VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Obchodnice Jana Rošková: Džemy pouze vyrábím, ale nejím je

Krhanice /FOTOGALERIE, ROZHOVOR/ - Výrobků s regionální značku Kraj blanických rytířů - regionální produkt každoročně přibývá. Na začátku října získaly tento certifikát například lahodné džemy Jany Roškové z Krhanic na Benešovsku. Ta se jejich výrobou zabývá sice už pěknou řádku let, coby obchodnice ale teprve rok.

28.10.2015
SDÍLEJ:

Jana Rošková z Krhanic získala značku regionální produkt za své džemy.Foto: Martina Křečková

„Dělání zavařenin mám po svojí mámě. Ta vyráběla džemy ze všeho, co vyrostlo na zahradě," prozradila Jana Rošková.

Značku regionální produkt jste získala za nějaký konkrétní džem, jahodový, malinový, meruňkový,… nebo za celý svůj sortiment?

Za celý sortiment. Nešlo o žádnou konkrétní příchuť. Prostě džemy jako celek.

Jak jste se k výrobě džemů vlastně dostala?

No jak se k vaření džemů dostanete. Máte velkou zahradu, na ní spoustu nejrůznějšího ovoce, které se musí nějakým způsobem zpracovat. Buď ho sníst čerstvé, nebo z něj udělat zavařeniny. Jako to dělala moje máma. Ta měla vždycky džemů plný sklep. A co uměla úplně senzačně, byla švestková povidla. Dělala i jablečná, ale ta ze švestek se ničemu nevyrovnala. Ovšem musím se pochválit, už jsem se je naučila také dělat. Letos jsem je dělala poprvé a myslím si, že se mi povedla.

Prozradíte recept na své džemy?

Klasický džem má být s cukrem. Ale mám dceru, která ho nejí, takže je dělám buď zcela bez cukru, nebo jej nahrazuji stéviií. To je rostlina, ve které je obsažena látka gykosid, která je tři sta krát sladší než sacharóza. Ale to dělám zatím jen pro rodinu, protože nemám vyzkoušeno, jakou mají takovéto džemy trvanlivost. Pak sladím třtinovým cukrem, ale to minimálně, jelikož tmavý cukr mění té zavařeniny chuť. Dělám extra džemy, tedy s minimem cukru a maximem ovoce. Pokud je třeba přidám pouze trochu pektinu na zahuštění, a místo kyseliny citronové přidávám šťávu z čerstvých citronů. No a zavařuji stejně jako naše babičky, tedy v páře.

Ještě jste neprozradila, jak se vaše džemy jmenují.

Marmela.

Marmela. To znamená, že děláte i marmelády?

Zatím ne. Všechno vyrábím pouze z ovoce, které si sama vypěstuji, a jak víte, marmelády jsou z citrusů. A ty na zahradě nemám.

Původně jste dělala džemy pouze pro své děti. Jak jste se dostala k tomu, že je teď i prodáváte?

Máme dvě ohromné zahrady. Takže když jsem ze všeho, co na nich vyrostlo, udělala džemy, nebylo možné to sníst. To byl jeden důvod. A druhý byl ten, že jsem byla zaměstnaná ve firmě, kde jsem měla málo peněz, a potřebovala jsem si nějak přivydělat. Abych měla na provoz baráku, auta a abych mohla také něco koupit svým vnoučatům.

Bylo to jednoduché začít podnikat?

Vůbec ne. Potřebujete k tomu nejen celou řadu povolení, ale musíte mít i název, obaly, do kterých budete džemy dávat, a tak dále, a tak dále. Název jsem vymyslela docela rychle, takže jsem si zaregistrovala doménu a šla dál. Přišla na řadu značka, etiketa, pak skleničky, které beru přes jednoho obchodníka z Německa. Jsou zajímavé nejen tvarem, ale i tím, že mají skleněné víčko a gumičkové těsnění. V podstatě obdoba skleniček, do kterých zavařovaly naše babičky a prababičky.

Jsou zajímavé ale ještě něčím.

Ano. Jsou vratné. Za 25 korun je mohou buď zákazníci vrátit, nebo jim při nákupu peníze odečtu. Ale často se mi stává, že si je lidé nechají, protože se jim líbí.

Stačí vám na výrobu jen ovoce z vašich zahrad?

Zatím ano. Až tomu tak přestane být, budu muset ovoce začít kupovat. Pak možná začnu i s marmeládami.

Co všechno zavařujete?

Můj přítel říká, že zavařuji všechno, co vidím. A má tak trochu pravdu. Jahody, maliny, ostružiny, borůvky, černý a červený rybíz, arónii, neboli černý jeřáb, špendlíky, broskve, příští rok bych chtěla zkusit i rakytník a jostu.

Jak dlouho se výrobou džemů zabýváte?

Pro rodinu už řadu let. Na prodej od loňské zimy.

Kdo tvoří vaši klientelu?

Moji známí, kteří mne doporučí svým dalším známým, a hodně zákazníků mám poslední dobou díky ceduli, kterou mám na vratech. Pak i lidé, kteří si mne najdou na internetu, i když těch zatím moc není.

Jezdíte nabízet své zboží třeba na farmářské trhy?

To jsem zatím nezkoušela. Chtěla jsem se dostat na náplavku do Prahy, ale tam je hodně těžké se dostat. Je tam stále obsazeno, a navíc místo na stánek tam bude asi hodně drahé. Ale přemýšlela jsem zkusit trhy v Benešově, Jílovém u Prahy,… Prostě tady v okolí.

Kdo přišel s nápadem přihlásit vaše džemy do regionálního produktu?

Já. Někde jsem o tom četla, tak jsem si řekla, proč to nevyzkoušet.

To už je trvalá značka?

Ne. Po dvou letech buď zanikne, nebo ji musíte obhájit.

Letos bylo velké sucho. Neodrazilo se to na vaší úrodě ovoce?

To víte, že trochu ano. Hlavně, co se týká ostružin a borůvek. Třeba jahody, tím že zrají jako první, tak těch se to nijak nedotklo.

Říká se, že kovářova kobyla chodí bosa. Jíte vy džemy?

Já ne. Ale partner je miluje. 
Hlavně ostružinový džem. A vnoučata se je také naučila jíst.

Autor: Martina Křečková

28.10.2015
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jiří Kajínek po propuštění z vězení
7 34

O Kajínkovi píšou až v Texasu. Prezident omilostnil vraha, reagují v cizině

Trojice Karel Dubský (světlá košile), Josef Dubský starší a Josef Dubský mladší u brněnského krajského soudu.
AKTUALIZOVÁNO
16

Za únos a opakované znásilnění dívky dostali tři muži dohromady 30 let vězení

AKTUALIZUJEME

Dva kamiony na pětatřicítce sešrotovaly osobní auto, jedna oběť

Silnice I/35 si dnes vyžádala další život a byla opět zablokovaná. Ve tři čtvrtě na devět tu zahraniční kamion sešrotoval osobní vůz. Následky jsou tragické: spolujezdkyně v osobním autě byla na místě mrtvá. Čtyřiapadesátiletý řidič utrpěl těžká zranění a podle zpráv policie bylo obtížné ho vyprostit.

DOTYK.CZ

Auroru, symbol bolševické revoluce, seřídil mág z Moravského Krasu

Aurora, to je latinsky záře. Křižník Aurora, který se v bolševické symbolice zařadil po bok Lenina či symbolu srpu a kladiva, spustili na vodu přesně před 117 lety. Tříkomínové plavidlo historicky zazářilo v 9.45 hodin večer 7. listopadu 1917, kdy svými výstřely zahájilo bolševický puč známý jako Velká říjnová revoluce. Nebýt ale renomované firmy Erich Roučka z Blanska, možná by dějiny vypadaly jinak.

"Šmejdi" opět útočí. Na internetu nabízejí neověřené přípravky

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) varuje před nákupy přípravků, které jsou na internetu uváděny jako léčivé, ale nemají ověřenou účinnost, složení a není znám jejich výrobce. Na webu SÚKL zveřejní stránky, které takové přípravky nabízejí. Jde například o preparáty slibující rychle vyléčit cukrovku či detoxikovat organismus, řekl dnes novinářům ředitel SÚKL Zdeněk Blahuta.

Sněmovna by mohla navrhnout na vyznamenání Vlka a Sáblíkovou

Sněmovna by mohla navrhnout prezidentu Miloši Zemanovi na státní vyznamenání kardinála Miloslava Vlka in memoriam, rychlobruslařku Martinu Sáblíkovou a folklorní zpěvačku Jarmilu Šulákovou in memoriam. Na předběžném seznamu, jenž čítá celkem 39 jmen a který dnes projednal organizační výbor, figurují také historik Petr Čornej, psychiatr Cyril Höschl nebo bývalý hokejový brankář Jiří Holeček. Sněmovna by měla o kandidátech hlasovat v červnu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies