VYBERTE SI REGION

Politolog Vladimíra Srb: Přísnějším kontrolám se asi nevyhneme

Kutná Hora /ROZHOVOR/ - Kvůli posledním teroristickým útokům část veřejnosti hovoří o tom, zda je Evropská unie schopna uchránit svoje hranice před extrémisty. Blíží se přísnější kontroly na hranicích? Padne Schengenský prostor? Nejen na to jsme se ptali politologa Vladimíra Srba, prorektora Vysoké školy politických a společenských věd v Kutné Hoře.

25.3.2016
SDÍLEJ:

Kolínský politolog Vladimír SrbFoto: Deník/ Jakub Šťástka

V Bruselu se odpálili sebevražední atentátníci na letišti a v metru. Povede to podle vás k přísnějším kontrolám na letištích, ovlivní to Schengenský prostor?

Myslím, že přísnějším kontrolám se nevyhneme. Je třeba nastavit maximum bezpečnostních opatření při minimálním omezení svobod v Evropské unii. Umím si například velmi dobře představit, že podobně jako ve Španělsku od útoků na rychlovlak v Madridu budou cestující podstupovat kontrolu zavazadel již při vstupu do budovy, případně jako v některých státech, ohrožených terorismem již delší dobu, při vstupu na letiště. Není třeba zpřísnit kontroly totožnosti či obnovit kontroly celní, pouze zracionalizovat opatření bezpečnostní.

Důvěra v Evropskou unii a jejímu řešení uprchlické krize klesá. Mohou se objevit separatistické tendence a obnova kontrol na státních hranicích?

Zcela jistě se podobné tendence opět objeví, protože většina populace se vždy domnívá, že primitivní řešení složitých otázek je nejlepší. Vrcholní představitelé EU opravdu působí v souvislosti s migrační krizí velmi bezradně, ale málokdo si zároveň uvědomuje, že většina zločinců, kteří vraždili v Paříži či v Bruselu, jsou rození občané Evropské unie. Chyba tak není jen v neschopnosti regulovat současnou migraci, ale i v sociálním či vzdělávacím systému. Ze sdělovacích prostředků jsem vyčetl, že útočníci často cestují po celém světě, ale obvykle s legálními doklady, a proto by jim žádná hraniční kontrola stejně v plánování těchto zvěrstev nezabránila. Velmi by také pomohlo, pokud by pracovaly kvalitně evropské tajné služby. I když dozvědět se předem o útocích je neskutečně složité, na druhou stranu chci připomenout podobnou situaci z našeho území v minulosti: československá tajná služba byla například téměř vždy předem informována o teroristických útocích nacistů v českém pohraničí v roce 1938, které plánovaly izolované skupinky německy mluvících zločinců s československým občanstvím.

Studenti vaší školy mají stáže v Bruselu. Myslíte si, že bude menší zájem o studijní a pracovní cesty do Bruselu?

Bohužel, teror je vždy využíván především k šíření strachu. Již na podzim, po útocích v Paříži, se nám po deseti dnech vrátil z Bruselu stážista, o kterého se - zcela pochopitelně - bála jeho rodina a nechtěla, aby dále ve stáži pokračoval. V nejbližší době by měl odcestovat další student, pro kterého by byl pobyt v centru Evropské unie, stejně jako pro všechny naše studenty, kteří již stáž absolvovali, velmi významnou životní zkušeností. Pokud bychom ale měli i jen malou pochybnost o bezpečnosti jeho pobytu, samozřejmě, že ho vysílat nebudeme.

Čtěte také: Politolog: Příchod migrantů ukazuje, že EU neumí chránit vnější hranice

Autor: Jakub Šťástka

25.3.2016
SDÍLEJ:
Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit.
1

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Poslední rozloučení s bývalým politickým vězněm a skautským činovníkem Jiřím Navrátilem proběhlo 22. ledna v Praze.
16

Skauti a přátelé se rozloučili s Jiřím Navrátilem

Po útoku kormoránů tekla Ostravicí „krvavá voda"

Doslova masakr ryb způsobila obrovská hejna kormoránů v řece Ostravici v místech, kde se do této řeky vlévá Lučina. Uvedl to jednatel Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko Přemysl Jaroň.

AKTUALIZOVÁNO

Dívenka, která vylétla ze sjezdovky, v nemocnici podlehla vážným zraněním

Dolní Morava – Teprve jedenáctiletá lyžařka se v sobotu 21. ledna dopoledne velmi těžce zranila ve skiareálu na Dolní Moravě. Přes veškerou lékařskou péči dívenka svým zraněním v nemocnici podlehla.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies