VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Politolog: Klesající volební účast není v Evropě ničím neznámým

Kolínsko /ROZHOVOR/ - Studentské předčasné parlamentní volby se na Kolínsku odehrály na dvou školách v Českém Brodě a přinesly zcela rozdílné výsledky. O předčasných volbách, ať už studentských nebo regulérních, jsme si popovídali s kolínským politologem Jiřím Kohoutkem.

8.10.2013
SDÍLEJ:

Kolínský politolog Jiří KohoutekFoto: Deník/ Jakub Šťástka

Studentské volby dopadly celkem zvláštně. V globálu vyhrála TOP09 a piráti. Jenže na druhé straně, na českobrodské střední odborné škole vyhráli komunisté a ANO. Lze takový názorový rozptyl nějak vysvětlit?

Jsem osobně rád, že si studenti mohli vyzkoušet volby „nanečisto", i když jejich výsledky je nutno brát s určitou rezervou. Je potřeba si uvědomit, že se jedná o simulaci, která může být ovlivněna celou řadou faktorů. Stejně jako při normálních volbách hraje vždy roli volební účast. U studentských voleb pak může hrát roli typ školy, sociální a rodinné zázemí žáků nebo třeba region, v němž se škola nachází nebo odkud pocházejí žáci - voliči. Dá se tedy předpokládat, že jinak budou volit žáci učebních oborů v severních Čechách a jinak třeba gymnazisté z centra Prahy.

Strana ODS zacílila na mladé svojí twitterovou kampaní pomocí hashtagu #volím_pravici. Jenže k volbám zase tolik mladí nechodí a starší generace nemusí tušit, co to nějaký hashtag je. Jak hodnotíte tuto kampaň?

Takzvané hashtagy jsou záležitostí zejména sociální sítě Twitter, objevují se také na Facebooku. Jako primární formu kampaně to rozhodně nepovažuji za nejšťastnější řešení, ovšem pokud se podíváme na výsledný efekt, napomohla tomu, že se o ODS více hovoří, což je z hlediska politického marketingu rozhodně žádoucí. Otázkou ovšem zůstává, zda to mladé voliče skutečně přivede do volebních místností - osobně o tom pochybuji.

Hodně lidí je z politiky znechuceno, že nechce k volebním urnám jít vůbec. Je to z hlediska historie něco nového, nebo podobná nálada už někdy v minulosti panovala?

Podíváme-li se na vývoj volební účasti v České republice, můžeme vysledovat celkově klesající trend volební účasti, který ale není ani v evropském kontextu ničím neznámým. Lidé mají často pocit, že zrovna jejich hlas nemůže nic změnit. Při přepočtu hlasů na mandáty v Poslanecké sněmovně však skutečně může dojít k tomu, že i individuální hlasy mohou hrát roli. A pro fungování zastupitelské demokracie je samozřejmě velmi důležité, aby občané k volbám chodili. Takže si dovolím i vaše čtenáře vyzvat, aby volit šli.

Několik let teď budeme každý rok volit: letos parlament, příští rok komunálky, další budou volby do europarlamentu, do toho ještě senát a stále dokola. Nejsou časté volby kontraproduktivní?

Mohlo by to tak vypadat, ale uvědomme si, že volby jsou fakticky svátkem demokracie, možností, jak můžeme rozhodovat o své budoucnosti a o budoucnosti komunity, kraje, státu nebo dokonce nadstátní Evropské Unie. Občané mohou sice do jisté míry cítit únavu z neustálé politické kampaně na jednotlivých úrovních, ale měl by u nich rozhodně převážit pocit zodpovědnosti a do jisté míry i radosti, že mají možnost k důležitým věcem se vyjádřit. Navíc je tu celá řada občanů - voličů, kteří se vyslovují pro zavedení přímé demokracie. Jak by pak mohl systém s častými referendy fungovat, kdybychom už teď hlasování považovali za kontraproduktivní nebo dokonce škodlivé?

Ozývají se hlasy, že by lidé rádi zvolili některého politika, ale jeho straně už tolik nefandí. Poradil byste čtenářům, jak se v parlamentních volbách kroužkují preferenční hlasy?

Pokud jde o preferenční hlasy, voliči mají tak jako při posledních volbách do Sněmovny možnost označit na kandidátní listině až 4 kandidáty, kterým na této kandidátní listině dávají přednost.

Mohl byste tento mechanismus přiblížit?

Pokud některý z kandidátů získá alespoň pět procent těchto preferenčních hlasů v rámci jedné kandidátní listiny, je přednostně zvolen, respektive je fakticky posunut na první místo dané kandidátní listiny a mandáty se pak podle počtu preferenčních hlasů přednostně přidělují těm kandidátům, kteří takto získali nejvíce preferenčních hlasů - ovšem pouze od oněch pěti procent výš. Zároveň je však nutno dodat, že zvolit jednotlivého politika, aniž bychom dali hlas straně, za kterou kandiduje, není ve volbách do Sněmovny bohužel možné. Je tedy nutno dobře vybírat nejen stranu, ale v ideálním případě i ty čtyři kandidáty, které chceme z dané kandidátní listiny upřednostnit.

Autor: Jakub Šťástka

8.10.2013
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Komerční banka

Přechod k jiné bance bude od března snazší

Ilustrační foto.
6

Cukrárna Šárka v Michálkovicích končí, hlavním důvodem je EET

Nemocnice se propadají do dluhů. Bez injekcí z krajů by neměly na provoz

/INFOGRAFIKA/ Nemocnice jsou na tom stále hůř, přestože účty pojišťoven bobtnají – jen za poslední dva roky se jejich přebytky navýšily o 11,5 miliardy korun. Kde je problém? Experti tvrdí, že je české zdravotnictví špatně nastaveno.

Filipínští islamisté sťali uneseného Němce, nedostali výkupné

Filipínská teroristická skupina Abu Sayyafa zavraždila sedmdesátiletého německého rukojmího, což ukazuje dnes zveřejněný videozáznam činu. Smrt svého občana potvrdila a odsoudila vláda v Berlíně. Filipíny označily zločin za barbarský. Muže radikální islamistická organizace unesla loni v listopadu, když se plavil kolem jednoho z ostrovů na jihozápadě Filipín. Jeho devětapadesátiletá partnerka přišla o život už při únosu.

Národní galerie má novou ostrahu. V úterý už bude přístupná expozice

Národní galerie (NG) v Praze dnes uzavřela novou smlouvu o ostraze svých šesti objektů i uměleckých děl se společnostmi G4S a Indus. "Noví dodavatelé od úterý 28. února, kdy se výstavní prostory Národní galerie znovu otevřou pro návštěvníky, zajistí kompletní služby," uvedla NG na webu. Své objekty NG o víkendu uzavřela kvůli sporům s bezpečnostní agenturou ABAS IPS Management.

Dva měsíce nemoci už vás nezničí. Nemocenská by se měla zvýšit

Dlouhodobě nemocným by v příštím roce mohla stoupnout nemocenská. Zatímco nyní dostávají od 15. dne nemoci dávky ve výši 60 procent vyměřovacího základu bez ohledu na délku choroby, vláda včera navrhla, aby dávky od druhého a poté i od třetího měsíce dlouhodobé nemoci vzrostly. Po měsíci stonání by tak zaměstnanci měli nově dostávat 66 procent vyměřovacího základu, od dvou měsíců dokonce 72 procent.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies