VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nová ředitelka mateřských škol se chce zaměřit na správnou výslovnost dětí

Kutná Hora /ROZHOVOR/ - Mateřské školy Kutná Hora mají od srpna novou ředitelku, Janu Procházkou vystřídala Pavla Berková, která se ve školství pohybuje už pětadvacet let. Ve své nové funkci by chtěla mimo jiné přispět k další modernizaci mateřských škol a zlepšit jazykovou gramotnost předškolních dětí.

28.8.2015
SDÍLEJ:

Nová ředitelka Mateřských školek Kutná Hora. Foto: Veronika Bulánková

Jaké jsou vaše profesní zkušenosti?

V oboru mám pětadvacetiletou praxi. Pracovala jsem nejen v mateřských školkách, ale také ve školní družině a na prvním stupni základní školy. V organizaci Mateřské školy Kutná Hora působím dvanáct let, posledních sedm let jako zástupkyně vedoucí na čtyřtřídní mateřské školce.

Proč jste si vybrala práci s dětmi?

Pocházím z učitelské rodiny a vzpomínám si, že jsme se doma pořád bavili na toto téma. Když mi bylo pět let, tak jsem rodičům hlásila, že ze mě bude učitelka. Dětičky mi už tehdy přirostly k srdci. Navíc jsem narozená ve znamení raka, což mě předurčuje k tomu být mateřský typ.

Nebude vám kontakt s dětmi na pozici ředitelky chybět?

Děti mi určitě chybět budou a čas strávený s nimi se stane vzácností. Naštěstí mohu i nadále vykonávat svou pedagogickou praxi ve školce Benešova II, kde jsem doteď působila. Počítám s menšími komplikacemi a záskoky, ale budova je blízko mé kanceláře a mám také velkou podporu ze strany svých kolegyní. Ředitelování je pro mě novou zkušeností a životní výzvou. Ráda bych pro organizaci udělala, co bude v mých silách.

Kolik dětí v září nastoupí?

Na nový rok jich máme zapsáno 476, což je i celková kapacita školek, takže nastala ideální situace, kdy jsme nemuseli nikoho odmítat.

Kdy je podle vás správný čas nástupu do školky?

Na základě mých zkušeností jsou optimální tři roky, ale mezi dětmi existují i velké výjimky a rozdíly. Stává se, že přijde tříletý žáček, který je hodně zdatný, a mohl by se rovnou zařadit mezi předškoláky. Na druhé straně se hlásí i ti, kteří nezvládají stolování a chybí jim základní hygienické návyky, a to se ve školce snažíme dohonit. Při zápisu uchazeče nijak zvlášť nezkoušíme, ale dáváme na osobní kontakt s dítětem a doporučení rodičů.

Jak postupovat, když dítě do školky nechce? Měl by ho rodič utěšovat nebo raději rychle odejít?

Určitě rodiče hned první den od plačícího dítěte neodvádíme. Dítě bychom měli s novým prostředím seznamovat postupně, alespoň čtrnáct dnů. S žádnými velkými problémy jsem se za svou praxi nesetkala. V každé třídě jsou v průměru dvě nebo tři děti, které při nástupu pláčou, ale zpravidla se do konce září zcela adaptují. Hodně pomáhá, když se chodí v přípravném týdnu do školky jen dívat a seznamují se s paní učitelkou nebo si s sebou přinesou nějakou oblíbenou hračku.

A co nástup do školy? Souhlasíte s hodně populárními odklady?

Opět záleží na povaze a schopnostech žáčka. Proti odkladům nejsem, pokud se shodnou odborníci, tak může rok navíc předškolákům jen prospět.

V čem spočívá příprava na školní docházku?

Děti se snažíme připravovat po všech stránkách. Formou her jsou jim nabízeny různé skupinové, ale i individuální činnosti na zdokonalování soustředěnosti a komunikačních schopností. Předškolák by si měl především umět říct, jaké jsou jeho potřeby. Samozřejmostí je také schopnost správně se najíst nebo vysmrkat. Bohužel se často setkáváme s tím, že rodiče se dětem nedostatečně věnují, obzvlášť se to týká mladších ročníků, které raději předají své potomky do péče odborníkům. My ale nevychováváme, jsme pouze doplňkem rodinné výchovy.

Zaznamenáváte tedy, že se chování v posledních letech zhoršuje?

Nemohu říct, že by se děti chovaly hůř, ale určitý posun vidět je. Velký problém je podle mě v tom, že mají méně zkušeností a základních návyků od rodičů. Dalším nešvarem je nesprávná výslovnost a jazykové problémy, které opět plynou z nedostatečné komunikace v rodině.

Mohou se rodiče zapojit do spolupráce se školkou?

Snažíme se je zapojovat, jak to jen jde. Kromě pracovních dílniček a různých vystoupení mám v plánu pořádání besed a konzultací. Chtěla bych pozvat například učitelky ze základních škol nebo pracovnice pedagogicko-psychologické poradny.

Snažíte se přechod ze školky do školy dětem nějak ulehčit?

Není co ulehčovat, převážná část se do školy těší. Ale připravujeme je i tím, že si s nimi na školu hrajeme, zadáváme jim úkoly a podobně. Pokud dítě nejeví o školu zájem, je to signál, že není v určitém ohledu dostatečně vyzrálé. V takovém případě rodičům doporučujeme odklad.

Setkáváte se ve větším počtu s hyperaktivními žáčky?

Zdá se mi, že jich stále přibývá, většinou jsou takové tři až čtyři v každé třídě. Důležitý je individuální přístup a snaha žáčka zaujmout a zabavit.

Jaký máte názor na alternativní metody? 

Je moderní doba a proti novým trendům v zásadě nic nemám, ale velké množství změn má podle mě spíše negativní dopady. Například lesní školy jsou dobrý nápad, ale na část období, určitě ne celoročně. Upřednostňuji přístup všeho s mírou.

Velmi moderní je v poslední době výuka cizích jazyků už v raném věku, co si o tom myslíte?

V předškolním věku ji nepovažuji za nezbytnou a domnívám se, že děti nic nezmeškají. Nicméně i k nám do mateřinek chodí lektorky angličtiny, které vedou pětačtyřicetiminutové lekce. Záleží na rodičích, zda tuto službu, kterou nabízíme, využijí. Nutným základem je zvládnutí češtiny, kurzy by tedy měli navštěvovat pouze žáci s dobrou výslovností mateřského jazyka.

Jaká je vaše vize, co plánujete do budoucna?

Organizace, do které jsem nastoupila, má své pevné základy, na které bych chtěla pozvolna navázat a uskutečnit postupné změny k ještě lepšímu fungování. Kromě zmíněných besed, se jedná o navázání užší spolupráce s Domem dětí a mládeže Dominik, která spočívá v organizování zábavného dopoledne a docházení pracovníků do školek, kde by se s dětmi věnovali předčtenářské gramotnosti a pracovním a výtvarným činnostem. Dále se chci zaměřit na jazykovou gramotnost a motivovat kolegyně ke kurzům a školením se zaměřením na logopedii. Pokud možnosti dovolí, tak je v plánu další modernizace budov a zahradních prvků.

Co byla první věc, kterou jste udělala po nástupu do funkce?

Oficiálně jsem nastoupila prvního srpna a postupně se seznamovala s prostředím, chodem organizace a vyřizovala nějaké papírování. Poté jsem ale čerpala dovolenou, takže plně zapojená do pracovního procesu jsem od pondělí tohoto týdne. První věc, kterou jsem v pondělí ráno udělala, bylo zapnutí počítače, protože administrativa k této práci zkrátka patří. Kolegyně už mi začaly posílat rozpisy služeb a další dokumenty.

Autor: Redakce

28.8.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies