VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Největší úspěch měl životní příběh Zdeňka Uhlíře z Byšic

Byšice - Týmy dětí ze základních škol v Byšicích a ve Mšeně na Mělnicku představily v kinosále byšické radnice příběhy pamětníků, na nichž společně pracovaly půl roku.

1.7.2016
SDÍLEJ:

Nejvíce bodů od poroty získal tým byšických žáků, kteří vyprávěli příběh Zdeňka Uhlíře.Foto: Archiv Post Bellum

Děti při práci na projektu Příběhy našich sousedů, jehož mediálním partnerem je v regionu Mělnický deník, objevily zajímavé osudy pamětníků ze svého okolí, zpracovaly je do rozhlasových reportáží a doplnily historickými fotografiemi. Na závěr si připravily slavností prezentaci.

O nejlépe zpracovaném příběhu mladých dokumentaristů rozhodla tříčlenná porota, v níž zasedla učitelka dějepisu z mělnického gymnázia Tereza Drápalová Šajtarová, ředitel archivu v Mělníku Dalibor Státník a zástupce šéfredaktorky Mělnického deníku Jiří Říha.

„Nejlépe porotci ohodnotili výkon týmu ze Základní školy Byšice, který zdokumentoval životní příběh Zdeňka Uhlíře a jeho otce, účastníka protinacistického odboje, jemuž komunistický režim znemožnil vést samostatně rodinný koloniál s dlouhou tradicí," konstatoval koordinátor projektu Michal Šimek.

Dodal, že obchod obnovil až po roce 1989 právě Zdeněk Uhlíř. Jeho vyprávění zpracovali žáci byšické školy Natálie Čotiová, Lucie Kopecká, Eliška Kostrhounová, Aleš Todor a Kateřina Tůmová.

Zájem o vlastní kořeny a okolí

Projekt Příběhy našich sousedů, který se realizoval ve spolupráci města Mšena, obce Byšice a neziskové organizace Post Bellum, probouzí v dětech zájem o vlastní kořeny a své okolí,
 a zároveň jim umožňuje vyzkoušet si práci dokumentaristů.

„Pátrání po pamětnících a zaznamenávání jejich příběhů děti prožívají jako úplnou detektivku a přitom se seznamují s nedávnými dějinami mnohem intenzivněji než v klasické hodině dějepisu," řekla Hana Hniličková, manažerka projektu z neziskové organizace Post Bellum.

Děti ze Mšena a Byšic objevily například také příběh Libuše Němcové ze Mšena, která vzpomínala na svého tatínka, četníka a protinacistického odbojáře. Školáci přiblížili rovněž osudy rodiny Štěpánovských, která za kolektivizace pod nátlakem přišla o rodinný statek. Hospodaření na něm po sametové revoluci obnovil nejmladší člen rodiny Jiří.

Pistole jako pádný argument

O tom, jak v Byšicích kolektivizace probíhala, vyprávěl Jiří Štěpánovský: „Děda mi to popsal takto: Když jsem přijel z pole, stáli tam dva, tři pánové v pláštích a že to tady zabírají. Já jsem vytáhl na šajtroku bič a že jim zahrozím. On sáhl do kapsy, vytáhl pistoli - a nezbylo mi nic jiného, než se podvolit. Zabrali koně, stroje, nezbylo tam nic."

Děti se pod vedením svých učitelů a koordinátora z Post Bellum učily natáčet rozhovory celoživotních vzpomínek, práci s kamerou nebo profesionálním diktafonem, měly také možnost navštívit studio Českého rozhlasu nebo dílnu věnovanou střihu videa.

Všechny žákovské výstupy jsou uloženy na webu www.pribehynasichsousedu.cz, natočená svědectví 
se také stanou součástí sbírky Paměť národa, která dnes představuje tři tisíce pamětnických příběhů. Ve Mšeně a v Byšicích příběhy svých sousedů natáčelo přes dvacet mladých dokumentaristů.

Čtěte také: Životní příběhy pamětníků zpracovaly děti do reportáží

Jana Háková

Autor: Redakce

1.7.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jeden z nejznámějších snímků zachycujících Salvadora Dalího v roce 1948 pořídil americký fotograf Philippe Halsman.
1 12

Tělo Salvadora Dalího bude exhumováno, kvůli milionovému dědictví

Theresa Mayová, předsedkyně britské vlády a lídr konzervativců
8

Brexit: Mayová chce pro občany EU stejná práva jako pro Brity

Ostravské moře? Jezero na haldě láká ke koupání

/FOTOGALERIE/ Čistá a teplá voda, žádné řasy a kameny, klid a pohoda. Za tím míří mládež z ostravského obvodu Jih na haldu v Hrabůvce, kde vzniklo po rekultivaci „ostravské moře". Pohyb tady nicméně společnost Vítkovice zapovídá.

Rusové nejvíc milují Stalina, Putin je historická osobnost číslo dva

Miliony mrtvých občanů, které za sebou zanechal diktátor Josif Stalin, nebrání Rusům, aby ho považovali za největší historickou osobnost svých dějin. 

Horáček chce pomoct s podpisy dalším kandidátům. Hilšer je pro, Drahoš proti

Prezidentský kandidát Michal Horáček chce otevřít své mobilní petiční stánky pro sběr podpisů také Marku Hilšerovi a Jiřímu Drahošovi. Věří, že tím přispěje ke zvýšení kvality demokratického prostředí. Ti se v názoru na jeho iniciativu liší. Zatímco Marek Hilšer krok přivítal, tým Jiřího Drahoše je z něj spíše v rozpacích.

Google ustoupil. Nebude číst emaily svých klientů

Společnost Google již dříve uvedla, že skenovala emaily osobních účtů na Gmailu, aby mohla lépe zacílit reklamy. Nyní se však rozhodla od tohoto kroku ustoupit. Reklama sice v emailu zůstane, ale bude založena na nastavitelných preferencích uživateů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies