VYBERTE SI REGION

Na Jemništi chtěla brigádničit, šest let pak byla kastelánkou

Benešov /ROZHOVOR/ - Když se Jolana Štefková, rodačka z hlavního města, ale obyvatelka Benešova hlásila v roce 2008 na brigádu do kavárny zámku Jemniště, ani ve snu by ji tehdy nenapadlo, že v jedné z nejkrásnějších historických staveb Česka stráví pracovně nepřetržitě i dalších šest let.

18.1.2014
SDÍLEJ:

Jolana Štefková na snímcích pořízených na Jemništi.Foto: Magdalena Straková

Byly to podle mladé ženy roky nezapomenutelné, ale také plné vypětí a pracovního nasazení. Pokud někdy na zámku, kterým byla a je doslova uchvácena, zůstávala kvůli úspoře času i přes noc, nikdy prý příliš hlubokým spánkem v historických komnatách nespala.

„Nikdy jsem tam nespala příliš tvrdě. Zřejmě jsem pod tíhou zodpovědnosti zůstávala stále ve střehu," vzpomíná s tím, že to ale v žádném případě neměla na starosti strašidla, kterých podobné stavby bývají v lidové slovesnosti plné.

„Jemniště je z doby vrcholného baroka a původně bylo koncipováno pouze jako letní sídlo. Žádné hrůzostrašné příběhy, kterých byl svědkem kdejaký hrad, se tam neděly," usmívá se Jolana Štefková.

Po nástupu na Jemniště se musela naučit podrobně jeho historii. Ale její pracovní náplní nebylo pouze průvodcovství, i když to patřilo, řečeno sportovní terminologií, k její nejoblíbenější disciplíně.

V závěru svého působení na Jemništi, na konci loňska, Benešovský deník v souvislosti s tím položil Jolaně Štefkové několik otázek. Odpověděla na ně před odjezdem na svou dlouho toužebně očekávanou dovolenou.

Když jste studovala, pomyslela jste si, že si budete žít jako na zámku?

Rozhodně ne, vystudovala jsem dvě zemědělské školy a tak se moje myšlenky ubíraly jiným směrem.

Jenže pak jste se skutečně stala kastelánkou, tedy vedoucí správy zámku Jemniště. Co jste pro to ale musela udělat?

Původně jsem se na Jemniště hlásila jen jako zájemkyně o letní brigádu v kavárně. Tehdy jsem předala můj životopis Kateřině Frágnerové, která v té době na zámku působila jako Food and Beverage manager. A právě z jejích rukou doputoval na stůl Petry Sternbergové. Ta si mě následně pozvala na přijímací pohovor a nabídla mi místo ve správě zámku. O dva dny později jsem odstartovala můj „jemnišťský maratón".

Kdy to bylo, kdy jste se stala kastelánkou Jemniště?

Na jaře roku 2008 jsem nastoupila na místo asistentky kastelánky Evy Liškové, ta však na konci léta své působení na zámku ukončila. Následně se tyto dvě funkce sloučily a já podědila i její agendu.

Dostala jste jako nováček nějakou průpravu?

Do práce asistentky mě zasvětila Jarmila Lehocká, se kterou jsem paralelně pracovala jeden měsíc. Zároveň jsem přebírala i rozsáhlou sekci svatebních obřadů od manažerky svatební agentury Kláry Skarytkové. Mám za sebou organizaci více než čtyř stovek svateb, a tak si mne možná nejedna čtenářka Benešovského deníku při vzpomínce na svou svatbu na Jemništi vybaví. Je krásné dnes tyto paní potkávat v Benešově s kočárky!

Měla jste po svém nástupu nějakou představu, čeho chcete na zámku dosáhnout?

Jak asi víte, zámek Jemniště je soukromé sídlo. Proto vize, kam směřovat zámek, samozřejmě leží na bedrech majitelů. Já jsem v začátcích především vstřebávala mnoho informací a seznamovala se s chodem všech věcí. Od počátku jsem však byla zámkem naprosto uchvácena.

Co bylo v začátcích vašeho působení na zámku nejsložitější?

Zorientovat se v rozmanitosti pracovní náplně a naučit se dobře plánovat. Musíte být také vždy připraveni na neočekávané, řešit mnoho věcí zároveň a někdy zaimprovizovat. Naučit se historii zámku nazpaměť byl pak už jen bonbonek. Průvodcovská činnost byla jednou z mých nejoblíbenějších náplní práce.

Pomyslela někdy na to, že byste byla zámeckou paní?

Ta představa mi není příliš blízká. Vždyť není komu co závidět. Zámek je spíše danajským darem. Sice krásná představa, ovšem při nahlédnutí pod pokličku teprve zjistíte, co všechno obnáší se o takto rozsáhlý majetek starat. A také zjistíte, že mu musíte leccos i obětovat.

Jaký byl pracovní život vedle majitele zámku Jemniště, Jiřího Sternberga?

Pracovat vedle člověka, který má láskyplný a zodpovědný vztah k půdě a obyvatelům s ní spjatých, bylo velmi inspirující.

Řídil vás přímo on, nebo to byla jeho manželka?

V první řadě jsem byla asistentkou pana Sternberga a většina naší práce se prolínala. S paní Sternbergovou jsme řešily záležitosti v souvislosti se svatební agenturou, novým projektem Hunting Dress Code, apartmánovým servisem, zámeckým obchůdkem, kulturní a společenskou činností…

Jaký režim měl váš pracovní týden?

To bylo na Jemništi nejkrásnější. Žádný režim tam nebyl aplikovatelný a upadnutí do stereotypu nehrozilo. I každé roční období přinášelo jinou náplň práce. Žádný týden za těch šest let nebyl stejný.

Přespávala jste tam například kvůli úspoře času a velkému pracovnímu vytížení?

Jsem z Benešova, takže to nebylo nutné. Na zámku jsem však přespávala, pokud byli majitelé mimo domov, aby byl někdo „na stráži". Nejraději jsem spávala v apartmánu František, který je hned nalevo od vstupní brány. Ale k pobytu doporučuji samozřejmě i ostatní apartmány. Kouzelná noční atmosféra zámku se prostě musí zažít!

Co se vám v těch historických komnatách v noci zdálo?

Abych řekla pravdu, tak jsem tam nikdy nespala příliš tvrdě. Zřejmě jsem pod tíhou zodpovědnosti zůstávala stále „ve střehu". Hlavně se mě neptejte na strašidla! Lidé vždycky očekávají nějakou senzaci, a když jim řeknu, že Jemniště je velmi dobře energeticky laděno a nic takového tam nenajdou, tak jsou spíše zklamaní. Jemniště je z doby vrcholného baroka, původně koncipováno pouze jako letní sídlo. Žádné hrůzostrašné příběhy, kterých byl svědkem kdejaký hrad, se tam neděly.

Proč jste své působení na Jemništi ukončila?

Všechno má svůj čas, a já začala cítit, že pro mne nazrál ve smyslu posunout se dál a začít pracovat na svých vlastních snech. Byla to ale každopádně moc krásná etapa mého života!

Bylo podmínkou dohody o vašem odchodu také to, že pomůžete za sebe najít náhradu?

Pomohla jsem s hledáním uchazečů, ale nástupkyni si majitele logicky vybírali už sami. Samozřejmě jsem chtěla práci důkladně předat, a to se doufám i povedlo.

Co budete dělat nyní?

V nejbližší době si hodlám „restartovat" mozek na pořádné dovolené. Po návratu mám rozjednáno několik projektů, každopádně chci být už nadále paní svého času.

Co vám bude asi nejvíce scházet?

Rozhodně mi budou chybět moji kolegové. Na zámku je výborně sehraný tým, nejsou to vlastně pouzí kolegové - již léta jsme také dobří přátelé. Tímto bych jim ráda poděkovala za skvělou spolupráci, rozhodně máme na co vzpomínat! V neposlední řadě bych ráda poděkovala manželům Sternbergovým za tuto vpravdě život pozměňující příležitost a cenné zkušenosti.

Je naopak něco, co vás na Jemništi negativně poznamenalo?

Po organizaci tak velkého množství svateb je pro mě tak trochu sci-fi obléknout se do bílých šatů a jít před oltář, to se mi nemůže nikdo divit… Nedávno se mě někdo ptal, jak si představuji právě svoji svatbu. A má odpověď? Jedině u paní matrikářky přímo v kanceláři, pouze s dvěma svědky odchycenými na chodbě! (smích)

Kdo je Jolana Štefková?

Narodila se 25. července 1979 v Praze, žije v Benešově. Vystudovala agropodnikání na Střední zemědělské škole v Brandýse nad Labem a zemědělské podnikání na Vyšší odborné škole zemědělské v Benešově.

Před pozicí kastelánky na Jemništi působila například i jako palubní průvodčí u letecké společnosti Travel Servis, asistentka vedoucího chovu v hřebčíně Pecínov či jako pracovní jezdec a ošetřovatel koní v prestižních dostihových stájích v Česku, Itálii, Švédsku, Anglii a Norsku.

Mezi její oblíbené činnosti a koníčky patří jezdectví, cestování, sport, kultura, četba, historie, praktická filozofie, esoterika, kvantová fyzika, Buddhismus a astronomie.

Autor: Zdeněk Kellner

18.1.2014
SDÍLEJ:

Postrach Vysočiny: Žena zničila desítky aut a zapálila volejbalové kabiny

Havlíčkův Brod – Bývalou řidičku kamionu a uklízečku Bohumilu Šustrovou ze Ždírce nad Doubravou poslal v úterý Okresní soud v Havlíčkově Brodě na devět měsíců do vězení, a to za podpálení kabin havlíčkobrodským sportovcům.

Mikuláše, anděla a čerta na Slovensku zadržela policie

Bratislava - Tři sourozence převlečené za Mikuláše, anděla a čerta zadržela v západoslovenské Skalici policie. Bratr a jeho dvě sestry v kostýmech měli neobvykle rozdělené role: zatímco Mikuláš koledoval, anděl kradl, informovala slovenská média.

Šedesátiletá řidička smetla před semafory dítě, je těžce zraněné

Česká Třebová - Vážná nehoda se stala ještě za bílého dne uprostřed České Třebové. Auto zde srazilo dítě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies