VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na 143 neslyšících připadá jeden tlumočník. Pojďte tu situaci změnit. Jde to

Praha - Historicky první obor Tlumočnictví českého znakového jazyka (ČZJ) se poprvé otevře na Vyšší odborné škole při SŠ, ZŠ a MŠ Štefánikova v Hradci Králové pro děti s vadami sluchu letos na podzim.

13.8.2016
SDÍLEJ:

Prezident organizace Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel (ASNEP) Petr VysučekFoto: archiv PV

V naší zemi je stále katastrofální nedostatek těchto tlumočníků, kteří zprostředkovávají neslyšícím komunikaci s většinovou slyšící společností. Jedná se o získávání informací na úřadech, soudech, u lékaře či v bankách. Ale také sem patří i kvalitní vzdělávání dětí s vadami sluchu. Ve srovnání se světem, kde na čtyři až pět neslyšících připadá jeden tlumočník, se zhruba 143 českých neslyšících o jednoho tlumočníka doslova pere. Proč tomu tak je a jak situaci vidí do budoucna, jsme si povídali s prezidentem organizace Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel (ASNEP) Petrem Vysučkem.

Jak je možné, že je takový nedostatek tlumočníků českého znakového jazyka? Kde se stala chyba?

To by bylo na dlouhé povídání. Příčinu můžeme hledat v naší komunistické minulosti. Neslyšící nesměli ve školách používat znakový jazyk, nestudovali vysoké školy a respekt ke znakovému jazyku i neslyšícím nebyl žádný. Nikoho na vyšších místech tento fakt netrápil. Lidé s jakýmkoli hendikepem byli na okraji zájmu tehdejší společnosti. Proto nebylo potřeba nejen vychovávat, ale ani myslet třeba na obor profesionálních tlumočníků do ČZJ.

Může se nedostatek tlumočníků vázat i k chybějícím zákonům?

Ano, přesně tak. Už v roce 1998 byl sice přijat zákon, který uznal ČZJ jako plnohodnotný jazyk a uznal i základní práva neslyšících lidí. Přesto stále neexistují vyhlášky k tomuto zákonu. V praxi to vypadá tak, že není jasné, v jakých situacích mají neslyšící na tlumočení právo a kdo tlumočníky platí. Také nikdo neví, kdo má proplácet kurzy znakového jazyka pro rodiče neslyšících dětí. Dneska funguje tlumočení jako sociální služba, což není ideální situace. Nikde není popsáno, jak by takové vzdělání mělo vypadat, a co se stane, když jej škola odmítne dítěti zajistit.

Znamená to, že zájmy neslyšících nejsou vnímány politickou reprezentací vážně?

Bohužel ano. I když se v jednáních na nejvyšší politické úrovni za poslední dva roky hodně pokročilo. Za toto jsem velmi vděčný.

Je až neuvěřitelné, že u nás na 143 neslyšících připadá jeden tlumočník. Je možné tuto situaci změnit, zlepšit?

Možnosti, kde vzdělávat tlumočníky českého znakového jazyka a změnit situaci k lepšímu, jsem začal hledat na podzim 2013. Tehdy jsem se stal prezidentem střechové organizace neslyšících ASNEP. Jako první jsem oslovil vedení Univerzity v Hradci Králové, ale bez výsledku. Univerzita neměla a nemá odborné garanty oboru. V naší zemi chybí vzdělaní odborníci, nemáme docenty a profesory v daném oboru. Stejně jsem pochodil i na vysokých školách v Praze a Brně. Nakonec jsem se svěřil ředitelce SŠ, ZŠ a MŠ v Hradci Králové paní Rindové, která jako jediná škola v Česku plně respektuje vzdělávání neslyšících podle jejich komunikačních možností. K mé radosti jsme začali jednat.

Promiňte, co znamená spojení: respektuje vzdělávání neslyšících podle jejich komunikačních možností?

Znamená to, že respektuje český znakový jazyk jako mateřský jazyk neslyšících dětí, stejně jako čeština je mateřským jazykem slyšících. Respektuje také kulturu neslyšících. Škola má skvělé výsledky ve vzdělávání neslyšících, hodně jejích studentů úspěšně pokračuje ve studiu na vysokých školách a dobře se uplatňuje na trhu práce. Výsledky výuky a vzdělávání studentů na této škole jsou uznávané za hranicemi ČR. Opírá se o zahraniční spolupráci s odborníky na vzdělávání dětí a studentů ve znakovém jazyce. Příkladem spolupráce je Gallaudetova univerzita v USA, která patří k nejlepším na světě.

Řekl jste komunita neslyšících. O jakém počtu lidí se bavíme?

Mluvíme o jazykové a kulturní menšině. Komunitu neslyšících spojuje znakový jazyk a také kultura a zvyklosti odlišné od většinové slyšící společnosti. Je těžké říci přesný počet neslyšících. Obecně se uvádí, že v ČR je přes půl milionu lidí se sluchovým postižením. Nejsou to jenom lidé neslyšící. Patří sem také nedoslýchaví, ohluchlí a lidé s kochleárním implantátem. Každá tato skupina je specifická a každá má jiné komunikační potřeby. Ale nejhůře diskriminovanou skupinou jsou neslyšící, jejichž mateřským jazykem je ČZJ.

Zpátky k Vyšší odborné škole (VOŠ) a oboru tlumočník ČZJ. Jak se podařilo přesvědčit zřizovatele školy a zástupce ministerstva školství, aby obor vznikl?

Byl to dlouhý vyjednávací a dokazovací proces. Všechno si vzala na triko a na zodpovědnost ředitelka Iva Rindová. Tehdy jsem neměl představu, kolik bezesných nocí jsem jí připravil. Neumíte si představit, co úsilí musela vyvinout, aby moji představu naplnila. Kolik lidí na Královéhradeckém kraji, který je zřizovatelem školy, ale i na příslušném odboru ministerstva školství musela přesvědčit o tom, že daný obor je potřebný pro zlepšení života neslyšících lidí u nás. Bylo nutné postavit osnovu profesionální výuky, zajistit dostatek profesionálních a vzdělaných pedagogů, vytvořit příslušné materiály k výuce a mít k dispozici prostory pro tříletý vzdělávací obor. Letos na podzim otevíráme první ročník prvních budoucích tlumočníků ČZJ.

Stávající obor na pražské FF UK, kde se vychovávají noví tlumočníci ČZJ nestačí?

Čekal jsem tuto otázku. Obor se vyučuje na Ústavu jazyků a komunikace neslyšících. Tlumočení, jako jeden ze tří specializací, si studenti vybírají až na konci studia. Tudíž obsah a délka výuky nejsou dostatečné pro praxi. Studenti se při studiu věnují hlavně lingvistice, která není oborem čistě zaměřeným na tlumočnické vzdělávání.

A výuka tlumočnického oboru na vyšší odborné škole splňuje podmínky k tlumočení?

VOŠ je pro výuku tlumočnictví ideální. Při ní se plně zaměříme jak na teorii tlumočení, tak na praktickou výuku českého znakového jazyka a tlumočnických dovedností. VOŠ bude mít v každém semestru povinnou praxi. Jde nám o to, aby absolventi své znalosti mohli co nejlépe uplatnit ve své práci. Při snahách o založení oboru na vysoké škole jsme naráželi na požadavek, aby výuka byla zaměřená spíše na teorii. Chyběl dostatečný počet hodin věnovaných praktickému vyučování, který způsobuje omezené možnosti uplatnění absolventů v praxi.

Nový obor se bude vyučovat při škole určené dětem s vadami sluchu, kde budou studenti VOŠ denně potkávat neslyšící děti. Může to být pro ně také určitá výhoda?

Je to ohromná výhoda. Studenti tlumočnictví se budou setkávat s neslyšícími dětmi i dospělými všech věkových kategorií. Na VOŠ budou samozřejmě učit i neslyšící pedagogové. Studenti budou moci neustále procvičovat svoje znalosti v ČZJ a poznají i kulturu a mentalitu neslyšících lidí. Ihned propojí získanou teorii s praxí. Navíc je takovéto prostředí i perfektním příkladem inkluze slyšících a neslyšících.

Jaká je struktura programu vyšší odborné školy a jaké uplatnění budou mít její absolventi?

Jedná se o tříleté denní studium. Strukturu programu nám pomáhal sestavovat odborník na vzdělávání tlumočníků z USA, který žil delší dobu v ČR a zná dobře situaci u nás. Nabízíme možnost finančně dostupného ubytování přímo v komplexu naší školy. Pokud někdo ze zájemců ovládá český znakový jazyk, má možnost individuální úpravy rozvrhu. Studenti, kteří ČZJ neumí, se jej budou učit 12 hodin týdně. Všichni pak budou docházet na teoretické i praktické předměty. Jak už jsem řekl, v každém semestru budou studenti chodit na praxi, a budou tak přímo ve spojení s komunitou neslyšících. Je to stejné, jako při studiu jiného cizího jazyka. Naši absolventi se uplatní jako tlumočníci ve školách nebo při tzv. komunitním tlumočení, což je tlumočení na úřadech, u lékaře nebo při tvorbě překladů z českého jazyka do znakového a obráceně.

Kde se lze přihlásit a kde seženou zájemci informace?

Máme sice za sebou první kolo přijímacího řízení, ale zájemci se mohou ještě hlásit do druhého kola. Uzávěrka přihlášek je 18. srpna a druhé kolo proběhne začátkem září. Podmínkou je ukončené maturitní studium, zaslání motivačního dopisu a přihlášky. Všechny informace najdou na www.neslhk.com. Těšíme se na početnou skupinu první generace plně vzdělaných profesních tlumočníků.

Autor: Hana Marie Kunešová

Autor: Redakce

13.8.2016
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
5 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies