VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nález v zahradním jezírku: Keltové žili i v Kněžmostě

Kněžmost /FOTOGALERIE, ROZHOVOR/ - Zahrada a zahradní jezírko rodiny Kverkových v Kněžmostě na Mladoboleslavsku jsou doslova učebnicí historie tohoto kraje. Díky citlivému postupu majitelů se tu v průběhu let našla celá řada archeologických nálezů.

2.8.2016
SDÍLEJ:
Fotogalerie
14 fotografií

Nálezy v Kněžmostě u Kverků na zahraděFoto: Deník / Šárka Charousková

Od pravěkých kamenných nástrojů přes kovové industrie včetně podkovy z 15. století nebo stříbrné mince z doby Rudolfa II. až po nespočet nálezů keramických. Poslední várka, kterou tam Pavel Kverek objevil, ovšem potěšila nejen jeho, ale také archeologa Jiřího Waldhausera, známého znalce a milovníka Keltů.

„V posledním sběru doktor Waldhauser určil zcela jasně 18 střepů, které pocházejí z různých keltských předmětů z druhého až prvního století před naším letopočtem," vyprávěl Pavel Kverek.

Potvrdila se tak domněnka, o níž byl Jiří Waldhauser přesvědčen už dlouho, totiž to, že Keltové pobývali i v Kněžmostě. Na nedaleké Branžeži byl důkaz jejich pobytu nalezen, Kněžmost na něj však dosud čekal.

Dárek obci k výročí

„My jsme rádi, že se to potvrdilo. Keltská civilizace je dnes velkým hitem, Boleslavsko je mnohde hostilo, tak mě těší, že my jsme je vlastně měli doma," raduje se ornitolog, kterého historie tohoto regionu přitahuje čím dále více.

Tento objev Pavel Kverek vnímá nejen jako historický přínos zkoumání regionu, ale také jako dárek obci, kde si na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století postavil dům. Kněžmost totiž letos oslaví 700 let výročí založení obce.

Objevy v zahradním jezírku ale zdaleka nejsou u konce. Například se tu nachází nejstarší dřevěná stavba na území Českého ráje, která se díky spodní vodě zachovala neporušená.

Rozhovor s Pavlem Kverkem

Ornitologa  umělecký kovář Pavel Kverek u svého zahradního jezírka, plného pokladů z dávné historie regionu

Nadšeně mluvíte o tom, jak tudy kráčela historie, proč si myslíte, že si naši předkové vybrali právě Kněžmost?

Už název nám napovídá, že to byl knížecí most přes močály, a tedy frekventované místo. Ať kopnete kamkoliv, vykouknou na vás připomínky staletí, která se tu zapsala do země. K tomu opravdu stačí taková malá zahrada, jako je ta naše.

Prozradíte, co všechno už vydalo vaše jezírko?

Unikátní je určitě to, že jsme zde odkryli základy nejstarší dřevěné stavby v Českém ráji, o čemž se zmiňuje i archeolog Jiří Waldhauser ve své knize Český ráj očima archeologie. Dnes bohužel není vidět, protože voda po deštích je kalná, nicméně je zdokumentovaná. Má tvar lichoběžníku o rozměrech asi třikrát čtyři metry a zatím se jen spekuluje, zda jde o nějaký haltýř (drobná stavba určená k chlazení potravin tekoucí vodou, historická obdoba ledničky), nebo jestli to byla nějaká jiná doprovodná stavba. Jednoznačné je, že tady okolo jiná stavení určitě byla, soudě podle dalších nálezů, které jsme tu objevili. Zachovala se díky tomu, že je tady tak vysoko spodní voda.

Jezírko je tedy čistě přírodní?

Přesně tak, není tam žádná folie, a všechno, co vidíte, je spodní voda, která si kolísá podle svých potřeb a okolního počasí. Kněžmost je postavený na močálech, což při stavbě našeho domu sice byla nevýhoda, ovšem bohatě nám to vynahradí ten ráj, když chodít a představuje si, co za lidi tady v průběhu věků prošlo a pobývalo… Tady si uvědomujeme, že my jsme pokračovatelé toho všeho. Jen po nás bohužel zůstanou odpadky jiného charakteru.

Jaké záměry s unikátní stavbou v jezírku máte?

Moje spokojenost se současnými institucemi, které se tím zabývají, je relativní. Upřímně říkám, že čekáme na nějaký větší zájem z jejich strany, který bohužel zatím nepřichází. Rozumím, že to jsou střepy a dřevo, nikoliv drahé kovy, které je dnes, v době detektorů, potřeba zajistit přednostně. Rádi bychom, aby někdo fundovaně udělal zákres těch věcí, které jsou podstatné, ale asi si ještě počkáme. Proto jsme si řadu věcí zanechali tady u nás a je to řešeno odkazem, ale vždy to tady bude k dispozici pro toho, kdo bude mít zájem.

Pojďme se podívat na to, co se u vás tedy všechno našlo?

Těch vykopávek je celá řada, jsou to například kamenné industrie, můžete tu vidět kamenný sekeromlat z pravěku nebo pazourkové čepelky do srpů, těch nálezů je mnoho a z toho je patrné, že tu ti lidé tehdy skutečně pobývali. Mladší jsou pak nálezy kovové, železných industrií je také celá řada, máme tu třeba podkovu z 15. století, která by klidně mohla pocházet od bojovníků, kteří tehdy Kněžmost podpálili nebo minci z doby Rudolfa II. Dál to jsou hřebíky ze staveb, dřevěné šindele, smolné třísky z loučí a ohromné množství keramiky. Poslední nález je například z černé kuchyně, je pár století starý a podle všeho pochází z nádoby, na níž se smažila vajíčka. Je úžasné, když vám taková věc zaskřípe pod rýčem a vy to jdete opláchnout.

Keramika v nálezech převažuje?

Na to mám nádherný příměr. Tady je víc keramických střepů z mnoha století, než kamení. Kamení v těch náplavách totiž moc není. Díky tomu, že se k hloubení používal rýč, a nikoliv třeba bagr, spousta těch věcí začala doslova vylézat na povrch, včetně už zmíněné dřevěné stavby.

Mluvíte o hloubení, znamená to, že jezírko je vaším dílem, a než jste se přistěhovali, tak tu nebylo?

Přesně tak, to je naše dílko. Kdysi bylo úplně malinké, moje představa byla vybudovat rybníček naprosto přírodní, živý, který má kontakt s tím dnem. Je to doslova živá učebnice biologie, a každou minutu je jiná. Kolem je spousta motýlů, rybky v něm si přiletí vylovit ledňáček, všechno tady roste, bují a pulsuje… Je to nádhera a balzám pro oči i duši. Jediné, o mě znepokojuje, je vysychání regionu, které je nebezpečím i pro dosud zakonzervované dřevo, které může shnít.

Čtěte také: Archeologové objevili na Rejdišti v Nymburce i středověkou pec

Autor: Šárka Charousková

2.8.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

AKTUALIZOVÁNO

Ve Středozemí možná utonulo dalších až 150 afrických migrantů

Bezmála 150 afrických běženců patrně v úterý utonulo ve Středozemním moři. S odvoláním na přeživšího z potopené lodi to dnes uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Jako o jediném přeživším zatím úřady informují o 16letém chlapci z Gambie. "Řekl, že všichni ostatní zemřeli. Ale existuje určitá naděje, že italská pobřežní stráž některé vyzvedla," prohlásil podle agentury Reuters mluvčí italské pobočky IOM Flavio Di Giacomo.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies