„Každopádně i když se ve škole normálně učí a dokonce i vtipkuje, každý myslí na to, co se tu v pondělí stalo a proč se to vlastně stalo. Myslím, že jsme všichni ještě dnes v šoku. Nicméně vesměs všichni paní profesorce přejeme brzké uzdravení," doplnil.

A co se vlastně stalo, je do této chvíle velkou záhadou. Část vyučujících se ve středu ráno shodla: „Nějak se nám nechce věřit, že by to ten chlapec udělal. Byl to ten typ, který když něco provedl, nezatloukal, a pokud vím, tak dodnes popírá, že by kolegyni napadl."

Dohady, smutek, ale i psychologická obrana proti stresu za pomoci smíchu. Tím aktuálně žije rakovnické gymnázium. Na téma poststresové situace s námi hovořila psycholožka Marcela Škábová: „Událost dává příležitost přes vlastní prožitky rodičů, kantorů a studentů dát dětem najevo, že takovéto chování je nepřijatelné. Mělo by se o tom také diskutovat, aby dospělí zjistili, co si děti myslí.