VYBERTE SI REGION

Odborník: Po makrobiotickém jídle se neusíná a neleniví

Příbram /ROZHOVOR/ - V novém roce si spousta lidí dala předsevzetí, typu: letos už skutečně budu žít zdravě. A o zdravé stravě a alternativách ve výživě jsme hovořili s makrobiotikem Václavem Ksandrem, jenž provozuje „zdravou jídelnu" v centru Příbrami.

24.2.2013
SDÍLEJ:

Václav KsandrFoto: Kateřina Chourová

V posledních letech se vrací spousta lidí zpátky k přirozenému stylu života, stravě. Zaznamenal jste tuto proměnu během vašeho podnikání?

Myslím, že lidé se k přirozenému a bio stylu života obracejí už delší dobu. Ze začátku se jednalo především o styl  makrobiotiky, která se tehdy hodně prosazovala. V současnosti už tato orientace na makrobiotiku není taková. Spíše se o bio stravování zajímají nemocní lidé nebo lidé s alergií na lepek, kteří jsou při výběru potravin trošku omezení a vyčlenění. Ti pak vyhledávají bezlepkové potraviny.

Kdy jste se o tento životní styl začal zajímat?

Když jsme měli malé děti, tak jsme se začali zajímat o jinou možnost stravování, protože děti byly často nemocné. Byly krmené klasicky sunárkem, takže jsme hledali příčinu a řešení těchto častých onemocnění. Východiskem byla právě makrobiotická strava. Ale před těmi dvaceti lety v Příbrami nebyla možnost tyto potraviny nakupovat. Já jsem tehdy pracoval s v oblasti informatiky, ale chtěl jsem začít dělat něco jiného, změnit směr a tak vlastně začal fungovat obchod. Nejprve jsme vařili pro sebe, pak pro známé a nakonec jsme naše vaření legalizovali a vznikla i jídelna.

Čím si vás tento druh stravování, potažmo životního stylu, získal?

Člověk je takový lehčí. Dříve, když se „nadlábnul", tak mu to prakticky přestalo myslet, přestal se pohybovat… Díky této stravě se člověk cítí lépe a má více energie.

Jak probíhá běžný provoz jídelny a obchodu. Co vše musíte přichystat?

Já se o obchod starám sám, takže je pořád co dělat. Od objednávání po rozvoz jídla. V kuchyni se začíná kolem čtvrté hodiny, kdy se pečou bagetky a drobnější pečivo a koláče. Pak se připravuje denní nabídka obědů tak, aby v půl jedenácté bylo vařeno a mohlo se vydávat, připravit na rozvoz. V současnosti navíc připravujeme i e-shop a od března rozšíření výdeje jídel do šesti večer.

Kde nalézáte receptury?

Jak se dá. Není to úplně jednoduché, musíme dbát opět na to, aby cena byla pro zákazníka přijatelná a jídlo rentabilní. Čerpáme převážně z knížek z oblasti makrobiotiky, které jsme dříve prodávali. V začátcích jsme byli odkázáni jen na knihy, protože tehdy ještě ani nebyl ani internet. Makrobiotické recepty jsou náročné, ale ze základu se pak dají poskládat tak, aby byly chuťově vyvážené. Podle makrobiotiky lze uvařit i guláš.

Jaké suroviny využíváte nejčastěji a nejraději?

Základ je čerstvá zelenina. Dále hojně využíváme rýži, kuskus tak, aby se během týdne prostřídaly a jídelníček byl pestrý.

Nepřemýšlíte o zavedení i běžného čerstvého bio pečiva, jako je chléb?

Zkoušeli jsme to, ale lidé si na to nezvykli. Pekáren je všude celkem dost. Ale bereme kváskový chléb, který je trvanlivější.

Jaké jsou přednosti kváskového chleba?

Obyčejný chléb se dnes vyrábí ze směsí, které se jen smíchají, ani nevíte, co v nich je. Kdežto kváskový chléb je čistě z žitné mouky a kvásku, nejsou v něm žádné chemikálie ani příměsy. Kváskový chléb je také lépe stravitelný, zlepšuje zažívání. Nezatěžuje organismus látkami, které do něj nepatří.

Chodí za vámi lidé i pro rady?

Občas se lidé přichází zeptat a poradit. Pokud je to v našich silách, tak poradíme, pokud ne, tak odkážeme na lidi, kteří dané problematice rozumí víc, třeba co se týče bylinkových tinktur a podobně.

Připravujete také besedy o alternativním životním stylu? S jakou odezvou se setkáváte?

Dříve jsme podobné besedy připravovali a pořádali, ale v současné době to není z časových důvodů možné. Odezva byla zajímavá, většinou přišli lidé, co k tomu už měli blíž a byli už informovaní. Většinou se besedy týkaly jídla a stravování. Několikrát jsme pořádali besedy i pro diabetiky, ale tam jsme moc úspěšní nebyli. Většina z nich chtěla jíst pořád to samé, jen nahradit cukr, aby mohli pořád ty sladkosti.

Spousta lidí vidí ,,překážku" v tomto stravování v ceně, která je někdy vyšší? Lze i přesto najít kompromis?

Myslím si, že tady v kuchyni nejsme dražší než v jiných jídelnách, ceny jsou stejné jako v normálních restauracích. Pokud si lidé chtějí vařit takto doma, tak stačí základní potraviny nahradit výrobky v bio kvalitě a pro zbytek pokrmu využít i suroviny z běžně dostupného sortimentu. V konečné fázi pak nemusí být pokrm dražší. Jídla obsahují dost živin i v malé porci, která zasytí více než klasická strava. K omáčkám vaříme i celozrnné knedlíky. Dokonce jsme zjistili, že knedlík z bílé mouky je i dvakrát lehčí než celozrnný. Lidé jsou zvyklí na kopce jídla, ale přitom v výživovou hodnotu obyčejné jídlo postrádá, takže nezasytí a člověk musí jíst víc a víc.

Sladká zdravá mňamka: jahelník

400 g jáhel, 750 ml vody, 2PL cukru, 200 g sušených švestek, 200 g rozinek, 200 g meruněk, 2 hrsti vlašských ořechů,vejce, 2 dl smetany, 1 KL skořice, tuk na vymazání formy

Jáhly zalijte vařící vodou, promíchejte, vodu slijte a jednou propláchněte, Zalijte 750 ml vody, přidejte cukr, sůl, poduste zvolna doměkka. Přidejte sušené švestky, skořici. Po promíchání urovnejte do vymazané formy, zalijte smetanou s rozšlehanými vajíčky. Zapečte dozlatova. Pomaže se marmeládou a zasype kokosem.

Kateřina Chourová

Autor: Redakce

24.2.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Pád vrtulníku pár kilometrů od zavaleného hotelu si vyžádal šest mrtvých

Petra Kvitová
2 5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Mount Everest se zřejmě zmenšil, může za to mohutné zemětřesení

Indie vyšle vědecký tým do Nepálu, aby přeměřil nejvyšší horu světa Mount Everest. Důvodem jsou šířící se zprávy, že kvůli mohutnému zemětřesení z roku 2015 tento horský velikán ztratil až několik centimetrů své výšky. Informovala o tom dnes agentura AFP.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Proč republika nekončí u Ostravy? Před 98 lety Češi uspěli v bitvě o Těšínsko

Sotva oschla krev první světové války, už se prolévala nová. Česko-polským Těšínskem se během sedmi dnů přehnal konflikt, díky němuž dnes v Bohumíně, Karviné nebo Třinci mluvíme česky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies