Během posledních deseti let tu dosáhly výnosy obilovin pouze 87 procent výnosu v celé ČR a řepky 88 procent výnosu. Pokud se porovnají průměrné výnosy těchto dvou komodit v roce 2011 s výnosy ve Středočeském kraji, vychází finanční ztráta pro okres Rakovník 162 milionů korun.

Z tohoto důvodu se Okresní agrární komora v Rakovníku v loňském roce snažila Rakovnicko a zejména jeho střední a severozápadní část zařadit do suchých LFA (tzn. méně příznivých oblastí - less favourable areas). V budoucnu by to mohlo znamenat získání dotací či finančních kompenzací.

V EU neuspěli

„Měli jsme to jako prvořadý úkol. Vedli jsme mnoho jednání na ministerstvu zemědělství za účasti různých odborníků. Hledali jsme různé možnosti, jak zařadit Rakovnicko do LFA oblastí. Nepodařilo se nám najít žádné kritérium. Podle kontextu sucha Evropské unie Rakovnicko nesplňuje žádná kritéria," vysvětloval předseda Okresní agrární komory v Rakovníku.

Odborníci se snažili najít i jiná kritéria sucha v našem regionu, například z pohledu extremity klimatu. Srážky jsou u nás v průběhu vegetace nerovnoměrné a mají převážně bouřkový charakter. Největší problém s nedostatkem vody je v dubnu a květnu. V dubnu srážky dosahují 61 procent srážek v celé ČR a v květnu necelých 67 procent.

Množství srážek letos tento vývoj jenom potvrzuje. V březnu spadlo 17,6 milimetru. Dlouhodobý normál 28 milimetrů. V dubnu spadlo 13,4 milimetru, normál je 39 milimetrů. Zatím příznivá situace na polích je díky spodní vláze, která je ještě mělko. Ani tyto poznatky k zařazení do LFA 
v Bruselu nepomohly.

Jistým řešením by mohlo být i nalezení zcela svého nového kritéria, které by podpořilo i ministerstvo zemědělství. To poradil zemědělcům na valné hromadě OAK i tajemník Agrární komory ČR Martin Fantyš. Takové kritérium zde ale najít nelze, protože problémem Rakovnicka jsou už zmiňované nerovnoměrné a nedostatečné srážky.

„Podařilo se nám alespoň v loňském roce po dlouhých jednáních dostat Rakovnicko do oblastí postižených suchem. To znamenalo jisté úlevy i pomoc. Například dřívější vyplacení dotací a možnost zápůjčky obilí, která ale nebyla příliš výhodná, takže nevím, zda to z okresu vůbec někdo využil.Finanční kompenzaci však nedostala žádná oblast, ani jižní Morava, kde bylo loni sucho katastrofální. Bereme to spíše jako morální vítězství. O Rakovnicku se jako o suché oblasti už ví a mluví se o tom i při různých jednáních. Samozřejmě to nevzdáváme," zkonstatoval Mikoláš.

Další možnosti

Agrární komora stále hledá další cesty. Jednou z nich by mohla být i vyšší vratka zelené nafty pro tyto suché oblasti. Ale to je zatím v jednání.

Nedostatek srážek dokládá i pilotní projekt k řešení zmírnění současných důsledků klimatických změn zlepšením akumulační schopnosti povodí Rakovnického potoka z roku 2011. Ten ukazuje mimo jiné i pokles průtoků Rakovnického potoka za posledních čtyřicet tři let. V srpnu to je až o 60 procent. Rakovnicko má i malé procento vodních ploch. Z celkové výměry je to 1,35 procenta. Rakovnická agrární komora proto podpoří budování rybníků.

Družice

Zmapování nedostatku vody v naší oblasti, ale trochu z jiného pohledu, nabízí zcela nový projekt DROMAS - družicemi zajišťované monitorování a vyhodnocování období sucha v zemědělství. Ten by měl situaci hodnotit ne podle srážek, ale podle násobenosti vody v půdě, podle bodu vadnutí rostlin.

Současné meteorologické služby totiž neberou v potaz skutečné podmínky zemědělských plodin a vlhkost půdy. Proto se jimi zemědělci nemohou řídit, ač jiné nástroje k měření potřebných dat nejsou dostupné. „Mohl by tu vzniknout úplně jiný systém a mohl by se u nás odzkoušet a použít třeba v celé EU," řekl za Lupofyt Chrášťany Jaroslav Mikoláš.

Navrhovaná služba by mohla velmi zjednodušit kontrolu zjištěných skutečností a prokázat nárok na náhradu škod způsobených suchem. Zapojil se do ní zemědělský podnik na Moravě a právě Lupofyt Chrášťany. Projekt podporuje Agrární komora ČR, Česká zemědělská univerzita v Praze a Evropská kosmická agentura.

Teplé počasí žene ozimy rychle „nahoru"

Zpoždění jarních prací kvůli dlouhé zimě zemědělci dohánějí. Jařiny mají nyní už většinou v zemi. Pokračují v přihnojování ozimů a ošetřování proti škůdcům. Pozdní nástup jara by se ale mohl projevit u jarního ječmene, pšenice i hořčice. Nedostaly se do země ve správné agrotechnické lhůtě. To má za následek zkrácení vegetace a možný nižší výnos.

Nynější teplé počasí podpořilo překotný vývoj ozimů. Pozdní nástup jara a vegetace ovlivnil především řepku. Ta při dlouhých dnech „žene" příliš nahoru. Proto je potřeba ji ošetřit přípravky na zbrzdění růstu a podporu větvení. Porosty ozimých obilovin jsou řidší, mají méně odnoží. Už se ošetřují proti poléhání a přípravky na podporu odnoží.

Jařiny v zemi mají v Probiosu Kounov. Přezimování ozimů zhodnotil ředitel Probiosu Pavel Řepík: „Porosty přezimovaly slušně, hůře v podmáčených lokalitách. Ale to není v tak velkém rozsahu. Určitě vypadají lépe než loni. Pšenice jsou řidší, málo odnožené. Teď záleží na vývoji počasí. Pokud bude chladno, ještě odnoží. Pokud udeří horka, rychle vyletí nahoru."

Více zatím nelze říci. Záleží hlavně na vodě, která spadne, a na tom, zda třeba kolem „zmrzlých" přijdou mrazíky. Teploty tři, čtyři stupně pod nulou můžou poškodit řepky, které nyní začínají nasazovat poupata.

Ve chmelu tady ukončili řez chmele a s omezeným počtem brigádníků začínají zapichovat chmel. „Zatím se rozhodujeme, jestli zapichování rozjedeme naplno o víkendu. Chmel je malý a někde není ještě vidět," řekl Pavel Řepík. Práce ve chmelu jsou v porovnání s loňským rokem zpožděné, ale pokud se vezme průměr za 10 až 15 let, jeto opravdu jen o pár dní.

Už minulý týden zaseli 
50 hektarů jarního ječmene 
a 10 hektarů lupiny v Družstvu vlastníků Agro Malinová. „Zaseli jsme třicet hektarů hrachu s podsevem vojtěšky. Teď přihnojujeme a děláme chemickou ochranu rostlin. Také sbíráme kámen," informoval předseda Jiří Růžička. Tento týden půjde do země kukuřice. Ta má zhruba o týden zpoždění. Loni ji seli kolem 22. dubna.