VYBERTE SI REGION

Nelíbily se jim zarostlé louky kolem, tak si pořídili ovce a nakonec i krávy

Branov - Dlouhodobě neobdělávané pozemky v okolí obce Branov na Rakovnicku vedly ekologického zemědělce Jaroslava Krubu a jeho bratra k rozhodnutí věnovat se zemědělství a založit si stádo krav. „Vlastně jsme nejdříve začali s ovcemi. Bylo nám líto, že louky okolo zarůstají. Pořídili jsme si ovce od panů Polcara a Bařtipána," svěřil se Jaroslav Kruba.

24.5.2015
SDÍLEJ:

Chovatel Jaroslav KrubaFoto: Deník/Šárka Hoblíková

Jenže už druhý rok zjistili, že k udržování pozemků by bylo nutné mít ovcí velmi mnoho. Proto se rozhodli pro krávy. Začali jako úplní laici bez zkušeností. „Nikdy jsem krávy nechoval. Vybíral jsem mezi dvěma plemeny, Galloway a Skotský náhorní skot, neboli Highland. Chtěl jsem na chov nenáročné plemeno hlavně se snadnými porody," vysvětlil Kruba.

Rozhodnutí padlo na plemeno Highland. Jsou to zvířata menšího tělesného rámce s dlouhou srstí a na krátkých nohách. Sice pohlavně dospívají později, ale podle chovatele to zase vrátí. Mají krásný exteriér a zajímavé dlouhé rohy. A krávy rodí opravdu snadno na pastvině bez pomoci. Za sedm let, co je Krubovi chovají, zažili jeden komplikovaný porod u jalovice.

Reprodukce je ve stádě přirozená. Obstará ji jeden dominantní býk. Ten nedovolí ostatním mladým býkům oplodnit krávy v říji, takže zvířata se nemusí příliš brzy od sebe rozdělovat podle pohlaví. Vedle toho se říje u krav špatně poznává.

Celý rok venku

Zvířata žijí celý rok venku na pastvě. Snášejí lépe zimu než letní suchá vedra. V létě potřebují dostatek stínu a hodně vody. Pokud v zimě napadne sníh, majitelé pozorují, jak je to baví. Ve sněhu doslova „lítají". Určitou nevýhodou může být zpomalení metabolismu při silných mrazech. Při teplotě kolem nuly přijímají seno stále normálně, ale při mínus deseti přestávají žrát, takže seno téměř neubývá. Znamená to nižší přírůstky.

Ty ale v létě mohou dosáhnout až jeden kilogram denně. Kolik ale dosahují krávy Jaroslava Kruby a jeho bratra, není přesně známo. Zvířata nejsou zařazena v kontrole užitkovosti, takže se neváží. Ale tele doroste do porážkové hmotnosti zhruba za dva roky.

Krmnou dávku tvoří pastva a v zimě seno, které mají k dispozici po celý rok, ale při pastvě ho téměř nežerou. A k tomu ještě kamenná sůl. Dokrmovat se nemusí. Pokud zvíře dostává více, než potřebuje, nepřibývají na něm svaly, ale tuk. Jen krávy po otelení dostanou chleba nebo rohlík.

Šetrné k přírodě

Skotský náhorní skot je vlastně nejmenší plemeno chované u nás. „Než jsem zvířata pořídil, poradil jsem se s ochránci přírody. Tohle plemeno se sem hodí. Zvířata jsou lehká, krávy mají kolem čtyři sta padesáti kilo, takže příliš nesešlapávají drn hlavně v kopcích. Také je nenecháváme moc dlouho na jedné pastvině. Včas je přeháníme," zmínil Kruba.

S ochranou přírody souvisí také ohrady na pastvinách. Ty tu nemohou být pevné, proto každé přehánění znamená i stavbu nové ohrady. Krajina bez ohrad lépe vypadá.

Občasným dokrmováním chlebem či rohlíkem se zvířata také ochočují, což je nutné při přehánění nebo při veterinárních zákrocích. Ty bývají u zvířat nejsložitější. Zvládají se pomocí malé ohrady, takzvané uličky, kam se zvířata zahánějí. Například jedenkrát ročně se musí všem zvířatům odebrat krev. „To bývá někdy kovbojka. Složité je i značkování telat. Krávy si je brání," podotkl s úsměvem Kruba.

Při těchto pracích pomáhají pravidelně tři, čtyři lidé. Jsou sehraní, zvířat se už nebojí. Letos je například čeká očkování zvířat proti tuberkulóze. Velkou oporou je pro Krubovy také Jiří Kokrment starší. „Je to takový Ferda Mravenec, dokáže opravit téměř vše a moc nám tím pomáhá," poznamenal Jaroslav Kruba.

Mají svá jména

Některé kusy mají dokonce svá jména. Většinou je získají tak, že si je „vyslouží". Dostanou ho zpravidla, až se vybarví, to znamená plně vyvinou. Tehdy se rozeznají na první pohled. Teď najdete ve stádě například Buldozera nebo Terku. Ta je úplně ochočená, protože ji Jaroslav Kruba odchoval lahví.

„Jména jsem zvířatům zkraje rozdával spíše z legrace, ale nakonec se osvědčila. Lépe se pamatují než čísla. Pamatuji si třeba, že ta a ta má tele. Když pak mám jméno zapsané u čísel, je to jasné," přiblížil Jaroslav Kruba.

Jinak si zvířata zachovala své stádové pudy. Jsou si vědoma své síly. Při nebezpečí se celé stádo semkne kolem telat.

Ekologický chov

I když mají zvířata certifikát ekologického chovu, na jatka se vykupují za běžnou výkupní cenu. Navíc při své konstituci jsou méně osvalená, takže bývají zařazena v té nejhorší cenové skupině. Jejich maso je ale velmi kvalitní. Chuť je mezi zvěřinou a hovězím. „Lidé si ale musí na chuť zvyknout. Ne každému hned vyhovuje. Mé rodině ale chutná moc," popsal chovatel.

Ekologické zemědělství znamená nejméně o jednu kontrolu ročně více. Ale jinak ekologický pastevní chov není příliš náročný na rozdíl od ekologického zemědělství na orné půdě. Je třeba vést deníky hnojení. Na jeden hektar musí být určitý počet krav, který se nedá překročit.

Velký tlak na půdu

Na začátku nejenže Krubovi neměli žádné zkušenosti s chovem skotu, ale také nevlastnili žádné pozemky. Postupně si je tedy pronajímali nebo kupovali. „Teď je to s pozemky stále složitější. Je velký tlak na půdu. Zvyšují se nájmy i prodejní cena, na kterou jen těžko dosáhneme," uvedl Jaroslav Kruba.

Proto chovatel ještě pracuje v lese. Veškeré peníze vydělané chovem krav vrací zpět do zemědělství. Kromě krav chovají Krubovi ještě zhruba sedmdesát ovcí a třicet jehňat plemene Suffolk.

Skotský náhorní skot - Highland- extenzivní masné a velmi odolné plemeno
- původ: západní a střední Skotsko již v 6. století
- je genovou rezervou, v dnešní podobě se chová od 18. století
- má malý tělesný rámec
- krávy dosahují hmotnosti 420 až 520 kg, býci 650 až 750 kg
- pozdě pohlavně dospívá
- vyznačuje se snadnými porody
- v létě dosahuje přírůstku až kilogram denně, v zimě méně
- maso je výborné kvality a podobá se zvěřině
- má dlouhou, převážně hnědočervenou srst, vyskytují se ale další barevné rázy, černé i plavé 

Autor: Šárka Hoblíková

24.5.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Průměrná mzda v ČR se ve 3. čtvrtletí zvýšila na 27.220 Kč

Praha - Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1170 korun na 27.220 Kč, tedy o 4,5 procenta. Reálně, po odečtení inflace se lidem výdělek zvýšil o čtyři procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj na růst mezd v mnoha oblastech tlačil nedostatek pracovníků, o které zaměstnavatelé mezi sebou soutěžili. Růst výdělků se shoduje s odhady analytiků.

AKTUALIZOVÁNO

Případ úplatků Horkého a lobbistky Mrencové se vrací do Chebu

Plzeň - Okresní soud v Chebu se bude kauzou korupce zabývat znovu.

Děti na Hájích ve Slaném našly cestou do školy mrtvolu

Slaný - Děti ve Slaném na Kladensku zažily v pondělí ráno šok. Cestou do základní školy totiž narazily na mrtvolu. Mladý muž, který nejevil známky života, ležel nedaleko nemocnice v lesoparku Háje. Podle informací kladenské policejní mluvčí Michaely Novákové přivolaný lékař konstatoval smrt a zároveň ale předem vyloučil cizí zavinění.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies