VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Politolog Srb: Prezidentské volby polarizují společnost. Rozhodne i počasí

Kolín /ROZHOVOR/ - S politologem Vladimírem Srbem, který působí na Vysoké škole politických a společenských věd v Kolíně, jsme si popovídali o prezidentských volbách. Co říká na přímou volbu? Budou o ni lidé mít zájem? A je vůbec prezident jako takový potřeba?

11.1.2013
SDÍLEJ:

Politolog Vladimír SrbFoto: Archiv ARC-VŠPSV

Obecně volební účast není nikterak zázračná. Proč tedy volit prezidenta přímo? Jste vůbec pro takovou volbu?

Já ano. Myslím, že zvýší angažovanost lidí v politice, nebo budou mít minimálně pocit, že mohou politiku ovlivnit. Těžko ale soudit, jaká bude účast, jsou to naše první volby v zimě.

Co to znamená?

Záleží, jaké bude počasí. Pokud bude mrznout, jak se zatím předpovídá, tak to může ohrozit účast starší generace, která může rozhodnout. Nakonec by tak druhé kolo mohlo přinést nějaké překvapení.

Jaký je důvod pro přímou volbu?

Osobně bych řekl, že přímá volba byla zavedena kvůli poslední volbě prezidenta v roce 2008, která vystrašila půlku politického spektra tím, jak se dá kšeftovat s úřadem prezidenta. Tomuto může přímá volba zabránit.

Domníváte se, že budou mít lidé zájem rozhodnout?

Myslím, že ano, ale uvidíme po volbách, do jaké míry účast ovlivní skandály, jako například ten, že ministerstvo vnitra neumí vypočítat podíl falešných hlasů. Byla by to ale škoda, obecně by lidé mohli chtít volit hlavu státu víc než třeba senátory.

Voliči se rozdělují na dva tábory na ty, které volí konzervativní kandidáty, na druhé straně tu je osobnost jako umělec Franz, který budí pozdvižení svým tetováním. Je i volba prezidenta také o image, nejen o programu?

Generační polarizace tu je, dost možná bude vyšší i v další volbě. O image to určitě je, myslím si, že kdyby například neměl Vladimír Franz tetování, tak má velkou šanci, jeho program může zaujmout mladou a střední generaci. Češi jsou ale velmi konzervativní, na vzhled dají více než na myšlenky.

Ve volbě je i dost kandidátek. Mohli bychom mít ženu prezidentku?

Rozhodně by to bylo zajímavé. Dlouhou dobu se mluvilo o tom, že by ženy politiku zjemnily a zkultivovaly…

Je to pravda?

Není. Jak se ukázalo po volbách, ženy, které chtěly politiku kultivovat, jako třeba Kristýna Kočí, tak se svým slovníkem trumfly mnohé politiky muže. Kabinet by mohl být pracovitější díky genderové pestrosti, společnost by to oživilo. Ale že by a priori žena byla lepší prezident, to se říct nedá.

Jak hodnotíte prezidentské kampaně? Někteří kandidáti s rozpočtem sotva půl milionu oslovili více lidí, než jiní s dvaceti miliony.

Politici si myslí, že peníze jsou velmi důležité, ale například v roce 1994 uspěli na Slovensku politici ze Sdružení dělníků Slovenska, kteří na kampaň vyčlenili v přepočtu přes 20 tisíc korun. Dostali se do Národní rady Slovenské republiky.

Jak to zvládli, získat voliče bez peněz na kampaň?

Objížděli továrny a přesně zacílili své voliče. Mířili na dělníky, před budovu továrny postavili auto a sešli se s nimi. Hodně záleží na myšlenkách a jak oslovit voliče. Dnes v době internetu není problém zamířit kampaň na mladé, protože to je velmi levné.

Změnily technologie kampaně tak zásadním směrem?

Když oslovujete mladší generaci, tak internet roli hraje. Pokud spíše starší, tak tam jsou vhodnější jiné varianty, například billboardy nebo televizní diskuze.

Říká se, že politika v Čechách není transparentní, hodně se mluví o korupci. Mohl by tohle prezident napravit? Jaké by měl mít vlastnosti?

Popravdě bych řekl, že úřad prezidenta v parlamentní demokracii vůbec být nemusí, je to monarchistický přežitek. Na druhé straně si v Čechách nejde představit jeho absenci, od dob Masaryka má prezident značné neformální postavení.

Co voliči od prezidenta očekávají?

Domníváme se, že by to měl být někdo výjimečný, mimořádně schopný, slušný, vzdělaný. Jenže v demokratickém státě to může být prakticky kdokoliv. Kdyby vyhrál Miloš Zeman, bude tak pokračovat tradice významných osobností. Kdyby Jan Fischer, tak přijde do úřadu první úředník a ukáže se, že prezidentem nemusí být extra výrazná osobnost. Pokud by uspěl Vladimír Franz, tak by si česká společnost musela zvyknout na úplně jiný typ politika.

Myslíte si, že bude druhé kolo voleb, nebo se to zvládne v prvním?

Osobně si myslím, že bude. V takovém případě by bylo zajímavé sledovat odstupy mezi kandidáty.

Vyrojilo se hodně politického humoru, třeba: přijde do baru kníže a avatar… Má to obdoby v moderní politice?

Češi jsou zajímaví v tom, že s humorem přicházejí v době krize. Nejvíce plakátů v roce 1968 bylo v prvním týdnu okupace. Je možné, že lidé jsou z politiky frustrovaní, tak to kompenzují humorem. Může oživit politiku. Když takový humor chybí, tak to je vždy škoda chybí politikům i celé společnosti.

Autor: Jakub Šťástka

11.1.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Lubomír Zaorálek
4 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies