VYBERTE SI REGION

Pedagog z Katušky: Jako učitel jsem začal, jako učitel asi i umřu

Benešov - I když to tak na samém začátku původně nezamýšlel, roli pedagoga zasvětil nakonec celý svůj dosavadní život.  Řeč je o Miloslavu Hořejším, učiteli ze Základní a praktické školy Konopišťská Benešov, které se neřekne jinak než Katuška.

22.2.2013
SDÍLEJ:

Miloslav Hořejší je svým žákům nejen pedagogem, ale často i rodičem a psychologem. Foto: Martina Křečková

Po maturitě na benešovském gymnáziu se hlásil na vysokou školu, obor filmová produkce. Tam se ale pro velký zájem uchazečů, a naopak malý počet volných míst nedostal. Proto se rozhodl, že půjde učit.

„Padl jsem do toho rovnýma nohama. Vůbec jsem neviděl to, co lidé, kteří ve školství už nějaký čas pracují. Měl jsem před očima jenom tu spoustu volna. Zimní prázdniny, jarní prázdniny a dlouhé dva měsíce volna v létě. Ale na co jsem se původně tolik těšil, mi postupem času začalo být na obtíž. Na rozdíl od starších učitelek, které se jakéhokoliv volna nemohly dočkat, já byl stále nažhavený učit. Ta práce mne začala ohromně bavit, a já tušil, že u ní už zůstanu," začal své vyprávění usměvavý pedagog, který má za sebou už pětatřicet let praxe.

Až na pár okamžiků, které má podle Míly snad každý člověk, kdy s tím chtěl praštit, kvůli únavě a vyčerpání, nikdy nezapochyboval o svém rozhodnutí, zasvětit svůj život učitelování.

Miloslav Hořejší nastoupil hned po maturitě, v roce 1977 na Základní devítiletou školu v Neustupově, kde se stal třídním páté třídy. Moc se mu tam líbilo. Ve třídách bylo kolem dvanácti dětí a to je prý pro začínajícího učitele úplně skvělé. Navíc to bylo na vesnici, kde byly vztahy úplně jiné než ve městě. Lidé se znali, na ulici se zdravili, což se podle mínění Miloslava už příliš nenosí. Má obavy, že slušné chování se zcela vytratilo.

Miloslav Hořejší je svým žákům nejen pedagogem, ale často i rodičem a psychologem. Miloslav Hořejší, rodák z Přestavlk u Čerčan, chtěl být filmařem. To se mu ale nepovedlo, a tak se stal učitelem. Svou, již pětatřicetiletou dráhu pedagoga začal v Neustupově. Odtamtud po čtyřech letech odešel, aby na dlouhých osm let zakotvil na základce v Čerčanech. Jak s úsměvem říká, nejdřív si školu vyzkoušel od páté třídy coby žák a po čase jako pedagog. „Tehdy byla doba, že člověk mohl jít učit hned po střední škole, jelikož byl nedostatek učitelů. Jedinou podmínkou bylo, že si doděláte vzdělání dálkově," vysvětlil svůj snadný nástup štíhlý muž.

To také udělal. Při zaměstnání vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor učitelství pro školy pro mládež vyžadující zvláštní péči. Součástí studia byly i přednášky z dětského lékařství, otorhinolaryngologie či neurologie, které ke speciální pedagogice musí být. Tím pádem mohl pracovat jak v mateřských, tak základních či středních školách určených pro děti s tělesným nebo mentálním postižením. To byl možná také důvod, proč v únoru roku 1991 nastoupil do tehdy ještě zvláštní, nyní Základní a praktické školy v Benešově, kde působí až do současné doby.

„Žáci v naší škole potřebují daleko větší individuální přístup. Některé jsou z rodin, kde nemají třeba zcela vyhovující podmínky pro učení, nebo mají nějaké zdravotní postižení. Pak tady máme děti z dětského domova, které neznají takový ten každodenní rodinný život. Takže to, co byste předpokládala, že přirozeně znají, jim musíme teprve vštípit. Zejména chod rodiny. Takže kromě vzdělání je tady musíme připravovat i pro běžný život," uvedl třídní učitel třetí, čtvrté a páté třídy s tím, že zatímco na klasických základních školách mají učitelé aprobace na určité předměty, tady musí vyučovat všechny.

Přestože se svými žáky pracuje pomaleji, aby nebyli ve zbytečném a nikam nevedoucím stresu, stejně odchází ze školy občas unavení. Podle Miloslava Hořejšího jsou tyto děti unavené už po čtyřech vyučovacích hodinách. Tudíž když mají osmáci a deváťáci, které učí fyziku dvakrát týdně vyučování až v půl čtvrté, je pro ně ten den opravdu hodně náročný.

„Možná naším žákům nejde český jazyk nebo matematika, ale jsou hodně šikovní na ruce, výtvarně nadaní a jsou oproti dětem z normálních základních škol bezprostřednější a vděčnější za to, co pro ně děláte. Ať už jsou to různé besídky nebo výlety. I když na ty už teď nejezdíme tolik jako dřív. Stojí to peníze a ty někteří rodiče nemají," přiznal trochu zklamaně dlouholetý pedagog.

Benešovskou základní a praktickou školu, kde milovník historie, literatury a zahradničení učí už dvaadvacet let, navštěvují i děti s autismem. Ty ale Miloslav Hořejší ve své třídě nemá. Přesto v dubnu prodělá školní, jak s takovými žáky pracovat.

„Letos jsme měli v přípravném týdnu kurz s psychologem, jak jednat či se zachovat v různých krizových situacích. Nejdůležitější je vždycky zachovat klid a nenechat se vyprovokovat. A řeknu vám, zní to jednoduše, ale v praxi to už tak snadné není," přiznal pedagog, rodič a psycholog v jedné osobě s tím, že jeho žáci to umí. Ať už úmyslně nebo je to součást jejich poruchy či onemocnění.

Autor: Martina Křečková

22.2.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Bugatti už prodalo 220 nových Chironů. Kupci na auto mohou čekat i tři roky

Od představení modelu Chiron v březnu letošního roku už automobilka Bugatti našla kupce pro 220 exemplářů tohoto nástupce legendárního Veyronu. Z auta se však zatím raduje jediný zákazník, všichni ostatní ještě musejí čekat.

Zmlátil dvě ženy. Zdržely jej ve prý ve frontě u pokladny

Pardubice - Z výtržnictví obvinila pardubická policie 47letého muže, který měl zmlátit dvě ženy. Jednu vážně zranil.

EET padá na zákazníky, restaurace zdražují

Berounsko - V jaké míře zasahuje nová povinnost elektronické evidence tržeb hospodským do provozu restaurací? Je jim na obtíž, nebo se s ní po sedmi dnech už sžili? Na Berounsku převažují zastánci prvního názoru.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies