VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na stavbu pravěké pece spotřebovali půl tuny materiálu

Růžkovy Lhotice /FOTOGALERIE, VIDEO/ - Když se podíváte na poměrně malý objekt funkční repliky pravěké pece, který ve čtvrtek postavili pracovníci Muzea Podblanicka na zahradě zámku v Růžkových Lhoticích na Benešovsku, jen stěží byste odhadli, že tenhle drobeček na svou výrobu spotřeboval přes půl tuny materiálu.

28.8.2015
SDÍLEJ:

Stavba pravěké pece v zahradě zámku v Růžkových Lhoticích.Foto: Zdeněk Kellner

Keramické hlíny, slámy a také obyčejné zeminy tvořené z větší čísti pískovým základem. Materiály pak pracovníci muzea promísili s vodou a ze vzniklé hmoty vytvořili dostatečně silné dno pece a také jakési vepřovice, tedy ručně tvarované, proto i různě veliké cihly.

„Pec má tyto rozměry, které se někomu mohou zdát malé, kvůli tomu, že se jedná o zařízení na úpravu potravin," vysvětlovala u nedokončené stavby pravěké pece s rukama i nohama špinavýma od míchání směsi na výrobu cihel Tereza Davidová, archeoložka Muzea Podblanicka.

„Rozměr, ale také tloušťka stěny pece jsou důležité pro to, aby se využilo veškeré teplo, které uvnitř vznikne spalováním dřeva," připomněla. „Kdyby byla pec příliš vysoká, hřála by jen odspoda, ale ze shora by nepekla," řekla.

Na stavbě pece pracovali ve čtvrtek tři pracovníci muzea. Ti nejprve vytvořili z ohebných prutů javoru, vrby či lísky kostru pece a kolmo na sebe položené pruty svázali ohebnými a pevnými stonky břečťanu. Na kostru přiložili pytlovinu a pak už šikovné ruce dvou mladých žen začaly skelet obezdívat „na půlku" cihlami.

První výpal

Dostavěná pec bude teď několik dnů vysychat a teprve poté přijde na řadu první výpal. Ten sice sežehne dřevěnou kostru i pytlovinu, ale pak by vypálená pec měla držet tvar na základě stejného principu, jako to známe u kleneb. Samotná tepelná příprava potravin se už za přítomnosti žáků základní školy, uskuteční v první polovině září.

A jak to všechno bude vypadat? Nejprve se pec naloží dřevem, které se zapálí. Samozřejmě se bude muset i přikládat, aby se stěny dostatečně prohřály. Poté se část popela vymete a ještě žhavé uhlíky nahrnou ke stěnám pece. Pak už stačí vložit těsto upravené do libovolného tvaru, včas ho z pece vyjmout a ochutnat. „V pravěku lidé konzervovali v takových pecích pražením i obilí, bukvice či žaludy," připomněla Tereza Davidová další využití primitivního, ale účinného zařízení.

Replika pravěké pece v archeokoutku zahrady zámku v Růžkových Lhoticích je prvním takovým počinem na Benešovsku postaveným podle znalostí archeologů získaných při vykopávkách.

Před nepřízní počasí ji bude zakrývat stříška a společně s další, o něco větší zemní pecí na vypalování keramiky, na stejném místě zahrady, poslouží při výuce a zisku praktických zkušeností a vědomostí žáků základních a středních škol. Právě oni si sami v Růžkových Lhoticích vyzkoušejí mletí obilí kamenným mlýnkem, zadělávání těsta, jeho pečení i tvorbu jednoduchých figurek z keramické hlíny.

Autor: Zdeněk Kellner

28.8.2015
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Derby Slavia - Sparta
52

Jako utržení ze řetězu. Slavia a Sparta byly na lovu v cizině

Vlakové nádraží v Brně-Židenicích.
18

Dopravní uzel? Židenické nádraží může převzít část vlaků z přetíženého hlavního

Česko zasáhly rozsáhlé kybernetické útoky, původci požadují výkupné

Aktuální vlna kybernetických útoků, jejichž původci požadují výkupné za odšifrování napadených zařízení, postihla i Česko. Aktuálně je země podle antivirové společnosti Eset devátým nejvíce zasaženým státem. Útoky, které odpoledne postihly Ukrajinu, se začaly šířit do dalších zemí. Antivirová firma Kaspersky Lab zatím celosvětově zaznamenala zhruba 2000 napadených uživatelů.

Pohledem Stanislava Šulce: Kouzelný bankomat

Bankomat slaví abrahámoviny. Podle různých anket jde o jeden z nejdůležitějších vynálezů minulého století a dodejme, že také jeden z nejkouzelnějších. Krom toho, že definitivně odtrhnul člověka od nutnosti mít peníze doma ve štrozoku, kouzelný je také proto, že se za těch pět desítek let takřka nezměnil.

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies