VYBERTE SI REGION

Mladá Boleslav má vicemistryni světa v bezmotorovém létání

Mladá Boleslav /ROZHOVOR/ - Dana Nováková pracuje jako geodetka, volné dny ale tráví v oblacích. Ne s hlavou v oblacích, nýbrž s bezmotorovým letadlem. Z mistrovství světa v srpnu přivezla stříbrnou medaili. Jen těsně člence mladoboleslavského aeroklubu unikl titul mistryně světa v bezmotorovém létání.

12.9.2015
SDÍLEJ:

Náměstek primátora Daniel Marek gratuluje pilotce Daně Novákové ke stříbrné medaili z mistrovství světa.Foto: Deník/Martin Weiss

„V předposlední disciplíně jsme to bohužel přehnali se strategií, přestože jsme byli po celou dobu s další českou reprezentantkou ve vedení," přiblížila sportovkyně zážitek ze srpnových závodů v dánském Arnborgu.

Ve standardní třídě tak nakonec kralovala Francouzka Aude Grangeray s celkovým ziskem 4967 bodů, Dana Nováková získala jen o deset bodů méně a obsadila tak skvělé druhé místo, bronzovou medaili z Dánska přivezla Jana Vepřeková z Aeroklubu Dvůr Králové.

Danu Novákovou na magistrátu přivítal v tomto týdnu náměstek primátora Daniel Marek. Dozvěděl se například, kdy je během roku nejvhodnější doba na plachtění, jak probíhají mezinárodní plachtařské závody, nebo i to, že manžel i syn úspěšné pilotky také propadli kouzlu bezmotorového létání. 

Je to pár týdnů od dánského mistrovství světa. Jak se vám v Dánsku létalo?

Tamní proudy jsou hodně ovlivněny mořem a ta termika není zdaleka tak pěkná jako u nás. Piloti tady na těch samých letadlech, jaká jsme měly v Dánsku my, létají rychlostí 120 až 150 kilometrů a stoupají do výšek až kolem šesti kilometrů. Nám k vítězství stačilo létat ve výškách 850 metrů nad terénem a dosahovat rychlosti 66 kilometrů v hodině.

Jak probíhá takové mistrovství plachtařů?

Například letos trvalo třináct dní. Pokud jsou vhodné podmínky, vyhlásí se start a závodníci z různých kategorií jdou do vzduchu. Závod může vypadat například tak, že piloti po vzletu krouží a na trasu se mohou pustit podle svých zkušeností a aktuálního počasí. V rámci popularizace tohoto sportu se ale dělá i start podobný Formuli 1. Všichni vystoupají, otevře se jim páska a ten, kdo doletí první, dostává body. Vždycky také záleží na tom, kolik pilotů doletí do cíle.

Ve kterých zemích má plachtaření největší popularitu? Odkud se letos na mistrovství sjížděli závodnice?

Asi nejlepší plachtaři jsou v Polsku a mnoho je jich také v Německu. Účast je ale vždy otázkou dopravy, která je na závodech to nejdražší. Cesta na závody po Evropě je jednoduchá připevníte letadlo za auto a jedete. Třeba do Austrálie ale musíte letadlo poslat kontejnerem na lodi, za který se platí půl milionu korun. Do něj se vejdou tak tři letadla. Proto na těch závodech v Dánsku byla pouze jedna Japonka a dvě Australanky.

Jak jste se k létání dostala?

Jako dítě jsem bývala spíš kluk než holka. Vybírala jsem si takové koníčky jako třeba horolezectví. Jako děti nás hrozně zajímala druhá světová válka a piloti, takže jsem nakonec skončila u létání. U nás v rodině k tomu ale nikdo vztah neměl. V patnácti letech jsem přišla poprvé do Aeroklubu Mladá Boleslav s obavou, že mě do letadla nepustí. Nosila jsem tehdy brýle. Nikomu to ale nevadilo, bylo nás tam víc takových. Plachtařina mě hned chytila a ostatní koníčky šly stranou. Z koníčku se stal celoživotní a časem dost náročný kůň.

Zmínila jste, že létání byl spíše koníček pro kluky. Byla jste jediná mezi mladými piloty? A jak bylo plachtění oblíbené?

Začínala jsem ještě za socialismu. Tehdy se za to ještě neplatilo, ale museli jsme si nadělávat brigádnické hodiny, třeba opravovat letadla, traktory, pečovat o letiště. Díky tomu nás bylo v elementárce třeba třicet. Dnes je tam tak pět lidí. V té naší skupině začínalo pět holek a dvacet kluků a dokončili ji překvapivě čtyři piloti a čtyři pilotky.

Na stupních vítězů. Dana Nováková je na snímku vlevo.

Dana Nováková z Aeroklubu Mladá Boleslav skončila na druhém místě.

Co se musí plachtař naučit jako první?

Nejdříve pilotovat letadlo a potom se učí plachtit, udržet se ve stoupavých proudech. To už je pokračovací výcvik. V momentě, kdy pak dokončíte přelet padesát kilometrů, vydržíte sám pět hodin ve vzduchu a vystoupáte do tisíce metrů, dostanete Stříbrné C a stanete se pilotem sportovcem. To už můžete závodit a létat sám.

Kdy je ideální doba na bezmotorové létání?

Nejlepší je jaro, kdy jsou velké výkyvy teplot. Když slunce ohřeje zemi a ten teplý vzduch začne stoupat, to jsou právě ty stoupavé proudy, které potřebujeme. Nejdelší a nejkrásnější přelety jsou v květnu. Letos v létě tady byla pro plachtaře taková menší Austrálie a výšky základen jsme měli až ve třech tisících metrech. Jindy nesmíme nad 2750 metrů, protože ve třech kilometrech už začínají letové dráhy dopravních letadel. To nejlepší počasí jsem si tady u nás ale moc neužila, protože jsem právě byla na tom mistrovství v Dánsku.

Kolikrát jste během své pilotní kariéry nedoletěla?

Mockrát.

A jsou časté nehody?

Stávají se jen zřídka a v drtivé většině to bývá vinou pilota. Tady u nás spadají plachtaři pod Úřad civilního letectví a jeho kontroly jsou dost přísné, takže letadla jsou v dobrém stavu. Největší nebezpečí je, když sedáte do zarostlého pole a nevíte, co na vás pod tou travou čeká. Například tam mohou být zapomenuté brány. Při závodech hrozí srážky ve vzduchu, protože v jednom proudu se točí třeba i dvacet letadel. Takovou nehodu, že pilot musel přistávat jen s polovinou křídla, tady u nás ale pamatuji z doby někdy před pětadvaceti lety. V Polsku došlo nedávno dokonce k tragické srážce, a to nad obydleným územím. Už to vypadalo, že tam plachtaření zakážou.

Jak drahé je plachtaření jako koníček?

V rodině už létáme všichni tři, já, manžel i syn, který je úřadujícím mistrem ČR juniorů. Vlastníme letadlo klubové třídy Cirrus, na kterém aktuálně létá právě syn. Jak už jsem říkala, drahá je především doprava, letadlo může stát podle třídy od půl milionu do osmi milionů korun. Syn se nyní chystá na mistrovství světa juniorů do Austrálie a náklady odhaduji na 350 tisíc korun.

Na jeho kariéře jistě poznáváte, kam se během let díky vývoji techniky bezmotorové létání posunulo. V čem je jiné?

V době, kdy jsme začínali my, jsme museli podstatně víc studovat termiku, sledovat kurz, podle mapy si dělat srovnávací navigaci a také fotit otočné body kvůli kontrole průletů. Například jsme museli vědět, jak poznat z mraků, kde jsou stoupavé proudy. Dnes je každé letadlo vybavené GPS navigací, na obrazovce vidíte mapu, kde jste, kam letíte, jak to máte daleko, jaký fouká vítr, jaký máte dokluz a jakou potřebujete výšku, abyste se dostali do cíle. Zkrátka se můžete víc věnovat samotnému řízení. Přestože závodit lze třeba i v 60 letech, i my starší na sobě musíme pracovat, abychom s těmi mladými udrželi krok.

Autor: Martin Weiss

12.9.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Při náletech v syrské provincii Idlib zahynulo nejméně 46 lidí

Damašek - Při několika náletech v syrské provincii Idlib, ovládané z velké části povstalci, zahynulo dnes nejméně 46 lidí. Většina mrtvých jsou civilisté, uvedli opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies