VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nymburský student putuje pěšky podél Labe od jeho ústí až k prameni Labe

Nymbursko /FOTOGALERIE/ - Viktor Čavoš prošel pěšky trasu podél Labe od jeho ústí do moře v Německu až k prameni na Labské louce v Krkonoších

30.7.2015
SDÍLEJ:
Fotogalerie
15 fotografií

Student Viktor Čavoš šel pěšky od ústí až k prameni Labe.Foto: DENÍK/ Ivana Šmejdová

Chodím, chodíš, chodíme. Chodíme všichni. Ale zdaleka ne všichni tak jako Viktor Čavoš. Tenhle jednadvacetiletý student SOŠ 
a SOU Nymburk propadl pěší chůzi a dálkovým pochodům. Letos jej vyzvala řeka Labe: „Pokoříš mě? Ujdeš po svých trasu od mého ústí do moře 
v Německu až k mému prameni v Krkonoších v Čechách? Měří 1 154 kilometrů! Stihneš to za 50 dní?"

Viktor má rád výzvy. A není žádný začátečník. Rodák 
z Kochánek u Benátek nad Jizerou si vloni střihl přechod naší vlasti z nejzápadnějšího bodu k nejvýchodnějšímu: ušel pěšky, bez použití jakéhokoli dopravního prostředku, 620 km. Potřeboval 18 dní.

Letos tedy vzal za slovo Labe. Že to nebude procházka růžovou zahradou, dobře věděl. 1 154 km je sice délka toku, ale musel počítat s tím, že nachodí kolem 1 300 km. Také jeho znalost němčiny není bůhvíjaká, takže po dobu putování Německem se musel potýkat se značnou jazykovou bariérou. A k tomu si představte, že jdete po celou dobu sami a spojení s rodinou a kamarády máte pouze prostřednictvím telefonu. Ne každý by si troufl…

Viktor startoval 21. června z místa zvaného Kugelbake 
u ústí řeky do moře v severním Německu. Ve čtvrtek už je šťastně doma, na Labské louce u pramene stanul ve středu v podvečer. Dobrodružná pouť skončila. Vraťme se o několik dní zpátky, přidejme se na chvíli k poutníkovi a prožijme s ním aspoň zprostředkovaně některé okamžiky jeho cesty.

17. července, dne dvacátého sedmého, došel Viktor na německo-českou hranici: „Celou noc jsem se budil a nemohl spát, jak jsem byl nervózní. Velmi se těším na dnešní den. Den, kdy překročím hranice. Konec německé etapy je tady. Jsem domluvený s rodinou 
a přáteli, že se setkáme ve tři hodiny odpoledne na hranicích. Je to jen patnáct kilometrů, takže mám spoustu času. Co teď? Rozhoduji se pro malý trénink. Batoh nechávám ve stanu a vydávám se navštívit zbytky opevnění Lilienstein. Škrábu se nahoru a plíce jsem nejspíš nechal ve stanu…Ocitám se mezi skálami a nahoru se dostávám po velmi strmých schodech. Otvírá se mi nádherný výhled. Ještě lepší, než z Königsteinu. Z opevnění zbylo jen pár kamenů, ale skály a výhled odtud je neskutečně krásný… Kouknu na hodiny. Jejda! Je půl jedenácté. Musím rychle zpátky a na hranice, ať na mě nečekají…Cestou se mi vybíjí mobil a ztrácím pojem o čase. Určitě jdu pozdě… Vidím ceduli 1 km Německo-česká hranice. Dodává mi to hodně sil. Hraniční přechod je tady… Mám neskutečnou radost. Vítají mě, objímají a z auta vytahují transparent… Stojí na něm „Už jsi tady, už jsi náš, ale Děčín nezdoláš. Stejně víme, že to dáš!" Je na něm i spousta podpisů od rodiny a přátel. To je paráda."

Po společném veselém nocování s rodinou v děčínském kempu pod silničním mostem se Viktor rozloučil, znovu obul boty poutníka a zamířil podél již česky šumící řeky vstříc jejímu zrození na Labské louce v Krkonoších a zároveň cíli své cesty.

Poněvadž Labe protéká naším okresem a naším městečkem, nemohl je poutník minout. To bylo právě minulý týden. „Ve Staré Boleslavi se ještě zastavuji u dalšího známého, který mi ulehčí od batohu a převeze mi jej někam před Nymburk. Trochu se u něj zapovídám a vyrážím až v půl dvanácté. Okolí, kterým teď procházím, velice dobře znám. Cesta mi utíká, jen to sluníčko kdyby tolik nepražilo. Na chvíli se zastavuji u automatu na točené pivo. Lidičky, to je geniální věcička. Takový automat by mohl být na každém třetím kilometru. Spousta lidí tu polehává u Labe a koupe se, také mě to láká, ale zaujme mě mladá dívka, která stojí u břehu a maluje obraz. A maluje opravdu krásně. Dávám se 
s ní do řeči a vypráví mi, že 
s rodinou také cestovala pěšky z Aše do Lázní Toušeň. Také mě informuje o své výstavě obrazů v Toušni, která proběhne druhý a třetí týden 
v srpnu. Rozhodně doporučuji výstavu navštívit."

Viktor putoval dál přes Čelákovice, kde jej kamarádka pozvala k obědu na segedínský guláš, kráčel přes Lysou nad Labem směrem do Píst, tady se setkal s maminkou 
a strýcem a pokračoval 
k Nymburku: „Je deset hodin večer a v dálce se pořádně blýská. Jdu tmou po cestách, ale i polem. Za chvíli vidím světla, která velmi dobře znám. To je Nymburk. Nacházím plácek, rychle stavím stan a zalézám dovnitř. Fouká pěkně silný vítr, tak doufám, že se neprobudím v Labi."

Neprobudil se v Labi, vstal už v půl sedmé, sbalil stan a vešel do města: „Zde jsem pět let studoval. Vzpomínám na kilometry, které jsem v těchto místech naběhal, ale také na piva, která jsem společně se svými přáteli vypil. Navštěvuji školu. Bohužel mám vybitý mobil, a tak nemůžu Nymburk ani nafotit. Je osm ráno a všude, kde je elektřina, mají ještě zavřeno."

V Poděbradech se pak Viktor setkal ve fitness aréně 
s přáteli a s nimi i s dětmi z příměstského tábora poobědval. Také si popovídal o svém putování s jedním ze svých sponzorů, Pavlem Hlaváčem ze Zlatého pruhu Polabí, prošel se nádhernou kolonádou 
a znovu jej vtáhl labský břeh. Minul soutok Labe s Cidlinou, Velký Osek, šlapal dál 
a dál… Špičky jeho toulavých bot mířily neomylně jako střelka kompasu k cíli cesty.

Autor: Ivana Šmejdová

30.7.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Komerční banka

Přechod k jiné bance bude od března snazší

7

V obchodě už jen s účtenkou. Startuje EET

Nemocnice se propadají do dluhů. Bez injekcí z krajů by neměly na provoz

/INFOGRAFIKA/ Nemocnice jsou na tom stále hůř, přestože účty pojišťoven bobtnají – jen za poslední dva roky se jejich přebytky navýšily o 11,5 miliardy korun. Kde je problém? Experti tvrdí, že je české zdravotnictví špatně nastaveno.

Obejít EET? Každá sedmá provozovna na Královéhradecku porušila zákon

Neodeslání údajů či nevystavení účtenky. To byly nejčastější prohřešky podnikatelů u elektronické evidence tržeb (EET), na které přišli kontroloři z Finančního úřadu. Ti od prosince do poloviny února udělali 220 kontrol a zjistili 30 pochybení.

Petr Jašek se v neděli sejde v Kladně s přáteli z církve

Kladensko - Lékař Petr Jašek (53) z Kladenska je český humanitární pracovník a dokumentarista. Veřejnosti se stal známým poté, co byl v prosinci 2015 zadržen súdánskými úřady v Char túmu. Tamním soudem byl odsouzen ke dvaceti letům vězení za údajnou protistátní činnost. V únoru mu byla udělena prezidentská milost a súdánský prezident nařídil jeho okamžité propuštění. Do České republiky se vrátil v neděli.

Dva měsíce nemoci už vás nezničí. Nemocenská by se měla zvýšit

Dlouhodobě nemocným by v příštím roce mohla stoupnout nemocenská. Zatímco nyní dostávají od 15. dne nemoci dávky ve výši 60 procent vyměřovacího základu bez ohledu na délku choroby, vláda včera navrhla, aby dávky od druhého a poté i od třetího měsíce dlouhodobé nemoci vzrostly. Po měsíci stonání by tak zaměstnanci měli nově dostávat 66 procent vyměřovacího základu, od dvou měsíců dokonce 72 procent.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies