VYBERTE SI REGION

Návštěvníci objevují krásu Koněpruských jeskyní již 55 let

Koněprusy - Od 2. srpna roku 1959 do konce letošního července si jedinečnou výzdobu s krápníky a opály prohlédlo téměř šest milionů lidí.

7.8.2014
SDÍLEJ:

Penězokazci ve svrchním patře Koněpruských jeskyní.Foto: DENÍK/Radka Kočová

Některé části Koněpruských jeskyní byly zcela jistě objevené již v 15. století, neboť v jeho druhé polovině byla ve svrchním patře provozována penězokazecká dílna.

„Poté upadly v zapomnění. Znovuobjeveny byly počátkem 19. století, protože profesor L. A. Dlask v roce 1822 píše o krápníkových jeskyních na Zlatém koni. Otevření penězokazeckého komína k povrchu také nasvědčuje bajonet z dob napoleonských válek nalezený ve svrchním patře," říká vedoucí Správy Koněpruských jeskyní Alexandr Komaško.

K jejich dalšímu objevu došlo v roce 1950, kdy po odstřelu 14. září se ve stěně Houbova lomu, též nazýván lom Zlatý koník, objevil otvor. „Tři lomařští dělníci – František Štěpán, Jiří Jiránek, Karel Chvojka a jejich mistr Karel Mareš – tehdy našli první prostory dnešních Koněpruských jeskyní. Do prostor za závalem se jim podařilo proniknout až 15. října a zjistili, že se jedná o velký jeskynní systém," popisuje události, ke kterým došlo před několika desítkami let, Alexandr Komaško.

Mimo sezónu se zprůchodňuje trasa

Jak dále uvedl, poté se dalšího objevování ujali odborníci. Objeveno bylo celkem více než dva kilometry chodeb a komínů. Pro veřejnost byly jeskyně otevřeny 2. srpna 1959. Od té doby je objevuje spousta návštěvníků.

Dnes délka zpřístupněné trasy přesahuje 620 metrů. Vlastní prohlídka jeskyní trvá přibližně jednu hodinu a návštěvníci vidí část středního a svrchního patra. Spodní patro není a ani nebude pro veřejnost zpřístupněno.

Turistická trasa jeskyněmi je vedena patrem středním a svrchním tak, aby se v nich ukázaly zajímavé a pro jeskyně charakteristické partie. Tam, kde je charakter nezpřístupněných prostor odlišný, připojení ke zpřístupněné trase brání jejich prostorová dispozice - například takzvaná Nová jeskyně je oddělena mohutnými závaly a úzkými průlezy (navíc je prostorově krátká), spodní patro je zase oproti střednímu patru přibližně o 40 metrů níže a je propojeno jen puklinovitými propastmi.

Každé mimosezónní období je věnované lepšímu zprůchodnění stávající trasy. Během letošní zimy byla upravena část trasy mezi Pustým a Petrovým dómem, kde jejím zahloubením byla zvýšena podchozí výška a tím zvýšena bezpečnost procházejících návštěvníků.
Komfort pro návštěvníky byl také zvýšen opravou veřejnosti dostupného sociálního zařízení.

Návštěvnost v posledních letech neustále klesala. V loňském roce 2013 jeskyně navštívilo celkem 76000 návštěvníků.

Otevírací doba: Koněpruské jeskyně jsou od dubna do října otevřené každý den v týdnu: 

Duben 8.00 – 16.00 
Květen 8.00 – 16.00 
Červen 8.00 – 16.00 
Červenec 8.00 – 17.00 
Srpen 8.00 – 17.00 
Září 8.00 – 16.00 
Říjen 8.30 – 15.00

Autor: Radka Kočová

7.8.2014
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Europoslanec Pavel Telička.
AKTUALIZOVÁNO
21 9

Telička se stal místopředsedou Evropského parlamentu

Tesla Model S.
8

Majitel Tesly uvízl v poušti. Auto nestartovalo kvůli ztrátě mobilního signálu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím /FOTOGALERIE/- Střední Itálii dnes postihla série zemětřesení o síle vyšší než pět stupňů. Informovalo o tom seismologické středisko EMSC a italská média. Otřesy pocítili obyvatelé regionů Abruzzi, Marche a Lazio, které postihla série silných zemětřesení už loni. Informace o případných obětech zatím nesou k dispozici, první menší škody ale hlásí například město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu. Zjišťování následků otřesů komplikuje sníh a mráz.

Poláci o olympiádě v Krkonoších: Velká šance, jakkoli se to může zdát bláznivé

Vášnivé diskuse rozpoutalo prohlášení polských měst Karpacz a Szklarska Poreba uspořádat zimní olympijské hry 2030 v Krkonoších, společně s českými středisky.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies