VYBERTE SI REGION

Nasazení stovek policistů byla demonstrace síly, míní politolog z Kolína

Kolínsko /ROZHOVOR/ - Vládní krize podle všech symptomů spěje k předčasným volbám. Vypadá to, že úřednickou vládu žádná z koaličních stran nepodpoří při hlasování o důvěře.

8.7.2013
SDÍLEJ:

Kolínští politologové Vladimír Srb (vlevo) a Jiří Kohoutek (vpravo).Foto: archiv ARC-VŠPSV

Podnikatel Babiš kupuje velké vydavatelství, přestože říká, že ho nepoužije jako platformu pro propagaci svého politického hnutí při dalších parlamentních volbách. Jak moc vládní krize ještě zamíchá kartami? O tom jsme si popovídali se dvěma kolínskými politology a prorektory kolínské Vysoké školy politických a společenských věd, Vladimírem Srbem (VS) a Jiřím Kohoutkem (JK).

Blíží se předčasné volby a miliardář Babiš kupuje vydavatelství. Je to podle vás náhoda? Proč ano, proč ne?

VS: Každá politická strana či hnutí potřebuje ke zviditelnění a úspěchu výraznou mediální podporu, převzetí dvou významných českých deníků proto jistě náhodné není, Andrej Babiš má jistě tento krok promyšlený velmi dobře. "Náhodou" se v politice děje jen velmi málo jevů.

JK: Nepředpokládám, že německá skupina RBVG tušila dopředu příchod potenciálních předčasných voleb v ČR a začala tedy nabízet nakladatelství MAFRA k prodeji. Je rovněž nutno připomenout, že původně se spekulovalo o tom, že pan Babiš koupí nakladatelství Ringier, které vydává Blesk nebo časopis Reflex. Ovšem to mohlo být samozřejmě krytí pro zmíněný nákup MAFRY. Podle vyjádření samotného pana Babiše by měla média vydávaná skupinou MAFRA zůstat nezávislá. Jestli to tak bude i v průběhu předvolební kampaně, v níž se i sám pan Babiš hodlá ucházet o poslanecké křeslo v čele svého hnutí ANO 2011, to odhalí nejbližší měsíce. Je ovšem potřeba dodat i to, že hnutí ANO má v rámci svých priorit také důraz na otázky zemědělství, což je zároveň oblast hlavního podnikatelského zájmu pana Babiše.

Kdo podle vás uměl v historii České republiky využít dobře média pro své politické zájmy? Kam se až dostal?

VS: V Československu to uměl skvěle Masaryk, slavní Pátečníci - tedy skupina novinářů a politiků, kteří se pravidelně stýkali v pátek, obvykle u Čapků - jsou toho důkazem. Masaryk a další politici se tak dozvěděli, co si o jejich politice myslí veřejnost a mohli svůj obraz v médiích hodně vylepšit, pro novináře zase byl jistě přínosem přímý kontakt s politickou elitou. Ale je třeba ještě dodat, že před osmdesáti lety jsme měli kvalitativně jiné politiky i novináře.

JK: Mediální známost a zdatnost dokázal výborně využít Vladimír Železný, který se díky své mediální popularitě dostal nejen do Senátu Parlamentu ČR, a to jako jeden z velmi mála kandidátů už v prvním kole volby v roce 2002, ale také do Evropského parlamentu v roce 2004.

Hodně se hovoří o tom, že prezident Miloš Zeman provedl palácový převrat, diskutuje se o tom, zda byla přímá volba prezidenta na místě. Myslíte si, že současná krize s přímou volbou hlavy státu souvisí? Změnili jste na ni názor?

VS: Samozřejmě, že souvisí, už i předseda KSČM Vojtěch Filip se pokoušel ve svém stanovisku deklarovat aktuálnější legitimitu pana prezidenta díky jeho přímé volbě oproti legitimitě poslanců. Na přímou volbu jsem názor nezměnil, stále jsem přesvědčený o její prospěšnosti pro aktivizaci občanů, ale je nyní třeba, aby podobně aktivně, jako vystupuje přímo volená hlava státu, vystupovali i přímo volení poslanci, kteří jsou zatím, mírně řečeno, v defenzivě. Pokud se nezačnou chovat jako naši skuteční reprezentanti, může se politický systém velmi rychle proměnit v prezidentský.

JK: Přímou volbu prezidenta jsem od začátku označoval jako myšlenku, která jde proti logice parlamentní republiky, kterou naše země je. Přináší totiž do systému duální legitimitu. Na jedné straně stojí parlament, který reprezentuje v rámci zastupitelské demokracie lid a kterému má být odpovědná vláda, na straně druhé pak přímo volený prezident, jehož mandát je v souvislosti s přímou volbou velmi silný, zároveň však logicky není institucí reprezentující všechny voliče. Česká ústava je navíc napsána velmi obecně, což osobně považuji v rámci země, která přechází od nedemokratického režimu k demokratickému a nemá historickou demokratickou tradici (a dvacet let první republiky rozhodně nelze považovat za dostatečných), za zásadní chybu.

Proč je obecná ústava problematická?

JK: Miloš Zeman nyní využil vágnosti ústavy. Jeho kroky jsou tedy v zásadě legální, neboť mu je ústava umožňuje, jdou nicméně proti jejímu duchu a proti posledním dvaceti letům vývoje státu. Až do doby, kdy Miloš Zeman jmenoval Jiřího Rusnoka premiérem nebylo nutno hovořit o politické krizi v zemi - pád vlády není sice jevem častým, rozhodně však není signálem krize. V obecné rovině naznačuje pouze, že vládní koalice byla křehká. V našem případě byla demise Petra Nečase vynucena tlakem složek, které nejsou samy o sobě součástí politiky a které mají být do jisté míry pod veřejnou kontrolou. Nasazení stovek policistů včetně speciálních útvarů na osm neozbrojených a odpor nekladoucích osob, to byla faktická demonstrace síly. Veřejná - tedy politická - kontrola zde však selhala, a tyto složky si evidentně začaly nárokovat moc, která jim nepatří. Samotná situace po Nečasově demisi pak zcela jistě měla mít politické řešení, které vycházelo z rozložení sil v Poslanecké sněmovně, zvlášť pokud skutečně měla Miroslava Němcová k dispozici 101 poslaneckých hlasů.

Souhlasíte s názorem, že úřednická vláda se proměňuje v puč SPOZ? Jak se to vlastně přihodí, že se premiérem stane člen strany, která není v parlamentu?

VS: Je zajímavé, že pan premiér Rusnok byl až do pondělí na mnoha místech uváděn jako člen SPOZ, na mnoha konferencích vystupoval jejím jménem… A najednou se k tomu ani on ani vedení SPOZ nechce znát. Jmenování pana Rusnoka se přihodilo jednoduše - pan prezident na to má ústavní právo. Uvidíme, jak bude nakonec vláda skutečně sestavena, zatím v ní přijali místo jen podporovatelé Miloše Zemana v prezidentské volbě. Rozhodně nepůjde o tzv. vládu odborníků, ale o - jak se tento týden objevilo trefné pojmenování - takzvanou prezidentskou vládu. Taková vláda by měla oprávněné místo v prezidentském modelu, v tom našem ale ani náhodou.

JK: Tuto otázku je nutno vidět v souvislostech českého ústavního a politického systému. Úřednické vlády naše ústava nezná, byly možné za první republiky, ale v současnosti česká ústava předpokládá vlády politické, které svoji legitimitu odvozují od důvěry Poslanecké sněmovny Parlamentu. Samostatně jednající prezident, který si na základě svého mandátu vzešlého z přímé volby vybírá premiéra bez ohledu na Sněmovnu je prvek, který skutečně výrazně mění systémové charakteristiky české politiky. Jak už jsem zmínil, prezident má skutečně podle ústavy právy vybrat premiéra, nicméně v kontextu ústavních tradic státu by tak měl činit v rámci určité spolupráce s parlamentem. Volba pana Rusnoka za předsedu vlády odborníků, vzhledem k jeho napojení na "prezidentskou stranu" SPOZ, považuji za další zkoušku toho, co všechno Miloši Zemanovi v úřadu prezidenta, jak se říká, projde. Zmiňovaná vágnost české ústavy ve spojení s krátkou a slabou demokratickou tradicí našeho státu mu rozhodně umožní pokusit se o maximální využití všech ústavních kompetencí, ale to on naznačoval už během volební kampaně. Samotný výběr pana Rusnoka a vlády propojené částečně nyní a o něco více v budoucnu, jak to vypadá, s SPOZ, jde ovšem zároveň proti některým výrokům Miloše Zemana, kterými kritizoval například LIDEM a K. Peake za to, že sami neprošli jako strana volbami. Zde je ovšem nutno připomenout, že mandát v ČR nepatří stranám, ale poslancům, i když jsou zvoleni na kandidátní listině strany. Ovšem premiér ze strany, která nemá zastoupení v Poslanecké sněmovně, to je více než jen nestandardní. Miloš Zeman si je toho zcela jistě vědom, a já to osobně považuji za součást jeho mocenské hry.

Máte tip, jak dopadne hlasování o důvěře? Podle prvních zpráv to vypadá, že ODS vládu nepodpoří. Co by se hodilo ostatním stranám?

VS: Předpokládám, že vláda premiéra Rusnoka důvěru nezíská a pak bude velmi zajímavé, co udělá Miloš Zeman. Poté se rozhodne, kam se naše politika vydá - k prezidentské demokracii nebo snad ke korporativním modelům? Žijeme však v Evropské unii a v 21. století, proto stále věřím, že pana prezidenta okolnosti přinutí kapitulovat a vrátíme se na cestu parlamentní demokracie. Vždy, když se demokracie dostane díky korupci či neschopnosti politiků do krize, má veřejnost tendence podléhat jednoduchým nedemokratickým receptům. Demokracie není jednoduchá, její řešení nejsou rychlá a bezbolestná, ale jiné varianty vedou výhradně k vězením, popravám či ještě větší korupci, než jaká se objevuje v demokracii.

JK: Nově sestavená vláda musí podle ústavy požádat Poslaneckou sněmovnu o důvěru do 30 dnů. Momentálně to vypadá, že žádná ze stran vládu Jiřího Rusnoka nepodpoří, zřejmě bude snaha o rozpuštění Sněmovny. ODS se momentálně rozhodně volby nehodí, nějaký čas by jim asi před volbami prospěl, aby mohli provést alespoň částečnou očistu a také konsolidaci strany. TOP09, která sama sebe deklaruje jako pravicovou stranu, ačkoli její politika má do pravicovosti v některých oblastech skutečně na míle daleko, by rovněž potřebovala trochu času, aby se více mohla vymezit právě vůči ODS. Vzhledem k tomu, že tyto dvě strany tvoří páteř současné vládní koalice, přičemž nečekaly, že jejich vláda bude mít tak náhlý konec, nejsou určitě na volby nijak zvlášť dobře připraveny. Sociální demokraté a komunisté samozřejmě volají po předčasných volbách, protože nespokojenost populace s vládou jim může přinést volební zisky. Pokud jde o stranu LIDEM, té se určitě předčasné volby nehodí. Má-li mít nějaké šance, bude se na ně rovněž muset připravit, ale s největší pravděpodobností ji čeká mimoparlamentní budoucnost.

Bývalou místopředsedkyni ČSSD Benešovou vyzývá strana, aby odešla kvůli přijmutí postu ministryně spravedlnosti rýsující se úřednické vlády. ČSSD totiž volá po předčasných volbách. Domníváte se, že podobných konfliktů uvnitř stran bude přibývat? Může to vládu Rusnoka destabilizovat, nebo to jsou pouze neškodné turbulence?

VS: Myslím, že to může destabilizovat nejen vládu premiéra Rusnoka, ale i samotné politické strany, nevím, zda ti, co plánují prezidentský kabinet, domysleli, že tyto aktivity mohou výrazně omezit volební úspěch ČSSD, KSČM či SPOZ ve volbách.

JK: Marie Benešová podporuje Miloše Zemana dlouhodobě, a například v rámci ČSSD rozhodně není jediná. Dá se očekávat, že SPOZ se pokusí získat voličskou podporu i tím, že postaví vybrané ministry Rusnokovy vlády na čela svých kandidátních listin. Konflikty uvnitř stran však samotné Rusnokově vládě příliš neublíží, spíše poškodí před volbami strany jako takové, které se budou voličům jevit jako rozštěpené, rozpolcené, nejednotné a tedy nečitelné. Ono ublížit Rusnokově vládě, za předpokladu, že nezíská důvěru Sněmovny, nijak moc nepůjde. Ovšem Miloši Zemanovi v podstatě nikdo nemůže zabránit, aby ji - jako pověřenou vládu v demisi - nenechal v klidu dovládnout až do voleb. Tato vláda pak bude moci rozhodovat o celé řadě věcí, které spadají do kompetence Vlády ČR, například o zvýšení minimální mzdy, dostavbě Temelína, valorizacích důchodů, ale také o úkolech pro tajné služby atd. SPOZ ve vládě si tedy pod prezidentskou záštitou bude moci udělat za veřejné - tedy naše - peníze dobrou předvolební kampaň, a pokud získá jen tři procenta hlasů, už pak v dosáhne na další finance od státu, a samozřejmě při zisku více než pěti procent hlasů se může dostat do Sněmovny a mít tak nárok na další finanční prostředky. Takže bychom to mohli vidět i tak, že Miloš Zeman "své" straně připravuje skutečně nadějné vyhlídky.

Troufnete si odhadnout, zda aktuální vývoj situaci ovlivní jak parlamentní, tak i komunální volby? Nebo voliči do té doby stihnout ledasco zapomenout?

VS: Voliči zapomínají velmi rychle. Pokud se podaří ODS či TOP09 vytěžit z protiparlamentních postojů pana prezidenta maximum, navíc začne soud s Davidem Rathem, který se měl korupce dopustit za ČSSD (jeho proces bude denně ve všech sdělovacích prostředcích po dobu alespoň čtvrt roku), a ČSSD se začne vnitřně štěpit, můžeme se ve volbách dočkat opět mnohých překvapení.

JK: Parlamentní volby, respektive přesněji řečeno volby do Poslanecké sněmovny, budou určitě do jisté míry situací ovlivněny. Samozřejmě bude hrát roli datum jejich konání. Voliči mají do jisté míry tendenci zapomínat a odpouštět, naopak opoziční strany jim jistě hříchy koaličních stran rády připomenou. Oproti tomu komunální volby tolik celostátní politiku nereflektují, tam je větší tendence řešit spíše problémy, které voliče "pálí" tam, kde žijí.

Autor: Jakub Šťástka

8.7.2013
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Průměrná mzda v ČR se ve 3. čtvrtletí zvýšila na 27.220 Kč

Praha - Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1170 korun na 27.220 Kč, tedy o 4,5 procenta. Reálně, po odečtení inflace se lidem výdělek zvýšil o čtyři procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj na růst mezd v mnoha oblastech tlačil nedostatek pracovníků, o které zaměstnavatelé mezi sebou soutěžili. Růst výdělků se shoduje s odhady analytiků.

CNN: Pražské vánoční trhy jsou mezi desítkou nejlepších na světě

Praha - Mezi desítku nejlepších vánočních trhů na světě zařadila americká televizní stanice CNN tržiště na Staroměstském a Václavském náměstí v Praze. Reportér zaměřený na cestování ocenil každodenní otevírací dobu stánků i blízkost obou hlavních tržišť, stejně jako kvalitu zdejších klobás a piva.

Na Kladensku se zřítilo auto ze třicetimetrového srázu

Kladensko - Kuriozní dopravní nehoda se stala v pondělí po poledni v lesním porostu mezi obcemi Svárov a Podkozí. Auto zde vyjelo ze silnice a mezi stromy se řítilo dlouhým srázem dolů na spodní vozovku pod serpentinou. Vozidlo skončilo pod kopcem na spodní vozovce převrácené na střechu. Starší řidič utrpěl zranění a byl převezen do pražské nemocnice. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies