se rozdělují dotace na skot a trochu na chov prasat, ale na drůbež není vůbec nic," konstatoval Pavel Řepík.

Navíc, pokud chce firma například vysoutěžit dotace v rámci projektu obnovy venkova, má lepší vyhlídky na její získání, pokud má živočišnou výrobu, ale drůbež se do živočišné výroby zatím vůbec nepočítá.

Místo skotu

Chov krůt byl v Kounově založen v roce 1993. Důvod byl jednoduchý. V tu dobu už se v celé západní Evropě běžně choval širokoprsý hybrid vyšlechtěný z velké bílé kanadské krůty.

Odbyt byl slušný, na hlavu se spotřebovalo asi osm kilogramů krůtího masa, v České republice pouhé necelé dvě kila. Předpokládalo se, že i tady bude hlad po krůtím mase. Proto tehdy vznikla na zelené louce firma na zpracování krůtího masa. Její zástupci sháněli chovatele krůt, kteří by jim na smlouvu drůbež dodávali. Proto v Probiosu Kounov s chovem začali.

Podtlaková hala

„Tehdy jsme zrovna omezovali chov skotu. Zůstali nám prázdné stáje a krůty se dají od šesti týdnů chovat v upravených stájích po skotu. Vybavili jsme první stáj krmným a napájecím zařízením i plynovým vytápěním. Vznikla tak podtlaková hala. Zájem o krůty byl obrovský," popisoval začátky ředitel Probiosu Kounov Pavel Řepík.

Jeden zástav tvořil zhruba jen tři tisíce kusů, takže se dělaly dva až dva a půl za rok. Krůty se prodávaly živé. První rok na Vánoce lidé jednu stáj úplně vykoupili. Po té se začaly chovy postupně rozšiřovat po celé republice a zájem postupně opadal. K tomu se ještě ukázalo, že u nás lidé stále nejvíce jí vepřové maso. Firma vykupující krůty od chovatelů zkrachovala.

Vlastní porážka

„V roce 1996 jsme úplně zrušili chov skotu a výkrm krůt zvětšili o další tři stáje. Sháněli jsme odbyt sami a přišli jsme na nápad zřídit porážku," uvedl Řepík. To bylo v roce 1997. Tehdy se tu drůbež jen porážela a chladila.

K zákazníkovi šly celé vykuchané kusy. Za dva roky tu začali s porcováním krůt na díly. Vzápětí vyráběli výrobky. Nyní se tu produkují chlazené celé nebo porcované krůty uzené nebo syrové, dále krůtí tlačenka, šunka, rolka a aspik.

Chov je v této chvíli schopen vyprodukovat čtyřicet pět tisíc krůt ročně. Ale nejede naplno. Ročně vykrmí tak pětadvacet tisíc.

Problém s váhou

Výkrm začíná nákupem jednodenních kuřat. Ta se odchovávají ve vytápěné hale. Ve věku šest týdnů putují do stájí, kde jsou do konce výkrmu. Krůty dostávají granulované krmné směsi, protože sypké by poměrně velká drůbež rozprášila.

Krůta se vykrmí za patnáct týdnů, krocan za jednadvacet. V té době krocan dosáhne zhruba devatenáct kilo, krůta osm kilogramů. V závěrečné fázi výkrmu se musí pečlivě sledovat zdravotní stav. Zvláště krocani nejvíce přibírají a jejich kostra má někdy problém váhu unést. Důležité je sucho a dostatečná podestlýlka slámou. Úhyny před koncem výkrmu znamenají nejvyšší ztráty.

Krůty do šesti týdnů ošetřují dva lidé, protože jsou velmi náročné a ošetřovatelé u nich musí být čtyřiadvacet hodin. Střídají se tedy ve dvanáctihodinových směnách. Ostatní haly se staršími kusy obslouží jeden člověk. Další pracuje jako zásobovač pro všechny čtyři stáje. Naváží slámu, vozí zvířata do porážky, pomáhá při čištění stájí a podobně.

Čtěte také: Veterináři nechají zničit tuny pochybného masa

Autor: Šárka Hoblíková

7.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Syrská armáda je v centru Halabu, povstalci žádají příměří

Damašek - Syrská armáda ovládla všechny části Starého Města v Halabu, které dosud kontrolovala opozice. Oznámila to dnes organizace syrských ochránců lidských práv (SOHR), která sídlí v Británii a o situaci v Sýrii má zprávy od svých informátorů. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že při útoku povstalců přišel o život jeden ruský vojenský poradce. Z východní části města podle SOHR od poloviny listopadu kvůli prudkým bojům odešlo na 80.000 lidí a povstalci dnes požádali o pětidenní příměří.

Babiš obhajoval rozpočet, dle něj je podstatné, že deficit klesá

Praha - Vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO) před jednáním Sněmovny obhajoval navržený deficit státního rozpočtu na příští rok ve výši 60 miliard korun. Podle něj je podstatné, že se od začátku funkčního období vlády daří deficit postupně snižovat, stejně jako státní dluh. Odmítl také výtky opozice, že je v rozpočtu málo investic.

Vysmívaný uklízeč z Rijádu získal po kampani na netu šperky

Rijád - Bangladéšský uklízeč ze saúdskoarabské metropole Rijádu, jemuž se na sociálních sítích vysmívali za to, jak na fotografii zírá do výlohy klenotnictví, po internetové kampani na jeho podporu získal sadu zlatých šperků. Lidé mu také přislíbili tisíce rijálů, informovala televizní stanice CNN.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies