VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Politolog: Příchod migrantů ukazuje, že EU neumí chránit vnější hranice

Kolín /ROZHOVOR/ - Teroristický útok v Paříži, při kterém zemřelo přes 150 lidí, otřásl světem. Mnoho lidí o něm hovoří také v souvislosti s uprchlickou krizí a ptá se, zda by se neměly zavést kontroly na hranicích. Čekají nás pasové kontroly na hranicích? Jak se bude dále krize řešit?

17.11.2015
SDÍLEJ:

Kolínský politolog Vladimír SrbFoto: Deník/ Jakub Šťástka

Na to jsme se ptali Vladimíra Srba, kolínského politologa a prorektora Vysoké školy politických a společenských věd v Kutné Hoře.

O teroristickém útoku v Paříži se často hovoří jako o začátku konce Schengenského prostoru. Souhlasíte s tím? Co se podle vás bude dít dále?

Může to tak být, ale nemusí. Schengenský systém znamená volný pohyb osob uvnitř zúčastněných zemí, takže pokud by celá EU chránila vnější hranice tak dobře, jako to obvykle dělají jednotlivé státy, vůbec by se tyto návrhy neobjevovaly. Ovšem příchod migrantů v tomto roce ukazuje, že EU své vnější, tzv. schengenské, hranice, chránit neumí. A pokud to nějaký stát zkusí, jako například Maďarsko se svým plotem, stane se terčem kritiky Bruselu. Jako aktuální bych tedy viděl rychlé kroky EU k zajištění ochrany vnějších hranic Unie. Stačí, pokud budeme správně a důsledně realizovat zásady schengenského systému, ne ho rušit.

Francie chce hlídat své hranice, v české vládě sílí hlasy, že je na čase udělat totéž. Je to ale v současné situaci možné? Kde by Česko vzalo tolik policistů, vojáků, celníků?

Jako členský stát EU, který nemá žádné hranice se státy mimo schengenský prostor, máme jiné postavení při ochraně hranic než například Maďarsko nebo Slovensko. Pokud by došlo k obnovení hranice každého členského státu EU přes noc, neobešlo by se to jistě bez povolání záloh a složité redislokace vojáků a policistů. Myslím, že ČR se může, jak už naše vláda navrhla, podílet na ochraně vnějších hranic EU, a pokud bude tato ochrana, jak jsem již řekl v předchozí odpovědi, prováděna řádně, bude maximálně efektivní a účinná.

Předsedkyně Národní fronty Marine Le Pen ve svém projevu vyzvala k uzavření hranic, vyzbrojení Francie, zavírání mešit. Myslíte, že k tomu dojde?

Francie prošla v letošním roce již dvěma teroristickými šoky, není navíc vyloučeno, že ještě nějaký útok nepřijde. Proto je logické, že vrcholní politici předkládají různé návrhy nejen z důvodů ochrany bezpečnosti státu, ale i s vidinou využití teroristických útoků ve volebních kampaních. Marine Le Pen chce vyhrát příští prezidentské volby, proto bude navrhovat i taková řešení, která nejsou v demokracii příliš akceptovatelná. Na druhou stranu je však pravděpodobné, že pokud současní politici nedokážou ochránit francouzské občany před teroristickým útokem, vyberou si v příštích volbách Francouzi někoho jiného, kdo jim předloží jiné alternativy řešení bezpečnostních rizik.

Média spekulují o této krizi jako o konci kancléřky Merkelové. Změní se podle vás vedení Německa?

Ano, postavení paní kancléřky Merkelové je nyní velmi otřeseno, pokud se okamžitě nezmění její přístup k migraci, je toto funkční období v čele německé vlády její poslední.

Začnou státy zavírat své hranice, přestanou přijímat uprchlíky? Pokud to má zamezit teroristickým útokům, aby se mezi uprchlíky neobjevovali extremisté, není na takové řešení již příliš pozdě?

Teroristům nezabrání v jejich činech ani hranice ani jiná omezení, ta mohou pouze jejich útoky zkomplikovat. 
V roce 1972 se odehrál v Mnichově teroristický útok na olympijských hrách. Tehdy stála berlínská zeď, Evropa byla rozdělena železnou oponou, hranice chráněny co nejpečlivěji, a stejně se tato tragická událost stala. Je třeba důsledně chránit vnější hranice EU a výrazně zlepšit práci bezpečnostních složek, především policie, která musí k teroristům přistupovat podobně jako k jiným pachatelům kriminálních činů. Jedině tak se teroristické útoky v Evropě omezí na minimum. Nevím však, zda v době, kdy české policejní složky bojují mezi sebou, jsou napojeny, jak samy o sobě tvrdí, na organizovaný zločin a častokrát ani netuší, kdo je legitimním policejním prezidentem, jsou schopny všechna rizika pochopit, natož pak řešit.

Autor: Jakub Šťástka

17.11.2015
SDÍLEJ:
Volební sněm hnutí ANO probíhal 26. února v Praze. Andrej Babiš
AKTUALIZOVÁNO
57 10

Volby by vyhrálo ANO. Lidovci se STAN by se do Sněmovny nedostali

Ilustrační foto.
10

Kšeftování s léky. Na soudy se valí jeden případ za druhým

Rajtoralovi chyběla rodina, shodli se hráči. Má pozitivní vliv, říká Hašek

Co třeba vzpomínka na to, jak František Rajtoral na Schalke nádhernou brankou vynutil pro Plzeň prodloužení nervydrásajícího fotbalového poháru? Pro fanoušky kulatého nesmyslu hřejivá vzpomínka na jedno z nejpěknějších období světlovlasého kluka z Příbrami, který si v neděli vzal život.

Kmoníček se setkal s Trumpem. Předal mu pověřovací listiny

Nový český velvyslanec v USA Hynek Kmoníček se setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Předal mu pověřovací listiny. Kmoníček to uvedl na svém twitterovém účtu.

Le Penová odstoupí z čela Národní fronty. Dočasně?

Kandidátka na francouzskou prezidentku Marine Le Penová nepovede Národní frontu. Uvedla to jen den poté, co postoupila do druhého kola voleb, ve kterém se utká s centralistou Emmanuelem Macronem.

Nové varhany pro Svatovítskou katedrálu vytvoří španělská firma, za 70 milionů

Zástupci nadačního fondu dnes ohlásili na Pražském hradě jméno výrobce, který zhotoví nové varhany pro Svatovítskou katedrálu. Bude to varhanářská firma Gerharda Grenzinga. Slavnostního oznámení se zúčastnil i premiér Bohuslav Sobotka a kardinál Dominik Duka.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies